Daniel 1
1 Léta třetího kralování Joakima krále Judského, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej.
In yac aktolu ke Jehoiakim el tokosra in acn Judah, Tokosra Nebuchadnezzar lun acn Babylonia el tuh mweuni acn Jerusalem ac kuhlasla siti uh.
2 I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a něco nádobí domu Božího. Kterýž zavezl je do země Sinear, do domu boha svého, a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého.
Leum El lela tuh elan sruokilya Tokosra Jehoiakim ac usla kutu mwe kasrup lun Tempul uh. El tuh usla kutu mwet sruoh welul folokla nu ke tempul lun god lal in acn Babylon, ac filiya ma saok inge ke nien filma in tempul lalos uh.
3 Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvořanů svých, aby přivedl z synů Izraelských, z semene královského a z knížat,
Tokosra el tuh sapkin nu sel Ashpenaz, su leum fin mwet pwapa lal, elan sulela kutu mukul fusr Israel su ma in sou lun tokosra ac sou lun mwet leum, su wi muta in sruoh.
4 Mládence, na nichž by nebylo žádné poškvrny, a krásného oblíčeje, a vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umění i k nabývání jeho, a v kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a učili se liternímu umění a jazyku Kaldejskému.
Elos su solla inge enenu in mwet na oasku, lalmwetmet, pah in orekma, lalkung, ac wangin ma koluk ke manolos, tuh elos fah fal in kulansap inkul lun tokosra. Ma kunal Ashpenaz in lotelosyang in ku in rit ac sim ke kas Babylonia.
5 I nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského, i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tři léta, a po dokonání jich aby stávali před králem.
Tokosra el oayapa sapkin tuh in kitakat elos len nukewa ke mwe mongo ac wain su ma mwet inkul fulat elos eis uh. Tukun lutiyuk elos ke yac tolu, elos ac utuku nu ye mutal tokosra.
6 Byli pak mezi nimi z synů Juda: Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš.
Inmasrlon mwet ma tuh solla inge pa Daniel, Hananiah, Mishael, ac Azariah — elos kewa ma in sruf lun Judah.
7 I dal jim správce dvořanů jména. Nazval Daniele Baltazarem, Chananiáše pak Sidrachem, a Mizaele Mizachem, a Azariáše Abdenágem.
Leum fulat lun mwet pwapa uh sang ine sasu inge nu selos: Belteshazzar, Shadrach, Meshach ac Abednego.
8 Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se nepoškvrňoval pokrmem z stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Pročež hledal toho u správce nad dvořany, aby se nemusil poškvrňovati.
Daniel el tuh sulela elan tia kang mwe mongo ac nim mwe nim ma kitakat mwet inkul fulat uh kac, pwanang ac tuh akfohkfokye manol. Ouinge el siyuk sel Ashpenaz tuh elan kasrel,
9 I způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany.
ac God El oru tuh Ashpenaz elan etaten nu sel Daniel.
10 A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chování býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo.
Tusruktu Ashpenaz el sangeng sel tokosra, ac el fahk nu sel Daniel, “Tokosra el pakiya tari ma kom in kang ac nim, ac fin tia wo finsroam oana tulik sayom inge, na el ac ku na in uniyuwi.”
11 I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem:
Ouinge Daniel el som nu yurin mwet se ma Ashpenaz el tuh srisrngiya in liyalang ac mwet kawuk tolu lal.
12 Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili.
Ac el fahk nu sel, “Srike kut ke len singoul, ac use na fokinsak kut in kang, ac kof kut in nim.
13 A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými.
Na kom fah liye lah manosr ac oa kac monin tulik ma kang mongo ke inkul lun leum uh, na kom fah oru sulela lom an fal nu ke ma kom liye an.”
14 I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní.
Na mwet sac insese elos in srike ke len singoul.
15 Po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tváře jejich byly krásnější, a byli tlustší na těle než všickni mládenci, kteříž jídali pokrm z stolu královského.
Tukun len singoul ah, Daniel ac mwet kawuk tolu lal ah arulana fokoko ac wo finsroalos liki tulik nukewa ma kang mongo nun mwet leum uh.
16 Protož služebník brával ten vyměřený pokrm jejich, a víno nápoje jejich, a dával jim vaření.
Ouinge in pacl sac lac, mwet se ma liyaltalang ah lela eltal in mongo fokinsak na, ac tia kang mongo ma tokosra el sang elos in kang.
17 Mládence pak ty čtyři obdařil Bůh povědomostí a rozumností ve všelikém literním umění a moudrostí; nadto Danielovi dal, aby rozuměl všelikému vidění a snům.
God El sang nu sin mwet fusr akosr ah etauk yohk, ac sasla in riti sramsram matu ac lalmwetmet. Sayen ma inge, El sang pac nu sel Daniel in ku in akkalemye kalmen aruruma ac mweme.
18 A když se dokonali dnové, po kterýchž rozkázal král, aby je přivedli, přivedl je správce dvořanů před Nabuchodonozora.
Ke sun saflaiyen yac tolu ma tokosra el pakiya, Ashpenaz el pwanla mwet fusr nukewa nu ye mutal Nebuchadnezzar.
19 I mluvil s nimi král. Ale není nalezen mezi všemi těmi, jako Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. I stávali před králem.
Tokosra el sramsram nu selos nukewa, ac arulana fwefela sel Daniel, Hananiah, Mishael ac Azariah yohk liki mwet fusr nukewa saya ah. Ouinge elos weang kulansap nu sin tokosra.
20 A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho.
Finne kain siyuk fuka ma tokosra el siyuk, ku kain elya ma el ac srukak, mwet fusr akosr inge etu pacl singoul yohk liki kutena mwet susfa ku mwet inutnut su oasr ke tokosrai lal uh nufon.
21 I zůstával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále.
Daniel el mutana inkul fulat se inge nwe ke na Cyrus, tokosra fulat lun Persia, el kutangla acn Babylonia.
