Daniel 12
1 Toho času postaví se Michal, kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého, a bude čas ssoužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize.
“那时，保佑你本国之民的天使长米迦勒必站起来，并且有大艰难，从有国以来直到此时，没有这样的。你本国的民中，凡名录在册上的，必得拯救。
2 Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné.
睡在尘埃中的，必有多人复醒。其中有得永生的，有受羞辱永远被憎恶的。
3 Ale ti, kteříž jiné vyučují, stkvíti se budou jako blesk oblohy, a kteříž k spravedlnosti přivozují mnohé, jako hvězdy na věčné věky.
智慧人必发光如同天上的光；那使多人归义的，必发光如星，直到永永远远。
4 Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého. Mnozíť budou pilně zpytovati, a rozmnoženo bude umění.
但以理啊，你要隐藏这话，封闭这书，直到末时。必有多人来往奔跑，知识就必增长。”
5 Zatím viděl jsem já Daniel, a aj, jiní dva stáli, jeden z této strany břehu řeky, a druhý z druhé strany břehu též řeky.
我—但以理观看，见另有两个人站立：一个在河这边，一个在河那边。
6 A řekl muži tomu oblečenému v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky: Když bude konec těm divným věcem?
有一个问那站在河水以上、穿细麻衣的说：“这奇异的事到几时才应验呢？”
7 I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přisáhl skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časích, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.
我听见那站在河水以上、穿细麻衣的，向天举起左右手，指着活到永远的主起誓说：“要到一载、二载、半载，打破圣民权力的时候，这一切事就都应验了。”
8 A když jsem já slyše, nerozuměl, řekl jsem: Pane můj, jaký konec bude těch věcí?
我听见这话，却不明白，就说：“我主啊，这些事的结局是怎样呢？”
9 Tedy řekl: Odejdi, Danieli, nebo zavřína jsou a zapečetěna slova ta až do času jistého.
他说：“但以理啊，你只管去；因为这话已经隐藏封闭，直到末时。
10 Přečišťováni a bíleni a prubováni budou mnozí; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou, aniž co porozumějí kteří z nich, ale moudří porozumějí.
必有许多人使自己清净洁白，且被熬炼；但恶人仍必行恶，一切恶人都不明白，惟独智慧人能明白。
11 Od toho pak času, v němž odjata bude obět ustavičná, a postavena ohavnost hubící, bude dnů tisíc, dvě stě a devadesát.
从除掉常献的燔祭，并设立那行毁坏可憎之物的时候，必有一千二百九十日。
12 Blahoslavený, kdož dočeká a přijde ke dnům tisíci, třem stům, třidcíti a pěti.
等到一千三百三十五日的，那人便为有福。
13 Ty pak odejdi k místu svému, a odpočívati budeš, a zůstaneš v losu svém na skonání dnů.
“你且去等候结局，因为你必安歇。到了末期，你必起来，享受你的福分。”
