Ámos 8
1 Také mi ukázal Panovník Hospodin, a aj, byl koš ovoce letního.
Rǝb Pǝrwǝrdigar manga mundaⱪ bir ixni kɵrsǝtti; mana, bir sewǝt yazliⱪ mewǝ.
2 A řekl: Co ty vidíš, Amose? I řekl jsem: Koš ovoce letního. Opět mi řekl Hospodin: Přišeltě konec lidu mému Izraelskému, nebuduť již více promíjeti jemu.
Andin U mǝndin: Amos, nemini kɵrdung? — dǝp soridi. Mǝn: «Bir sewǝt yazliⱪ mewini» — dedim. Pǝrwǝrdigar manga: Əmdi hǝlⱪim Israilƣa zawal yǝtti; Mǝn yǝnǝ ularni jazalimay ɵtüp kǝtmǝymǝn, — dedi.
3 Pročež kvíliti budou zpěvové chrámoví v ten den, praví Panovník Hospodin. Množství mrtvých, mlče, namece na všelijaké místo.
— Xu küni ordidiki ⱪizlarning nahxiliri ⱪiya-qiyalarƣa aylinidu, — dǝydu Rǝb Pǝrwǝrdigar; — Jǝsǝtlǝr kɵp bolidu; ular jay-jaylarda sirtⱪa taxlinidu. Süküt!
4 Slyštež to vy, kteříž sehlcujete chudého, abyste vyhladili nuzné z země,
Buni anglanglar, ⱨǝy miskinlǝrni ǝzgüqilǝr, Zemindiki ajiz mɵminlǝrni yoⱪatmaⱪqi bolƣanlar —
5 Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce, abychom prodávali obilé, a sobota, abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali efi, a přivětšovali váhy, a faleš provodili vážkami falešnými,
«Axliⱪimizni satmaⱪqi iduⱪ, yengi ay ⱪaqanmu ahirlixar, Buƣday yaymisini aqattuⱪ, xabat küni ⱪaqan tügǝr?» — dǝydiƣanlar, — Xundaⱪla «ǝfaⱨ»ni kiqik ⱪilip, «xǝkǝl»ni qong elip, Aldamqiliⱪ üqün tarazini yalƣan ⱪilƣanlar!
6 Kupujíce za peníze nuzné, a chudého za pár střevíců, nadto abychom plevy obilné prodávali?
— Namratlarni kümüxkǝ, Miskin adǝmni bir jüp qoruⱪⱪa setiwalmaⱪqi bolƣanlar, Buƣdayni süpüründisi bilǝn ⱪoxup satmaⱪqi bolƣanlar!
7 Přisáhl Hospodin skrze důstojnost Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich.
Pǝrwǝrdigar Yaⱪupning ƣururi bilǝn xundaⱪ ⱪǝsǝm ⱪildiki, — Bǝrⱨǝⱪ, Mǝn ⱨǝrgiz ularning ⱪilƣanliridin ⱨeqbirini untumaymǝn!
8 Nad tím-liž by se netřásla i země, a nekvílil by každý, kdož přebývá na ní? Proto-liž by neměla vystoupiti všecka jako potok, a zachvácena i zatopena býti jako potokem Egyptským?
Zemin bu ixlardin tǝwrinip kǝtmǝmdu? Wǝ uningda turuwatⱪanlarning ⱨǝmmisi matǝm tutmamdu? U Nil dǝryasidǝk ɵrlǝp ketidu, U Misir dǝryasidǝk ɵrkǝxlǝp, andin qɵküp ketidu.
9 Anobrž stane se v ten den, praví Panovník Hospodin, učiním, že slunce zajde o poledni, a uvedu tmy na zemi v jasný den.
Xu küni xundaⱪ ǝmǝlgǝ axuruliduki, — dǝydu Rǝb Pǝrwǝrdigar, — Ⱪuyaxni qüxtǝ patⱪuzimǝn, Zeminni xu oquⱪ kündǝ ⱪarangƣulaxturimǝn.
10 A proměním svátky vaše v kvílení, a všecky zpěvy vaše v naříkání, a způsobím to, že bude na každých bedrách žíně, a na každé hlavě lysina, a bude v zemi této kvílení jako nad jednorozeným, a poslední věci její jako den hořkosti.
Ⱨeytliringlarni musibǝtkǝ, Ⱨǝmmǝ nahxiliringlarni aⱨ-zarlarƣa aylanduriwetimǝn; Ⱨǝmmǝ adǝmning qatriⱪi üstini bɵz rǝht bilǝn oriƣuzimǝn, Ⱨǝrbir adǝmning bexida taⱪirliⱪ pǝyda ⱪilimǝn; Bu matǝmni yǝkkǝ-yeganǝ bir oƣulning matimidǝk, Ⱨeytning ahirini dǝrd-ǝlǝmlik bir kün ⱪiliwetimǝn.
11 Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin, že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale slyšení slov Hospodinových,
Mana, xundaⱪ künlǝr keliduki, — dǝydu Rǝb Pǝrwǝrdigar, Zeminƣa ⱪǝⱨǝtqilikni ǝwǝtimǝn, — — Nanƣa bolƣan ⱪǝⱨǝtqilik ǝmǝs, yaki suƣa bolƣan qangⱪaxmu ǝmǝs, bǝlki Pǝrwǝrdigarning sɵz-kalamini anglaxⱪa bolƣan ⱪǝⱨǝtqilikni ǝwǝtimǝn.
12 Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou.
Xuning bilǝn ular dengizdin dengizƣa, ximaldin xǝrⱪⱪǝ kezip mangidu, Ular Pǝrwǝrdigarning sɵz-kalamini izdǝp uyan-buyan yürüp, uni tapalmaydu.
13 V ten čas umdlévati budou panny krásné, ano i mládenci tou žízní,
Xu küni güzǝl ⱪizlar ⱨǝm yigitlǝrmu ussuzluⱪtin ⱨalidin ketidu;
14 Kteříž přisahají skrze ohavnost Samařskou, a říkají: Živť jest Bůh tvůj, ó Dan, a živa jest cesta Bersabé. I padnou, a nepovstanou více.
Ⱨǝm Samariyǝning gunaⱨining [nami] bilǝn ⱪǝsǝm iqkǝnlǝr, Yǝni «Ilaⱨingning tirikliki bilǝn, i Dan», yaki «Bǝǝr-Xebadiki [ilaⱨiy] tirik yol bilǝn!» dǝp ⱪǝsǝm iqkǝnlǝr bolsa — Ular yiⱪilidu, ornidin ⱨǝrgiz ⱪaytidin turalmaydu.
