Daniel 2
1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.
In the second year of the reign of Nebuchadnezzar, he had dreams. His mind was troubled, and he could not sleep.
2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem.
Then the king summoned the magicians and those who claimed to speak with the dead. He also called the sorcerers and wise men. He wanted them to tell him about his dreams. So they came in and stood before the king.
3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen.
The king said to them, “I have had a dream, and my mind is anxious to know what the dream means.”
4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.
Then the wise men spoke to the king in Aramaic, “King, live forever! Tell the dream to us, your servants, and we will reveal the meaning.”
5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.
The king replied to the wise men, “This matter has been settled. If you do not reveal the dream to me and interpret it, your bodies will be torn apart and your houses made into rubbish heaps.
6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.
But if you will tell me the dream and its meaning, you will receive gifts from me, a reward, and great honor. So tell to me the dream and its meaning.”
7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.
They replied again and said, “Let the king tell us, his servants, the dream and we will tell you its meaning.”
8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.
The king answered, “I know for certain that you want more time because you see how firm my decision is about this.
9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.
But if you do not tell me the dream, there is only one sentence for you. You have decided to prepare false and deceptive words that you agreed together to say to me until I change my mind. So then, tell me the dream, and then I will know you can interpret it for me.”
10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi.
The wise men replied to the king, “There is not a man on earth able to meet the king's demand. There is no great and powerful king who has demanded such a thing from any magician, or from anyone who claims to speak with the dead, or from a wise man.
11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají.
What the king demands is difficult, and there is no one who can tell it to the king except the gods, and they do not live among humans.”
12 Z té příčiny rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.
This made the king angry and very furious, and he gave an order to destroy all those in Babylon who were known for their wisdom.
13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.
So the decree went out that all those who were known for their wisdom were to be put to death. Because of this decree, they searched for Daniel and his friends so they could be put to death.
14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.
Then Daniel replied with prudence and discretion to Arioch the commander of the king's bodyguard, who had come to kill all those in Babylon who were known for their wisdom.
15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi.
Daniel asked the king's commander, “Why is the king's decree so urgent?” So Arioch told Daniel what had happened.
16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi.
Then Daniel went in and requested an appointment with the king so that he could present the interpretation to the king.
17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,
Then Daniel went to his house and explained to Hananiah, Mishael, and Azariah, what had happened.
18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.
He urged them to seek mercy from the God of heaven concerning this mystery so that he and they might not be killed with the rest of the men of Babylon who were known for their wisdom.
19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.
That night the mystery was revealed to Daniel in a vision. Then Daniel praised the God of heaven
20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.
and said, “Praise the name of God forever and ever; for wisdom and power belong to him.
21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.
He changes the times and seasons; he removes kings and places kings on their thrones. He gives wisdom to the wise and knowledge to those who have understanding.
22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.
He reveals the deep and hidden things because he knows what is in the darkness, and the light lives with him.
23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.
God of my ancestors, I thank you and praise you for the wisdom and power you gave to me. Now you have made known to me what we asked of you, you have made known to us the matter that concerns the king.”
24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.
Then Daniel went in to see Arioch (the one the king appointed to kill everyone who was wise in Babylon). He went and said to him, “Do not kill the wise men in Babylon. Take me to the king and I will show the king the interpretation of his dream.”
25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.
Then Arioch quickly brought in Daniel before the king and said, “I have found among the exiles of Judah a man who will reveal the meaning of the king's dream.”
26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?
The king said to Daniel (who was called Belteshazzar), “Are you able to tell me the dream that I saw and its meaning?”
27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.
Daniel answered the king and said, “The mystery that the king has asked about cannot be revealed by those who have wisdom, nor by those who claim to speak with the dead, nor by magicians, and not by astrologers.
28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest:
Nevertheless, there is a God who lives in the heavens, who reveals mysteries, and he has made known to you, King Nebuchadnezzar, what will happen in the days to come. These were your dream and the visions of your mind as you lay on your bed.
29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest.
As for you, king, your thoughts on your bed were about things to come, and the one who reveals mysteries has made known to you what is about to happen.
30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl.
As for me, this mystery was not revealed to me because of any wisdom that I have more than any other living person. This mystery was revealed to me so that you, king, may understand the meaning, and so that you may know the thoughts deep within you.
31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.
King, you looked up and you saw a large statue. This statue, which was very powerful and bright, stood before you. Its brightness was terrifying.
32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,
The head of the statue was made of fine gold. Its breast and arms were of silver. Its middle and its thighs were made of bronze,
33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.
and its legs were made of iron. Its feet were made partly of iron and partly of clay.
34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.
You looked up, and a stone was cut out, although not by human hands, and it struck the statue on its feet of iron and clay, and it shattered them.
35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.
Then the iron, clay, bronze, silver, and gold at the same time were broken into pieces and became like the chaff of the threshing floors in the summer. The wind carried them away and there was no trace of them left. But the stone that struck the statue became a great mountain and filled the whole earth.
36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:
This was your dream. Now we will tell the king the meaning.
37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.
You, king, are king of the kings to whom the God of heaven has given the kingdom, the power, the strength, and the honor.
38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.
He has given into your hand the place where the human beings live. He has given over the animals of the fields and the birds of the heavens into your hand, and he has made you rule over them all. You are the statue's head of gold.
39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.
After you, another kingdom will arise that is inferior to you, and yet a third kingdom of bronze will rule over all the earth.
40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.
There will be a fourth kingdom, strong as iron, because iron breaks other things into pieces and shatters everything. It will shatter all these things and crush them.
41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou.
Just as you saw, the feet and toes were partly made of baked clay and partly made of iron, so it will be a divided kingdom; some of the strength of iron will be in it, just as you saw iron mixed with the soft clay.
42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné.
As the toes of the feet were partly made of iron and partly made of clay, so the kingdom will be partly strong and partly brittle.
43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.
As you saw the iron mixed with soft clay, so the people will be a mixture; they will not stay together, just as iron does not mix with clay.
44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,
In the days of those kings, the God of heaven will set up a kingdom that will never be destroyed, nor will it be conquered by another people. It will break the other kingdoms into pieces and put an end to all of them, and it will remain forever.
45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.
Just as you saw, a stone was cut out of the mountain, but not by human hands. It broke the iron, bronze, clay, silver, and gold into pieces. The great God has made known to you, king, what will happen after this. The dream is true and this interpretation is reliable.”
46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.
King Nebuchadnezzar fell on his face before Daniel and honored him; he commanded that an offering be made and that incense be offered up to him.
47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.
The king said to Daniel, “Truly your God is the God of gods, the Lord of kings, and the one who reveals mysteries, for you have been able to reveal this mystery.”
48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.
Then the king made Daniel highly honored and gave him many wonderful gifts. He made him ruler over the whole province of Babylon. Daniel became chief governor over the wisest men of Babylon.
49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.
Daniel made a request of the king, and the king appointed Shadrach, Meshach, and Abednego to be administrators over the province of Babylon. But Daniel remained at the king's court.
