Koloským 3
1 Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí.
Er de då uppreiste med Kristus, so søk det som er der uppe, der Kristus sit ved Guds høgre hand!
2 O svrchní věci pečujte, ne o zemské.
Hav hug til det som er der uppe, ikkje til det som er på jordi!
3 Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu.
For de er daude, og dykkar liv er løynt med Kristus i Gud.
4 Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávě.
Når Kristus, vårt liv, vert openberra, då skal de og verta openberra med honom i herlegdom.
5 Protož mrtvěte oudy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlipnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení.
So døyd då dykkar jordiske lemer: Utukt, ureinskap, ovhug, vond lyst og havesykje, som er avgudsdyrking!
6 Pro kteréž věci přichází hněv Boží na syny zpurné.
for desse ting kjem Guds vreide yver dei vantruande;
7 V kterýchž i vy někdy chodili jste, když jste živi byli v nich.
millom deim ferdast de og fordom, den tid de livde i desse ting;
8 Ale nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení, i mrzkomluvnost z úst svých.
men no skal de og leggja deim alle av: Vreide, illska, vondskap, spotting, skamleg tale av dykkar munn.
9 Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého člověka s skutky jeho,
Ljug ikkje mot kvarandre, de som hev klædt av dykk det gamle menneskje med dei gjerningar det gjer,
10 A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti, podlé obrazu toho, kterýž jej stvořil,
og iklædt dykk det nye, som vert uppnya til kunnskap etter sin skapars bilæte;
11 Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný, ale všecko a ve všech Kristus.
her er ikkje grækar og jøde, umskjering og fyrehud, barbar, skyte, træl, fri mann, men Kristus er alt og i alle.
12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v střeva milosrdenství, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost,
Klæd dykk då, som er Guds utvalde, heilage og kjære i hjarteleg miskunn, godleik, audmykt, spaklynde, langmod,
13 Snášejíce jeden druhého, a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu žalobu. Jako i Kristus odpustil vám, tak i vy.
so de toler kvarandre og tilgjev kvarandre, um nokon hev kjæremål imot nokon! som Kristus tilgav dykk, soleis de og!
14 Nadto pak nade všecko v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti.
Men attåt alt dette klæd dykk i kjærleiken, som er bandet um fullkomenskapen!
15 A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni.
Og Kristi fred råde i dykkar hjarto, den som de vart kalla til i ein likam, og ver takksame!
16 Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí, učíce a napomínajíce sebe vespolek žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci svém Pánu.
Lat Kristi ord bu rikleg hjå dykk, so de lærer og påminner kvarandre i all visdom med salmar og lovsongar og åndelege visor, og syng yndeleg i dykkar hjarto for Gud.
17 A všecko, cožkoli činíte v slovu neb v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho.
Og alt som de gjer i ord eller gjerning, gjer det alt i Herren Jesu namn, med takk til Gud Fader ved honom!
18 Ženy poddány buďte mužům svým tak, jakž sluší, v Pánu.
De konor, ver mennerne dykkar undergjevne, so som det sømer seg i Herren!
19 Muži milujte ženy své, a nemějte se přísně k nim.
De menner, elska konorne dykkar og ver ikkje beiske imot deim!
20 Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.
De born, lyd foreldri dykkar i alle ting! for det er Herren til hugnad.
21 Otcové nepopouzejte k hněvivosti dítek svých, aby sobě nezoufaly.
De feder, arga ikkje dykkar born, so dei ikkje skal missa modet!
22 Služebníci poslušni buďte ve všem pánů tělesných, ne na oko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha.
De tenarar, ver lyduge i alle ting mot herrarne dykkar etter kjøtet, ikkje med augnetenesta, liksom dei som strævar etter å tekkjast menneskje, men i hjartans einfelde, med di de ottast Herren!
23 A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jako Pánu, a ne lidem,
Det de gjer, gjer det av hjarta, so som for Herren og ikkje for menneskje,
24 Vědouce, že ode Pána vzíti máte odplatu dědictví; nebo Pánu Kristu sloužíte.
då de veit at de skal få arven til løn av Herren. Ten Herren Kristus!
25 Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob u Boha.
Men den som gjer urett, skal få den urett att som han gjorde, og det vert ikkje gjort skil på folk.
