Ámos 6
1 Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.
Malheur à ceux qui vivent tranquilles dans Sion, et en sécurité sur la montagne de Samarie, les plus nobles du premier des peuples, auprès desquels va la maison d’Israël!
2 Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?
Passez à Calné et voyez; allez de là à Hamath la grande; descendez à Geth des Philistins; Ces villes sont-elles plus prospères que ces royaumes, et leur territoire est-il plus étendu que le vôtre?
3 Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.
Vous éloignez le jour du malheur, et vous faites approcher le règne de la violence!
4 Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,
Ils sont couchés sur des lits d’ivoire, et s’étendent sur leurs divans; ils mangent les agneaux du troupeau, et les veaux engraissés dans l’étable.
5 Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.
Ils folâtrent au son de la harpe; comme David, ils ont inventé des instruments de musique.
6 Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.
Ils boivent le vin dans de larges coupes, ils se parfument avec les huiles les plus exquises. Et ils ne sont pas malades de la plaie de Joseph.
7 Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.
C’est pourquoi ils iront en exil, à la tête des captifs, et les cris de joie des voluptueux disparaîtront.
8 Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.
Le Seigneur Yahweh l’a juré par lui-même, — oracle de Yahweh, le Dieu des armées: J’ai en abomination l’orgueil de Jacob, et je hais ses palais; je livrerai la ville et ce qu’elle renferme.
9 I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.
Et s’il reste dix hommes dans une seule maison, ils mourront.
10 A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.
Un parent avec celui qui brûle les cadavres enlèvera le mort, et emportera de la maison les ossements; et l’un dira à celui qui est au fond de la maison: « Y en a-t-il encore avec toi? » Il répondra: « Plus personne! » Et le premier dira: « Silence! » Car il ne faut pas prononcer le nom de Yahweh.
11 Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.
Car voici que Yahweh commande, et il fait tomber en ruines la grande maison, et en débris la petite maison.
12 Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,
Les chevaux courent-ils sur le rocher, où y laboure-t-on avec des bœufs, que vous avez changé le droit en poison, et le fruit de la justice en absinthe?
13 Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?
Vous vous réjouissez de ce qui n’est rien, vous dites: « N’est-ce pas par notre force que nous avons acquis de la puissance? »
14 Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.
Car voici que je suscite contre vous, maison d’Israël, — oracle de Yahweh, le Dieu des armées! — une nation qui vous opprimera depuis l’entrée de Hamath jusqu’au torrent du désert.
