< Daniel 12 >

1 Toho času postaví se Michal, kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého, a bude čas ssoužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize.
And at that time shall Michael arise, the great prince that standeth up for the sons of thy people; and there shall be a time of trouble, such as never was since there was a nation even to that time; and at that time shall thy people be delivered, every one that is found written in the book.
2 Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné.
And many of them that sleep in the dust of the earth shall awake, some to everlasting life, and some to shame, to everlasting contempt.
3 Ale ti, kteříž jiné vyučují, stkvíti se budou jako blesk oblohy, a kteříž k spravedlnosti přivozují mnohé, jako hvězdy na věčné věky.
And they that are wise shall shine as the brightness of the firmament; and they that turn the many to righteousness, as the stars for ever and ever.
4 Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého. Mnozíť budou pilně zpytovati, a rozmnoženo bude umění.
But thou, Daniel, shut up these words, and seal this book even to the time of the end. Many shall run eagerly through it, and much knowledge shall be gained.
5 Zatím viděl jsem já Daniel, a aj, jiní dva stáli, jeden z této strany břehu řeky, a druhý z druhé strany břehu též řeky.
And I Daniel looked, and behold, two others stood there, one on this side of the bank of the river, and the other on that side of the bank of the river.
6 A řekl muži tomu oblečenému v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky: Když bude konec těm divným věcem?
And one of them said to the man clothed in linen, who was upon the waters of the river, How long shall it be to the end of these wonders?
7 I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přisáhl skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časích, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.
And I heard the man clothed in linen, who was upon the waters of the river, and he lifted up his right hand and his left hand to heaven, and swore by Him that liveth forever, that in a time, times, and a half, even when the dispersion of a portion of the holy people should be at an end, all these things should be fulfilled.
8 A když jsem já slyše, nerozuměl, řekl jsem: Pane můj, jaký konec bude těch věcí?
And I heard but understood not; and I said, My lord, what is the latter end of these things?
9 Tedy řekl: Odejdi, Danieli, nebo zavřína jsou a zapečetěna slova ta až do času jistého.
And he said, Go thy way, Daniel, for the words are closed up and sealed till the time of the end.
10 Přečišťováni a bíleni a prubováni budou mnozí; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou, aniž co porozumějí kteří z nich, ale moudří porozumějí.
Many shall be cleansed, and made white, and purified, and the wicked will do wickedly; and none of the wicked will understand, but the wise will understand.
11 Od toho pak času, v němž odjata bude obět ustavičná, a postavena ohavnost hubící, bude dnů tisíc, dvě stě a devadesát.
And from the time when the daily sacrifice shall be taken away, and the abomination of the destroyer set up, there shall be a thousand two hundred and ninety days.
12 Blahoslavený, kdož dočeká a přijde ke dnům tisíci, třem stům, třidcíti a pěti.
Happy is he that waiteth and cometh to a thousand three hundred and thirty-five days!
13 Ty pak odejdi k místu svému, a odpočívati budeš, a zůstaneš v losu svém na skonání dnů.
But go thou thy way even to the end; for thou shalt rest, and rise up to thy lot at the end of the days.

< Daniel 12 >