< Skutky Apoštolů 7 >
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jestli-liž to tak?
Lino, Mukulene wa Beshimilumbo walamwipusha Stefano, “Sena bintu ibi ni byakubinga?”
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prvé než bydlil v Cháran.
Nendi walakumbuleti, “Kamunyumfwani bamatata ne mobanse bame! Lesa wabulemu walabonekela kuli mushali wetu mukulukulu Abulahamu mpwalikwikala ku Mesopotamiya, katanalongela ku Halani.
3 A řekl jemu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a poď do země, kterouž ukáži tobě.
Walamwambileti, ‘Fuma mucishi cakobe, ushiye banse bobe, wenga kucishi nceti ndikuleshe.’
4 Tedy vyšed z země Kaldejské, bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréž vy nyní bydlíte.
Walafuma mucishi ca Akaladayo nekuya kwikala ku Halani. Baishi mpobalafwa, Lesa walamufunyako ne kumuleta mucishi cino ncomwekalamo lelo.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlepěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vládařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl syna.
Lesa uliya kumupako nakaba kabela kang'ana kacishici kuba kakendi mwine. Nsombi walamulayeti, cishi conseci nicikabe cakendi ne bashikulu bendi, nikukabeti nkalikukute mwana pacindico.
6 Mluvil pak Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
Lesa walamwambileti, ‘Bashikulu bobe nibakabe basha mucishi cabwensu moti bakapenshewe kwa byaka myanda ina.’
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
Kayi Lesa walambeti, ‘Ame ninkape mulandu mushobo uyo weti ukabasunge busha. Balo nibakapule mucishico ne kwisa kunkambilila pamusena uno.’
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák Jákoba, a Jákob dvanácte patriarchů.
Lesa walapangana ne Abulahamu, ne kumupa cingashilo ico ecando cakupalulwa. Neco Abulahamu walamupalula Isake mwanendi, kakute masuba asanu ne atatu akusemwa. Neye Isake walapalula Yakobo mwanendi, neye Yakobo walapalula banabendi bali likumi ne babili, abo ebamashali betu bakulukulu.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním.
Abo bamashali betu balamunyonokela Yosefe mukwabo, balamulisha busha ku Injipito. Nsombi Lesa walikuba nendi,
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří Faraona, krále Egyptského, kterýž ho ustanovil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
cakwinseti, walamupulusha mu mapensho akendi onse. Walamupa mano alenshisha kwambeti, Mwami Falawo waku Injipito amuyande, kayi walamubika Yosefe kuba muntu shikwendelesha cishi ca Injipito, kayi mukulene shikulangilila pamukowa wakendi Falawo wonse.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a ssoužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Nomba mwalaba nsala mucishi conse ca Injipito ne Kenani, bantu balapenga, ne bamashali betu kumo balabula cakulya.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal otce naše jednou.
Yakobo mpwalanyumfweti ku Injipito kuli cakulya, walatumako banabendi bamashali betu. Ubu bwalikuba bulwendo bwabo bwakutanguna.
13 A podruhé poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest Faraonovi rodina Jozefova.
Pabulwendo bwabo bwacibili, Yosefe walaliyubulula kubakwabo, kayi walamwinshibisha Mwami Falawo shabanse bendi bonse.
14 Tedy poslav Jozef, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti pěti.
Yosefe walabakuwa baishi ba Yakobo, pamo ne banse bendi. Bonse pamo balikuba bantu makumi asanu ne abili ne basanu.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a umřel on i otcové naši.
Yakobo walaya kwikala ku Injipito pamo ne bamashali betu basa. Bonse balafwila kopeloko.
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
Bitumbi byabo byalakabikwa ku Sekemu, kunamaumbwe awo Abulahamu ngwalaula ne mali kubana bendi Hamoli ku Sekemu.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
“Cindi mpocalashika pepi kwambeti Lesa akwanilishe cipangano ncalambila Abulahamu, mushobo wetu wali kauli ulafulu mu Injipito.
18 Až v tom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
Panyuma pakendi kwalapyana Mwami naumbi mu Injipito walikubula kumwinshiba Yosefe.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, tak že musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Mwami uyo walaupita panshi mushobo wetu, walatatika kupensha bamashali betu, pakubakakatisheti bashiyenga bana babo pansa kwambeti bafwe.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýž chován jest za tři měsíce v domě otce svého.
Pacindico Mose walasemwa, walikuba mwana wapa. Walalelwa ne kwa myenshi itatu mung'anda ya baishi.
21 A když vyložen byl, vzala jej dcera Faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
Mpobalamushiya pansa mwanendi Falawo mutukashi walamumanta, walikumuleleti mwanendi.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
Neco Mose walaiya mano a bantu bonse baku Injipito, mano ne ncito shakendi shalikuba shangofu.”
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
“Mose mpwalaba ne byaka makumi ana, walayeya kuya kufwakashila banse bendi bene Islayeli.”
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho, a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
Lino mpwalabona mwine Injipito kapensha umo wabanse bendi, Mose walamufuna mwine Islayeli ne kumushina mwine Injipito.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
Walikuyeyeti banse bendi bene Islayeli nibenshibe kwambeti Lesa, kufumina muli Mose nakabapulushe, nsombi balo baliya kwingashileco.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i vedl je ku pokoji, řka: Muži bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
Mpobwalaca mumene walacana bene Islayeli babili kabalwana. Walelekesha kubafuna. Walabambileti, “Amwe batuloba, moba mukowa umo, inga mulalwanininga cani?”
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
Nomba uyo walasoka munendi, walanyakila Mose pambali ne kwambeti, “Niyani walakubiketi ube mutangunishi shikutombolosha?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Sena ulayandanga kunshina mbuli ncowashina mwine Injipito usa lilo?”
29 I utekl Mojžíš pro to slovo, a bydlil pohostinu v zemi Madianské, kdež zplodil dva syny.
Mpwalanyumfweco, Mose walafwambila kucishi censu ca Midyani. Kopeloko nkwalasemena bana batuloba babili.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
“Lino mpokwalapita byaka makumi ana, mungelo walabonekela kuli Mose mucinyika pepi ne mulundu wa Sinai, pacinkupu cisa calikubangila mulilo mucinyika.
31 A Mojžíš uzřev, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Mose mpwalaboneci walakankamana, walaseng'ena pepi kwambeti abonesheshe.” Popelapo walanyumfwa liswi lya Lesa lyakwambeti,
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, nesměl patřiti.
“Ame njame Lesa wabamashali bakobe, Lesa wa Abulahamu ne Isake ne Yakobo.” Popelapo Mose walatatika kututuma ne kutina cakwinseti calala kulangako.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Popelapo Lesa walamwambileti, “Kofulula nkwabilo shakobe, pakwinga pamusena apo mpowalyata Paswepa.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem, a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní poď, pošli tě do Egypta.
Ndabono kupenshewa kwabantu bakame mu Injipito. Ndanyumfu kulilishanya kwabo, lino ndesa kubapulusha, lino kwesa ndikutume ku Injipito.”
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím? tohoť Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
Uyo Mose engobalakana Baislayeli pakumwipusheti, “Niyani walakubiketi ube mukulene kayi momboloshi wetu?” Epeloyo engwalatuma Lesa kwambeti abe mukulene kayi mupulushi, kufumina mumungelo usa walamubonekela pacinkupu cisa calikubilima mulilo.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři červeném, i na poušti za čtyřidceti let.
Mose ewalabatangunina bantu ne kubapulisha mucishi ca Injipito, walikwinsa bishikukankamanisha, ne bingashilo ku Injipito, palwenje lufubela ne mucinyika, kwabyaka makumi ana.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, jako mne; toho poslouchejte.
Mose uyo ewalabambila Baislayeli kwambeti, “Lesa nakatume naumbi kufumina mubanse benu eshakabe mushinshimi eti njame.”
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvil k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Mose ewalikuba nabo pamubungano wa Baislayeli mucinyika. Nendi ewalemana pamo ne mungelo walikwamba pakati pa bamashali betu bakulukulu pamulundu wa Sinai. Ewalatambula maswi abuyumi akutwambila.
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
“Bamashali betu bakulukulu balakana kumunyumfwila, pakwinga myoyo yabo yalikuyeya ku Injipito.
40 Řkouce Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
Neco, Aloni balamwambileti, ‘Kotupangila Lesa eshatutanguninenga, pakwinga nkatucishi cilenshiki kuli Mose, walatufunya ku Injipito.’
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti té modle, a veselili se v díle rukou svých.
Mumasuba opelawo balabumba cimbwanga ca mwanawang'ombe. Balatwala milumbo kucimbwanga ne kukondwa ne ncito yalabamba makasa abo.”
42 I odvrátil se Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Neco Lesa walabafutatila, ne kubaleketi bakambililenga nyenyenshi shakwilu, mbuli ncocalembwa mu mabuku abashinshimi bakulukulu akwambeti, “Amwe Baislayeli, kamutayeyangeti Mwalikubengela ame nyama nshomwali kushina ne kutwala milumbo, kwabyaka makumi ana musa mucinyika.
43 Nýbrž nosili jste stánek Molochův, a hvězdu boha svého Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Mwalikunyamuna lesa wenu Moleki mutente, Ne nyenyenshi ya lesa wenu Lefani, bimbwanga mbyomwalabumba Kwambeti mubikambililenga. Pacebo ico ninkamutandanyine kutali, kupitilila cishi ca Babulo.”
44 Stánek svědectví měli otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, kterýž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal podlé způsobu toho, kterýž byl viděl.
“Bamashali betu bakulukulu balikukute tente wa cipangano walikulesheti Lesa mpwali pakati pabo musa mucinyika. Walapangwa mbuli Lesa ncalamwambila Mose mucikoshanyo ncalabona.
45 Kterýž přijavše otcové naši, vnesli s Jozue tam, kdež bylo vládařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Uyo tente walapewa ku bamashali betu kufuma ku ba mashali babo, tente iyo yalikuba ya cishiya matongo. Yalikubapo cindi Yoswa mpwalikubatangunina, pakulamuna cishi mishobo njalatandanya Lesa. Tente iyo yalekala mpaka mucindi ca Dafeti.
46 Kterýž nalezl milost před oblíčejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
Lesa walikumusuna Dafeti, nendi Dafeti walasenga kwambeti amwibakile ng'anda, Lesa wa Yakobo.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
Nomba Solomoni ewalebaka ng'andeyo.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v chrámích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Nikukabeco Lesa wapita byonse, nkakute kwikala mung'anda yebakwa ne makasa, mbuli ncalamba mushinshimi mukulukulu.” Kwambeti,
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi dům uděláte? praví Pán. Aneb jaké jest místo odpočívání mého?
“Lesa lambangeti, Kwilu ecipuna cakame ca Bwami, cishi capanshi epakulyata myendo yakame. Ngamunjibakila ng'anda ilyeconi? Nambi nimusena ulyeconi ngondelela kupumwininamo?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Sena ntame ndalapanga bintu byonsebi?”
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakž otcové vaši, tak i vy.
Stefano walapitilisha kwambeti, “Ha! Amwe bantu balunkanwa, myoyo yenu ilyeti bantu batashomo Lesa, kayi matwi enu ashinka. Mwakoshanowa ne bamashali benu bakulukulu, pakwinga nenjamwe mulakananga kunyumfwila Mushimu Uswepa.”
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, kteříž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehož vy nyní zrádci a vražedlníci jste.
“Sena pali mushinshimi ngobalabula kupensha bamashali benu bakulukulu? Paliyawa, balo balikushina bantu balikwamba shakwisa kwa Musebenshi Waswepa usa. Nsombi amwe mwalamulisha kubalwani bakendi ne kumushina.
53 Kteříž jste vzali zákon působením andělským, a neostříhali jste.
Amwe omwalatambula Milawo ya Lesa njobalikuleta bangelo pacishi capanshi, nsombi amwe muliya kwikonkela sobwe.”
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých, a škřipěli zuby na něho.
Neco Bomboloshi bankuta inene mpobalanyumfwa maswi onse ngalamba Stefano, balatatika kubimba myoyo cebo cabukalu.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
Stefano walesulilwa ne Mushimu Uswepa, walalanga kwilu, walabona bulemeneno bwakendi Lesa, kayi walabona Yesu kali wemana kucikasa cakululyo ca Lesa.
56 I řekl: Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
Popelapo walambeti, “kamubonani! Ndabono kwilu kulacaluku, kayi ndabononga Mwana Muntu wemana kucikasa cakululyo ca Lesa.”
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Popelapo bendeleshi bankuta inene balashinka mumatwi ne kolobesha! Pacindico bonse balafwambila akumutanya Stefano.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Balamukwekweshela kunsa kwamunshi, nkobalakamupwaya mabwe. Bakamboni balafulula minjila yabo yakunsa ne kwibungika pa myendo ya mutuloba musepela, lina lyakendi Saulo.
59 I kamenovali Štěpána modlícího se a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Mpobalikumupwaya mabwe, Stefano walatatika kupaileti, “Yesu Mwami wakame, tambulani mushimu wakame.”
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul.
Walasuntama panshi ne kubilikisheti, “Nkambo kamubalekelelako bwipishi ubu mbobalenshinga.” Mpwalapwisha kwamba awa maswi walataya moyo.