Ámos 6
1 Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.
Ay de los que están tranquilos en Sión, y a los que están seguros en la montaña de Samaria, los hombres notables de los jefes de las naciones, ¡a quien la casa de Israel acude!
2 Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?
Ve a Calneh y mira. Desde allí ve a Hamath la grande. Luego baja a Gat de los filisteos. ¿Son mejores que estos reinos? ¿Su frontera es mayor que la tuya?
3 Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.
Ay de ti, que alejas el día malo, y hacer que se acerque la sede de la violencia,
4 Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,
que yacen en camas de marfil, y se estiran en sus sofás, y comer los corderos del rebaño, y los terneros fuera del centro del establo,
5 Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.
que rasguean las cuerdas de un arpa, que inventan para sí mismos instrumentos de música, como David;
6 Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.
que beben vino en tazones, y se ungen con los mejores aceites, pero no se afligen por la aflicción de José.
7 Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.
Por tanto, ahora irán cautivos con los primeros que vayan cautivos. La fiesta y la holgazanería terminarán.
8 Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.
“El Señor Yahvé ha jurado por sí mismo”, dice Yahvé, el Dios de los Ejércitos: “Aborrezco el orgullo de Jacob, y detesta sus fortalezas. Por eso entregaré la ciudad con todo lo que hay en ella.
9 I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.
Sucederá que si diez hombres permanecen en una casa morirán.
10 A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.
“Cuando el pariente de un hombre lo lleva, incluso el que lo quema, para sacar los cadáveres de la casa, y le pregunta al que está en el interior de la casa: ‘¿Hay todavía alguno con vosotros?’ Y él dice: ‘No’. Y él responda: ‘No’; entonces dirá: ‘Calla, en efecto, no debemos mencionar el nombre de Yahvé’.
11 Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.
“Porque, he aquí que Yahvé lo ordena, y la gran casa será hecha pedazos, y la casita en pedazos.
12 Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,
¿Corren los caballos por los peñascos? ¿Se ara allí con bueyes? Pero has convertido la justicia en veneno, y el fruto de la justicia en amargura,
13 Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?
tú que te alegras de una cosa de nada, que dices, ‘¿No hemos tomado para nosotros los cuernos por nuestra propia fuerza?’
14 Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.
Porque, he aquí que yo levantaré contra vosotros una nación, casa de Israel,” dice Yahvé, el Dios de los Ejércitos; “y te afligirán desde la entrada de Hamat hasta el arroyo del Arabá”.
