Daniel 5
1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil.
Belshazzar, the king gave a great feast to his thousands lords, and drank wine before the thousand.
2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
Belshazzar, while he tasted the wine, commanded to bring the golden and silver vessels which his father Nebuchadnezzar had taken out of the temple at Jerusalem; that the king and his princes, his wives and his concubines, might drink therein.
3 I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
Then they brought the golden vessels that were taken out of the temple of the house of God at Jerusalem; and the king and his princes, his wives and his concubines, drank in them.
4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné.
They drank wine, and praised the gods of gold and of silver, of brass, of iron, of wood, and of stone.
5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala.
In the same hour came forth fingers of a man's hand, and wrote over against the chandelier upon the plaster of the wall of the king's palace; and the king saw the hand that wrote.
6 Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo.
Then the king's countenance was changed, and his thoughts troubled him, so that the joints of his loins were loosened, and his knees smote one against the other.
7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude.
The king cried aloud to bring in the magicians, the Chaldaeans, and the astrologers. And the king spake and said to the wise men of Babylon, Whoever shall read this writing, and show me the interpretation thereof, shall be clothed with purple, and have a chain of gold about his neck, and shall rule as the third in the kingdom.
8 I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi.
Then all the king's wise men came in; but they could not read the writing, nor make known to the king its signification.
9 Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli.
Then was King Belshazzar in great consternation, and his countenance was changed, and his lords were amazed.
10 Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění.
Then the queen, on account of this affair of the king and his lords, came into the banquet-house; and the queen spake and said, O king, live forever! Let not thy thoughts terrify thee, nor let thy countenance be changed.
11 Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi,
There is a man in thy kingdom in whom is the spirit of the holy gods; and in the days of thy father, light and understanding and wisdom, like the wisdom of the gods, were found in him; and the king Nebuchadnezzar, thy father, made him chief of the scribes, the magicians, the Chaldeans, and the astrologers, thy father, O king!
12 Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten.
forasmuch as an excellent spirit and knowledge and understanding to interpret dreams, and to explain hard sentences, and solve difficult questions were found in him, in Daniel, whom the king named Belteshazzar; now let Daniel be called, and he will show the interpretation.
13 Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva?
Then was Daniel brought in before the king. And the king spake and said to Daniel, Art thou that Daniel, of the captives of Judah, whom the king, my father, brought out of Judaea?
14 Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě.
I have heard concerning thee, that the spirit of the gods is in thee, and that light and understanding and excellent wisdom are found in thee.
15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti.
And now the wise men and the magicians have been brought in before me, that they might read this writing, and make known to me its signification; but they could not show the signification of the thing.
16 Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš.
But I have heard of thee that thou canst give interpretations, and solve difficult questions. Now if thou canst read the writing and make known to me its signification, thou shalt be clothed with purple, and have a chain of gold about thy neck, and shalt rule as the third in the kingdom.
17 Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu.
Then answered Daniel and said before the king, Let thy gifts be to thyself, and give thy rewards to another: yet I will read the writing to the king, and make known to him the signification.
18 Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého,
O king, the Most High God gave to Nebuchadnezzar, thy father, a kingdom, and majesty, and glory, and honor.
19 A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval.
And by reason of the majesty which he gave him, all people, nations, and languages trembled and feared before him; whom he would he slew, and whom he would he kept alive; whom he would he set up, and whom he would he put down.
20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho.
But when his heart was lifted up, and his spirit hardened in pride, he was thrust down from his kingly throne, and his glory was taken from him.
21 Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním.
And he was driven from the sons of men; and his heart became like the beasts, and his dwelling was with wild asses; he was fed with grass like oxen, and his body was wet with the dew of heaven; till he knew that the Most High God ruled in the kingdoms of men, and set up over them whomsoever he would.
22 Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl.
And thou, his son, O Belshazzar, hast not humbled thy heart, though thou knewest all this;
23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.
but hast lifted thyself up against the Lord of heaven; and the vessels of his house have been brought before thee, and thou, and thy lords, thy wives, and thy concubines have drunk wine in them; and thou hast praised the gods of silver and gold, of brass, iron, wood, and stone, which see not, nor hear, nor know; and the God in whose hand is thy breath, and whose are all thy ways, thou hast not honored.
24 Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest.
Then was sent from him the hand, and this writing was written.
25 A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji.
And this is the writing which was written: Numbered, Numbered, Weighed, and To be Divided.
26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl.
And this is the interpretation of it. Numbered: God hath numbered thy kingdom, and made an end of it.
27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.
Weighed: Thou art weighed in the balances, and found wanting.
28 Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským.
Divided: Thy kingdom is divided, and given to the Medes and Persians.
29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království.
Then Belshazzar commanded, and they clothed Daniel with purple, and put a chain of gold about his neck, and made a proclamation concerning him that he should be third ruler in the kingdom.
30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.
In the same night was Belshazzar, the king of the Chaldaeans, slain;
31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.
and Darius the Mede took the kingdom, being about sixty-two years old.
