Daniel 5
1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil.
Belshazzar siangpahrang mah angmah ih angraeng sangto hanah kalen parai buh raenghaih to sak pae moe, angraengnawk hoi nawnto misurtui to a naek.
2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
Belsahazzar mah misurtui pataeng pacoengah, angmah ih angraeng kalennawk, a zunawk, a zulanawk hoi nawnto misurtui a naek hanah, ampa Nebuchadnezzar mah Jerusalem tempul thung hoiah lak ih sui, sum kanglung hoi sak ih boengloengnawk to anih khaeah sin pae o hanah lok a paek.
3 I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
To pongah nihcae mah Jerusalem Sithaw im tempul thung hoi lak ih sui boengloengnawk to sin pae o; to pacoengah siangpahrang angmah hoi angmah ih angraengnawk, a zunawk hoi zulanawk loe to sui boengloeng hoiah misurtui to naek o.
4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné.
Misurtui a naek o moe sui, sum kanglung, sum kamling, sum, thing, thlung hoiah sak ih sithawnawk to pakoeh o.
5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala.
Akra ai ah kami maeto ih banpazung to amtueng moe, siangpahrang imthung hmaithawk paaanghaih taeng ih tapang nuiah ca to tarik; to tiah ca tarik banpazung to siangpahrang mah hnuk.
6 Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo.
Siangpahrang loe zit loiah mikhmai set, anih kaenghuh to amkhraeng pae ving moe, a khokkhu doeh thazok pae sut.
7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude.
To naah siangpahrang mah cakaeh khet kop kaminawk, Khaldian kaminawk hoi lungh aat thaih kaminawk to angmah khaeah kawk. Babylon prae ih palungha kaminawk khaeah, Mi kawbaktih doeh hae tarik ih ca kroek thaih moe, a thuih koehhaih leh thaih kami loe rong kamling khukbuen hoiah kam thoepsak han, tahnong ah sui bungmu ka oihsak moe, siangpahrang ukhaih prae thungah kasang koek thumto haih ukkung ah ka suek han, tiah a naa.
8 I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi.
To naah siangpahrang ih palungha kaminawk boih angzoh o; toe tarik ih ca to kroek pae o thai ai moe, a thuih koehhaih doeh siangpahrang han leh pae o thai ai.
9 Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli.
Belshazzar siangpahrang loe mawnh loiah mikhmai set moe, angam sut, anih ih toksah angraengnawk doeh dawnrai o sut boeh.
10 Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění.
Siangpahrang zu mah siangpahrang hoi anih ih toksah angraengnawk ih lok to thaih naah, buhcaakhaih imthung ah a caeh; siangpahrang zu mah anih khaeah, Aw siangpahrang, na hinglung sawk nasoe; mawn khing hmah loe, na mikhmai doeh saesak hmah!
11 Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi,
Na prae thungah kaciim sithawnawk ih muithla katawn kami maeto oh; nam pa hing naah doeh, kami nuiah sithaw palunghahaih baktiah palunghahaih hoi panoekhaih to amtueng boeh; nam pa, siangpahrang Nebuchadnezzar, nam pa siangpahrang mah, anih to miklet kop kaminawk, cakaeh khet kop kaminawk, lungh aat thaih kaminawk hoi khaldian kaminawk ukkung ah a suek;
12 Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten.
siangpahrang mah Belteshazzar, tiah ahmin phui ih Daniel loe poekhaih palungthin, panoekhaih hoi kasang koek panoek thaihaih tawn kami, amang leh thaihaih, panoek karai hmuennawk pathlaeng kami, palung haenghaihnawk thuicaikung ah oh. Daniel to kawk ah, anih mah a thuih koehhaih to na leh pae tih hmang, tiah a naa.
13 Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva?
To pongah Daniel to siangpahrang hma ah caeh o haih. Siangpahrang mah, Nang loe kam pa siangpahrang mah, naeh ih Judah kaminawk thungah kathum Daniel maw? tiah a naa.
14 Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě.
Na thungah sithawnawk ih muithla to oh moe, panoek thaihaih hoi kasang koek palunghahaih tawn kami ah na oh, tiah ka thaih.
15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti.
Vaihi haeah tarik ih ca hae kroek moe, a thuih koehhaih leh hanah palungha kaminawk hoi cakaeh khet kop kaminawk, ka hma ah angzoh o haih; toe nihcae mah a thuih koehhaih to na leh pae o thai ai:
16 Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš.
nang mah loe a thuih koehhaih leh thaih moe, karai parai hmuennawk doeh pathlaeng thaih, tiah ka thaih; tarik ih ca hae na kroek thaih moe, a thuih koehhaih nang leh pae thaih nahaeloe, rong kamling khukbuen to kang khuksak han, sui bungmu kang oihsak moe, siangpahrang ukhaih prae thungah kasang koek thumto haih ukkung ah kang ohsak han, tiah a naa.
17 Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu.
To naah Daniel mah siangpahrang khaeah, Tangqumnawk loe nangmah hanah suem ah, to tih ai boeh loe minawk kalah han paek halat ah; toe tarik ih ca loe siangpahrang hanah kang kroek pae moe, a thuih koehhaih doeh kang leh pae han, tiah a naa.
18 Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého,
Aw siangpahrang, Kasang koek Sithaw mah, lensawkhaih, thacakhaih hoi pakoehhaih to nam pa Nebuchadnezzar khaeah paek.
19 A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval.
Lensawk thacakhaih anih hanah paek pongah, kaminawk boih, prae kaminawk, lok congca apae kaminawk loe anih hma ah tasoeh takuenhaih, zithaih hoiah oh o. Siangpahrang loe hum han koeh ih kami to a hum; hingsak han koeh ih kami to a hingsak; ahmuen kasang ah suek han koeh ih kami to a suek; atlim ah pakhrak han koeh ih kami to pakhrak.
20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho.
Toe poekhaih to sang moe, amoekhaih hoiah palung amtaak naah loe, siangpahrang angdoethaih ahmuen hoiah pakhrak tathuk moe, a lensawkhaih to khring pae ving:
21 Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním.
anih loe kaminawk salak hoiah haek ving ah oh moe, taw ih kasan moi ih palungthin to a paek, anih loe taw ih hrangnawk hoi nawnto khosak; kaminawk ih prae loe kasang koek Sithaw mah uk moe, angmah paek koeh ih kami to a paek, tiah panoek ai karoek to, maitaw baktiah qam to a caaksak, van ih dantui hoiah takpum to a suisak.
22 Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl.
Nang loe anih ih capa, Aw Belshazzar, hmuenanwk boih na panoek, toe poekhaih palungthin na pahnaem ai;
23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.
nam oek moe, van Angraeng to misa ah na suek; anih tempul thung ih boengloengnawk to na hma ah na sinsak; to ih boengloengnawk hoiah nangmah hoi nangmah ih angraengnawk, na zunawk hoi na zulanawk anwnto misurtui na naek o; sui, sum kanglung, sum kamling, sum, thing, thlung hoiah sak ih tidoeh thaih kophaih tawn ai, hnu thai ai, panoek thai ai sithawnawk to na pakoeh o. Na hinghaih hoi na caehhaih loklamnawk boih ban hoi patawnkung Sithaw to na pakoeh o ai;
24 Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest.
to pongah hae ca tarik hanah, a ban to ang patoeh.
25 A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji.
Ca loe MENE, MENE, TEKEL, UPHARSIN, tiah tarik.
26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl.
Hae lok thuih koehhaih loe hae tiah oh: MENE: Sithaw mah siangpahrang ah na ohhaih ni to pakoep moe, boengsak boeh.
27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.
TEKEL: nang to coih ang tah naah, na vawt sut boeh.
28 Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským.
PERES: na ukhaih prae loe koih boeh moe, Median hoi Persia kaminawk khaeah paek ving boeh, tiah a naa.
29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království.
To pacoeng loe Belshazzar lokpaekhaih baktih toengah, Daniel to rong kamling khukbuen angkhuk o sak, tahnong ah sui bungmu a oih o sak moe, prae thungah kasang koek thumto haih ukkung ah taphong o.
30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.
To na ni aqum ah Babylon kaminawk ih siangpahrang, Belshazzar to hum o.
31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.
Saning qui taruk, hnetto phak naah, Median kami Darius mah siangpahrang ih prae to lak pae ving.
