Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jestli-liž to tak?
Salga yikaaba ciamo ń maadi: «ya bona ne tie mɔnmɔni yoo?»
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prvé než bydlil v Cháran.
Etienu ń jiini n kpiiba yeni n bàanba cengi mani nni: Ti yudandi Tienu n dɔgdi ti yaja Abrahama wan den ye Mosopotami karan den yedi o.
3 A řekl jemu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a poď do země, kterouž ukáži tobě.
ki ŋa a dogu yeni a kpiiba, ki gedi min ba waani ŋa naani»
4 Tedy vyšed z země Kaldejské, bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréž vy nyní bydlíte.
Lawani o den ñani Kalide yaaba dogu, ki gedi ki kali kaaran. O báa n den kpe k o ñani lan kani, ki gedi ki kali yi ji ye ya dogu nni mɔlane.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlepěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vládařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl syna.
O den k puni o o tifancelu; ba naani k e o ba ŋmaa o taali. Ama o den niano (ya yogu ke Abalahama da den k pia biga) ke o cabi lan ya dogu wun tua o dogu celu wani yeni o puoli ŋuani o kuuma puoli.
6 Mluvil pak Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
U Tienu den yedi o yaali ne, ke o puoli ŋuani bo kali doglamu nni nani bina ba, li dogu niba ba cedi ban tua yonbi hali bina kobina (4oo)
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
Mini n ba jioa ti buudi yeni ya nibuolu n cuo ba ti yonbdi yeni. U Tienu n yedi yaali n yeni, lani ya pendi, bi ba ña li dogu ki ya pugi nni lan kani.»
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák Jákoba, a Jákob dvanácte patriarchů.
O den teni Habrahami ti kɔndi ke ti tie dɔnlilolma bi siiga nni. Yeni ke Abrhami bo tua Isaka báa ki kɔndi o li daaniidaali; isaka ka mɔ tua Jakobo báa, Jakobo mɔ n tua piiga nbilalie yaaba n ba tua piiga n buoli lie nikpeliba cuga.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním.
A cuga n i kpeliba bo nani Josefi ki cuo'o ki kaadi o ke bi gedi yeni o Ejipti, ama u Tienu bo ye yeni o
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří Faraona, krále Egyptského, kterýž ho ustanovil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
O bo nanli o ki faabi o o fala kuli nni ki puni o li yanbili yeni mi yanfuoma ki sua ke Farawɔni n tie Ejipti Badciamo, ke Farwɔni dini o o kpaagli yua n todi o u dogu kubma nni.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a ssoužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Li yogu kmi koma yeni mi cacagma baa Ejipti yeni kaana dogi nni. Ti yaajanba, ji bo ki pia bonjekaali.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal otce naše jednou.
Ama jakobo n gbadi ke i fee(ŋalkama) ye Ejipti, ke o cindi ki sɔni ti yajanba ke bi gedi ki baa.
13 A podruhé poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest Faraonovi rodina Jozefova.
Mi gediliema ke Josefi waani o yuli o kpiiba (naataani), ki cedi ke farawɔni bandi Josefi diegu yaaba.
14 Tedy poslav Jozef, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti pěti.
Josefi n nagini o yuatieba ke ban maadi o báa wan tugi u diegu nni yaaba kuli ń cua Ejipti dogu nni. Bi kuli bo taani niba piilele n niba mu
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a umřel on i otcové naši.
Lan tieni maama ke Jakobo jiidi ki kali Ejipti dogu nni n yeni. Lan tieni a bina waamu ke o kpe wan yeni ti báanba.
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
Ke b tugi o gbanandi ki gedi ki pii Sisama, Abrahama n bo cɔdi i ligi ki daa ya kakuli Hamori bijaba kani.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
UTienu n bo ñani Abrahama yaali nni bo pundiya yogu, Jakobo buolu n bo pɔli ki yabdi ki pugni Ejipti dogunni
18 Až v tom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
Hali ke badciantiano ti kali Ejipti Farawɔn gbandi po. wani nan bo k bani Josefi.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, tak že musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Lan ya badciamo n bo bɔndi ti buolu yaaba, ki kuani ba mi cacagma nni hali ke b lu bi.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýž chován jest za tři měsíce v domě otce svého.
Lan yognu i ke Moyiisi mali o bo ŋani u Tienu nunga nni, ke bi ŋaani o o báa diegu nni ŋmaali taa
21 A když vyložen byl, vzala jej dcera Faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
Ban luni Moyiisi k o badciamo jifaano gandi o, ki wubi o nani o bimadiga yeni.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
Moyiisi kua u cogu ki ga Ejipti tunda yeni u nunfanbu kuli. Obo pia u paaciamu o maama nni yeni o tuada nni.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
Wan pundi bina piina ke o jagi ke wan gedi ki fuondi o kpiiba Isarayeli yaaba.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho, a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
Wan la ke b kubi Isarayeli nulo ki cagni ke Moyiisi nanli o, ki tuu li panli, ki kpaa Ejipti yua.
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
O bo maali k u Tienu bo tɔgni o nuu po i ki faabi ba, ama bi nan boo gbadi yeni.
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i vedl je ku pokoji, řka: Muži bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
Lan fii fandi, ke o cua ki sua ke Isarayeli yaaba kɔni. Wan bigni ke ba taani ba ki paadi li kɔnli; ki maadi: canbanba mia mani sugli, i tie kpiiba i. li kpiili ye i siigs nni be cedi ki manbiidi i lieba yama nanda?
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
Ama yua n mabni o lielo yeni n gaa o po ti jadi ki yedi “ŋa dini ŋa li bali ki puni a u sanu ke ŋan jia ti buudi?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
A buaŋan kpaa n nani ŋan won kpaa Ejipti jua maama yo oo?
29 I utekl Mojžíš pro to slovo, a bydlil pohostinu v zemi Madianské, kdež zplodil dva syny.
Moyiisi n gbadi yeni, wan sani ki gedi u cangu Mandian dogu nni wan mali naani bila lie
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
Wan pendi bina piina, meneki n dɔgdi o po ki tinkuoga Sinayi juali p0, k u tutuugu yugu n ye siiga nni. co u muu pienu
31 A Mojžíš uzřev, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Moyiisi n la u mu, lan nan lidi o yeni lan ya dɔgdima; wan nagni ki bua diidi wan gbadi u diedo nialu, k u maadi ne:
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, nesměl patřiti.
N tie a yajanba tienu, Abalahami, Isaka yeni Jakobo Tienu i. Ti jawaandi ń cuo Myiisi, o gbanu ń ŋɔa wan bo baa ya papaali k o ba tibni ki diidi yua maadi.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Odiedo n ́yedi o “pidi a taacaadi kelima ŋan ye naani ne tie tinŋanga i.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem, a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní poď, pošli tě do Egypta.
Mɔnmɔni, n la n buolu ń laadi ya fala Ejipti dogu nni. N gbadi ke bi buudi, ki fabni, ke jiidi ke mi faabi ba. Mɔlane ne gedi mini n sɔni a Ejipti dogu nni. ya caa.
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím? tohoť Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
Ban bo yie ya Moyiisi maama, ki buali o: “ŋma dini a bado bii buudi yudaano yeni?”wani k u Tienu sɔni nani bado yeni candaano. U Tienu cedi ke meleki nuu dɔgdi o po u tutuugu nni.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři červeném, i na poušti za čtyřidceti let.
Moyiisi n bo ñani ba Ejipti dogu nni. O bo tieni yaalidigu
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, jako mne; toho poslouchejte.
Wani li moyiisi n maadi Isaraheli yaaba “u Tienu lugdi ki dɔgdi i po o sawalopualo i kpiibasiiga nni sawalipualo nani mini yeni.”
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvil k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Lan ya nilo n bo ye li nitaali siiga ki tinkuoga nni yua bo yua bo maadi sinayi juali po yeni. Ya nilo bo ye yeni ti báanba ya nilo n ga li miali maama ke wan sɔgni ti
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
Lan ya nilo i ke ti yajanba yie kaa cɔlni. Bi yie o maama, ke bi pala guani ki kua Ejipti tuona nni.
40 Řkouce Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
Lan yognu b bo maadi harɔn “tagi ti po ya tagbuoli ke ti baa ŋua ki pugi. Ama ya Moyiisi n ñani ti Ejipti dogu nni, yeni tii bani lan tieni maama.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti té modle, a veselili se v díle rukou svých.
Lanwani i b bo tugi naabiga ki pugi ki po, ki padi b pada, ke bi pali mani bi nui bontagikaali po
42 I odvrátil se Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Ama k u tienu lebdi bi yama ki cedi ke bi pugi tanpoli ŋmabidi ŋmabidi nani lan diani maama bi sawalipuaba tili nni yeni ki tinkuoga po nni “Isaraheli diegu, bina piina n yeni ki tinkuoga nni i puni nni i yankodike e ki padi n po a pada aa?
43 Nýbrž nosili jste stánek Molochův, a hvězdu boha svého Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
I tuo ki pugi Molɔki u tienu yeni Renfan tienu ŋmabiga. yi go tagi ya bulo ki pugi yeni yia po, n ba cedi ban cuo yi ti yobdi, ki gedi yeni yi hali Babilɔnipendma.
44 Stánek svědectví měli otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, kterýž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal podlé způsobu toho, kterýž byl viděl.
UTienu mabilkaama kpagu po ti yaajaba la kasiedi ki tinkuoga nni nani u tienu n bo maadi o bali maama yeni Moyiisi maama yeni ke o cedi lan dɔgdi o po nani wan bo la maamasina yi juali po yeni
45 Kterýž přijavše otcové naši, vnesli s Jozue tam, kdež bylo vládařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Lan ya felijongu i ke ti yajaanba tugi bi cenli nni, ki yegi yeni Jesue ki cua. lani i tieni ban pundi ya tinga po ki sua u Tienu bo beli yaaba bo cindi ki kaa ki po ke ti yaajanba daa ki pundi yogo (daali)
46 Kterýž nalezl milost před oblíčejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
Wani yua baa u Tienu ŋanbili ki bo jagi ke ban maa dieli Jakobo Tienu po.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
Ama saalomɔn n maa u Tienu po diegu
48 Ale Nejvyšší nebydlí v chrámích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Ama u Tienu naa kua ya dieli nni ke bi niba nui maa; nani o swalipualo ń yedi maama
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi dům uděláte? praví Pán. Aneb jaké jest místo odpočívání mého?
Tanpoli po ntie n badikpagli ke ki tinga tie n taaŋmakaanu. ke u laa diegu ke i ba fidi ki maa n po? o diedo maama n yeni. mi ba kali le i ki fuodi i?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
n ya nuu ka tagi lan ya bona kuli i?
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakž otcové vaši, tak i vy.
Nisaalo fini yua ya tulu se bontantanli ke i pala yeni i tuba ki pia maalima ba kuli ku kɔnciagu po ki sedi ki pani mi fuoŋanma u sanu; I li tie nani i yaajanba ń́ tieni maama yeni i
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, kteříž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehož vy nyní zrádci a vražedlníci jste.
O laa o sawalipualo i, ke i yaajanba ki waani fala, ki cagni o? Bi bo kpaa ya sawalipualo bo liidi ki cua ki sua ki yua tie niteginka daa pundi; mɔlane yinba n mɔ kuadi o ki nikpalo po.
53 Kteříž jste vzali zákon působením andělským, a neostříhali jste.
yinba yaaba ń ga malekinba ń bili ya mabilikaama, ki naa taa ma ki bili i yula nniyeni.
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých, a škřipěli zuby na něho.
Saliga yidkaaba nitaali ń gbadi lan ya maama ke mi duolo bi pala, ke bi ŋmani a ñina Etieni po.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
Nani wani n bo gbie yeni mi fuoŋanma yeni, k o yaadi ki nua tanpoli cenmm, ki la u Tienu yudandi ke Jesu se uTienu nujienu po.
56 I řekl: Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
Etieni n yedi: «diidi mani, n la ke tanpoli luodi, k o ja bijua se u Tienu nujienu po.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Ama li nantaali ń taani ki yigni o po, ki pii bi niba ki sani ki wolo o.
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Ki pua ki peli ki ñani o bi dogu nni, ki lugdi o tana: yaaba ń bo kasiedinba bo bili tialakaadi naaciemo bá kani, ke b yii o Soli.
59 I kamenovali Štěpána modlícího se a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Ban bo lu Etieni a tana ya yogu, o jaadi o Tienu ki maadi: «O diedo Jesu gaa mi fuoma»
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul.
Ki baa ki gbaani, ki yignio paama ki maadi: «daa tugni ya biidi ne (tuobiadi) ne bi ya yula po. Wan yedi lani ki gbeni ke o jiidi.»
