Daniel 11
1 A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval.
Medes siangpahrang, Darius a bawinae a kum pasuek navah, a uknaeram caksak hane hoi thao sak nahanelah ka kampangkhai.
2 Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému.
Atuteh, katang e ka dei han toe. Persia ram ka uk hane siangpahrang kathum touh a tâco han rah. Apalinae siangpahrang teh ahnimanaw hlak hoe a tawnta han. Hottelah a tawnta thai teh, a tha ao dawkvah, Grik ram tuk hanelah tamipueng a hroecoe han.
3 I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své.
Hatnavah, athakaawme siangpahrang buet touh a tâco han. Ahni ni kâtawnnae hoi uk vaiteh, a ngai e patetlah a sak han.
4 Když se pak zmocní, potříno bude království jeho, a rozděleno bude na čtyři strany světa, však ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho takové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude království jeho, a jiným mimo ně se dostane.
Ahni a tâco hnukkhu hoi a ram rawk vaiteh, pali touh lah a kârei awh han. Hatei, ka ukkungnaw teh a catounnaw nahoeh, kâtawnnae hoi a uknaeram thung e nahoeh. Bangkongtetpawiteh, a ram teh a kâbawng toung dawkvah, ayânaw poe lah ao han.
5 Pročež posilní se král polední, ano i jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati bude; panství široké bude panství jeho.
Hat toteh, akalae siangpahrang teh a thao han. Hatei, a bawinae thung dawk buet touh teh ahni hlak a tha awm vaiteh, amae ram hah kalen e bahu hoi a uk han.
6 Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního, aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji posilňoval v ty časy.
Atueng a saw toteh, huiko a kâsak awh han. A kâpo awh nahanlah akalae siangpahrang canu teh atunglae siangpahrang koe kâtawnnae a poe han. Hatei, hote napui e kâtawnnae teh cak mahoeh. Hote siangpahrang hoi a catoun hai cak mahoeh. Siangpahrang canu hai, ahni ka thak e naw hai, ahnie canaw hai, hatnae tueng nah ahni kabawm e naw hai, thei hanlah ao han.
7 Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se jich zmocnil.
Hote siangpahrang canu e miphun dawk e buet touh ni ahnie hmuen dawk a kangdue han. Ahni ni atunglae siangpahrang hah tuk vaiteh, khothung kâen vaiteh, khocanaw hah a tuk vaiteh a tâ han.
8 Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním.
Ahnimae cathutnaw, hlun e meikaphawknaw, aphu kaawm e sui manang, ngunnaw hah Izip ram lah be aphu awh han. Atunglae siangpahrang hlak akalae siangpahrang teh a kum bet a saw han.
9 A tak přijde do království král polední, a navrátí se do země své.
Atunglae siangpahrang hai akalae siangpahrang uknaeram thung a kâen han. Hatei, ama ram lah bout a ban han.
10 Ale synové onoho válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povodeň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotírati bude až k jeho pevnostem.
A capanaw ni bout thaw awh vaiteh, ransanaw moikapap kamkhueng sak vaiteh a tho awh han. Tâ awh vaiteh, ahnie kho thung totouh runae a poe awh han.
11 Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sšikuje množství veliké, i bude vydáno množství to v ruku jeho.
Akalae siangpahrang teh a lungkhuek dawkvah, atunglae siangpahrang hah a tuk han. Hatei, tami moikapap hah a taran kut dawk a poe han.
12 I pozdvihne se množství to, a povýší se srdce jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmocní.
Tami moikapap a ceikhai awh toteh, kâoup vaiteh, a thong moikapap ka thet nakunghai, kâ a tawnnae cak mahoeh.
13 Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství větší než prvé, a po dokonání času některých let, nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným.
Bangkongtetpawiteh, atunglae siangpahrang bout thaw vaiteh, ahmaloe e hlak kapap e taminaw hah pâkhueng vaiteh, kum nâyittouh ne a ro torei ransanaw hoi senehmaica hoi a tho awh han.
14 V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou.
Hatnae tueng dawkvah, akalae siangpahrang ka taran e apap han. Na miphunnaw thung dawk e tapungnaw ni vision akuep nahanelah thaw awh vaiteh, rawknae koe a pha awh han.
15 Nebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, dobude měst hrazených, tak že ramena poledního neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti síly k odpírání.
Atunglae siangpahrang ni tho vaiteh kho rapannaw sak awh vaiteh, kacaklah kâkalup e khonaw hah a tuk awh han. Akalae senehmaica thaonae ni ngang thai mahoeh, hmoun e ransanaw ni hai ngang thai nahanelah tha tawn awh mahoeh.
16 A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou.
Ka tuk e niteh, amahmawk a tuk dawkvah, ahnie hmalah apihai kangdout thai hoeh. Ram kahawi hah raphoe vaiteh, ka lentoe e ram lah a kangdue sak han.
17 Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všeho království svého, a ukazuje se jako by vše upřímě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním.
A uknaeram buemlah thaonae hoi a kâen hanlah a kâcai teh, akalae siangpahrang hoi kâhuiko hanelah a sak han. A canu poe e lahoi raphoe hanelah a kâcai eiteh, a pouknae patetlah awm hoeh. Banghai cungkeinae awm hoeh.
18 Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí.
Hahoi, tuilumnaw koe lah kamlang vaiteh, tuilumnaw hah a tuk han. Hatei, ransabawi buet touh ni min mathoenae a dei e hah, katukkungnaw koe letlang a bo sak han.
19 Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, ale klesne a padne, i zahyne.
Hote bawi hai ama kho bout a ban hnukkhu a kamthui teh, a rawp teh a kahma.
20 I povstane na místo jeho v slávě královské ten, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých dnech potřín bude, a to ne v hněvě, ani v boji.
Hote bawi e hmuen dawk tami buet touh sungren poung e uknaeram dawk, tamuk ka cawng e a kangdue han. Hatei, taran tuknae lungkhueknae dawk hoi laipalah, a kahma han.
21 Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli nevloží na něj ozdoby královské, a však přijda pokojně, ujme království skrze úlisnost.
Ahnie hmuen dawk yuemkamcu hoeh e, bari kaawm hoeh e, dudam kamcu e tami a tâco han. Ahni ni tânae lahoi laipalah pasawtpanepnae lahoi uknaeram hah a la han.
22 A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil.
A hmalah kaawm e naw teh, tui kalen thaonae lahoi pâyo sak lah ao vaiteh, koung a rawk awh han. Lawkkam e bawi hai a rawk han.
23 Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním lest, a přijeda, zmocní se království s malým počtem lidu.
Bangkongtetpawiteh, lawk ka kam e bawi teh, lawkkam a raphoe dawkvah, tami younca hoi a tho eiteh, a tha ao han.
24 Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové jeho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude, a to do času.
Ram kahawi dawk tuk laipalah a kâen han. Lawp e hnopainaw hah ayânaw a rei han. Mintoenaw ni patenghai a sak awh boihoeh e hah a sak han. Kacakpounge kho rapanimnaw hah lawp hanelah kasawlah a kâpouk han.
25 Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým, s nímž král polední vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí proti němu chytrost.
Puenghoi kapap e ransanaw hoi, akalae siangpahrang hah tuk vaiteh, amahoima thaonae hah a hroecoe han. Akalae siangpahrang ni hai moikapap ni teh athakaawme ransanaw hoi taran tuk hanlah a kâhroecoe awh ei, ngang thai awh mahoeh. Bangkongtetpawiteh, kahawihoehe pouknae a tawn awh han.
26 Nebo kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí.
Siangpahrang koe kacatnetnaw ni ama tuk hanlah, letlang a kâcai awh. Hatei, a ransanaw teh, be kahmat vaiteh, tarankâtuknae koe tami moi a due awh han.
27 Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen.
Hote siangpahrang roi teh kahawihoehe pouknae a tawn roi teh, caboi buet touh koe laithoe a dei roi han. Hatei, a pouknae coung pouh mahoeh. A pouknae teh khoe tangcoung e a tue dawk ka phat mingming han.
28 A protož navrátí se do země své s zbožím velikým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se do země své.
Hahoi atunglae siangpahrang teh hnopai moikapap hoi ama ram lah a ban navah, kathounge lawkkamnae hah tarannae lungthin a tawn e patetlah a sak vaiteh, ama ram lah bout a ban han.
29 V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu.
Khoe e tueng dawk bout ban vaiteh, akalah bout a tho han. Hatei, ahmaloe e patetlah nahoeh. A hnukkhu e patetlah hai nahoeh.
30 Nebo přijdou proti němu lodí Citejské, pročež bude jej to boleti, tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se, a srozumění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu svatou.
Bangtelane tetpawiteh, Kittim longnaw ni ahni tuk hanlah a tho awh han. Hatdawkvah puenghoi a lungpataw teh, lungkhuek laihoi bawkim kathoung tuk hanelah bout tho vaiteh, rawknae hah a sak han. Hottelah lawkkam kathoung katapoenaw hoi a kâhuiko awh han.
31 A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění,
Ransanaw ni tuk pouh vaiteh, kathounge hmuen hah a khin sak awh han. A hnintangkuem sak e thuengnae hah takhoe awh vaiteh, panuetthopounge rawknae kathokhaikung hah a pâhung awh han.
32 Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou, v pokrytství posiloval úlisnostmi, lid pak, kterýž zná Boha svého, aby jímali. Což i učiní.
Lawkkam ka taran e naw teh lawk dei thoumnae lahoi a rawk awh han. Hatei, Cathut ka panuek e taminaw teh thasainae hoi hno a sak thai awh han.
33 Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mnohé dny.
Taminaw thung dawk a lungkaangnaw ni tami kapapnaw teh a cangkhai awh han. Hatei, hnin kasawlah tahloi hoi theinae, hmaisawinae, san lah mannae, lawpnae hoi a rawp awh han.
34 A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně.
A rawp awh toteh, kabawpnae youn touh bout a coe awh han. Taminaw teh lawk dei thoumnae koe a kâbang awh han.
35 Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého.
A lungkaang e tami tangawn hai a rawp awh han, a thoung awh teh, toun hoeh nahanlah poutnae tueng totouh a sak han. Hot hateh, atueng khoe e totouh hane doeh.
36 Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo.
Siangpahrang buet touh teh, amamouh ni a ngai e patetlah a sak han, cathutnaw pueng hlak kâtawmrasang vaiteh, cathutnaw e Cathut hah a taran han. Dudamnae lawk a dei han. Lungkhueknae akuep hoehroukrak a tâ han. Pouk tangcoung e patetlah sak roeroe han.
37 Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude.
Ahni teh mintoenaw e Cathut hai, napui ngainae hai, alouke cathutnaw hai banglahai noutna hoeh. Tami pueng hlak amahoima a kâtawmrasang han.
38 A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty.
Hote cathutnaw e hmuen dawk, rapan cathut, mintoenaw ni panue hoeh e cathut hah tawm vaiteh, sui, ngun, talung, ngai kaawm e hnonaw hah a thueng han.
39 A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy.
Kacake rapannaw hai, Jentelnaw e cathut hai sak vaiteh, a bawilennae apung sak han. Taminaw uknaeram kâ poelah awm vaiteh, tawnta nahanlah talai hah a kârei awh han.
40 Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde.
Atueng poutnae tueng nah, akalae siangpahrang ni ahni hah a tuk han. Atunglae siangpahrang nihai, ranglengnaw, marangnaw, marangransanaw, longnaw hoi bongparui patetlah tho awh vaiteh, hote ram hah reprep a coungroe han.
41 Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon.
Khet kahawi e ram dawk hai a kâen awh han. Ram moikapap a lawp awh han. Hatei, Edom ram, Moab hoi Amon kahrawikungnaw teh ahnie kut dawk hoi a hlout awh han.
42 A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti.
Ram pueng dawk a ram pakaw vaiteh, Izip ram hai hlout mahoeh.
43 Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klénoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou.
Hote ram dawk kaawm e sui, ngun, aphu kaawm e hnonaw hah a la han. Libianaw hoi, Ethiopianaw hai ahni hnuk a kâbang awh han.
44 V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé.
Hatei, kanîtho lahoi, atunglah hoi kamthang a thai navah a lungpuen teh, tami moikapap thei hanelah puenghoi lungkhuek lahoi a tho han.
45 I rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka.
Tuipui rahak vah ka lentoe niteh, kathounge mon dawk o nahan im a sak teh, kabawmkung awm laipalah, rawknae koe a pha han.
