Skutky Apoštolů 7
1 Tedy řekl nejvyšší kněz: Jestli-liž to tak?
Tua zawkciang in thiampi sang in, hi thu te tabangma ziam? ci hi.
2 A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prvé než bydlil v Cháran.
Taciang Stephen in, suapui te le pa te awng, ngai vun; i pa Abraham sia Haran ah a om ma, Mesopotamia ah a omlai tak in, a vanglian Pathian sia ama tung ah kilang a,
3 A řekl jemu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a poď do země, kterouž ukáži tobě.
Ama tung ah, na ngam le na mipui te sung pan in pusuak in a, kong lak tu ngam ah pai in, ci hi.
4 Tedy vyšed z země Kaldejské, bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréž vy nyní bydlíte.
Tua zawkciang in Chaldaeans ngam pan pusuak a, Haran khua ah om hi: tua mun pan a pa a thi ciang in, tu in na omna uh mun, hi ngamsung ah ki khin hi.
5 A nedal jemu dědictví v ní, ani šlepěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vládařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl syna.
Taciang hi ngam sung ah a peang ngak natu na ngawn, mun pia ngawl hi: ahihang ama le a suan le pal te sia hi ngam pia tu in ta a nei ma in, kamciam pia zo hi.
6 Mluvil pak Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
Taciang Pathian in hi bang in son hi, a suan le pal te sia ngamdang ah peam tu uh a; kum zali sung sal tang in ngimna thuak tu uh hi.
7 Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
Taciang a saltanna mun minam te keima in thu ka khen tu hi, tua zawkciang in amate pusuak tu uh a, hi mun ah keima na seam tu uh hi, ci in Pathian in ci hi.
8 I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák Jákoba, a Jákob dvanácte patriarchů.
Taciang Pathian in Abraham sia vunteap tanna kamciam pia hi: taciang Abraham in Isaac nei a, ni liat ni ciang in a vunteap tansak hi; taciang Isaac in Jacob nei a; taciang Jacob in minam a dingsak sawm le ni te nei hi.
9 A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním.
Taciang minam a dingsak te in ki enna hang in Joseph sia Egypt ngam ah zuak uh hi napi: Pathian in ompui a,
10 A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří Faraona, krále Egyptského, kterýž ho ustanovil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
Haksatna theampo sung pan in suatak in, Egypt kumpipa Pharaoh mai ah ciimna le maipha pia hi; taciang Egypt ngam le ama inn theampo tung ah a uk tu in vawt hi.
11 Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a ssoužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
Egypt ngam le Canaan ngamsung theampo ah kialtung a, taciang haksatna lianpi theng ahikom in i pu i pa te bangma neak tu muzo ngawl uh hi.
12 A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal otce naše jednou.
Ahihang Jacob in Egypt ngam ah an om hi, ci a zak ciang in, i pu le pa te a masabel in paisak hi.
13 A podruhé poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest Faraonovi rodina Jozefova.
Taciang a ni veina ciang in Joseph in a suapui te kung ah ama thu hesak a; taciang Joseph i mealheak te sia Pharaoh kung ah hesak hi.
14 Tedy poslav Jozef, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti pěti.
Tua zawkciang in Joseph in paisak a, a pa Jacob le a mealheak theampo mihing sawm sali le nga te sia ama kung ah sam hi.
15 I vstoupil Jákob do Egypta, a umřel on i otcové naši.
Tua ahikom Jacob sia Egypt ngam ah pai a, ama le i pupi te tuak ah thi hi,
16 I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
A luanghawm sia Shechem ah pua uh a, Abraham in Hamor tapa kung pan dangka taw a lei sa than ah vui hi. Hamor sia Shechem i pa a hihi.
17 Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
Ahihang Pathian in Abraham tung ah kiciam in kamciamna hun a nai ciang in, Egypt ngam ah amate khang in pung seseam uh hi,
18 Až v tom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
Joseph a he ngawl a dang kumpi khat hong khan dong in pung uh hi.
19 Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, tak že musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Tua kumpipa in i mipui te sia philphit tak in theambawl uh a, nausen te a nungta ngawl tu in vawk tu in i pupi te sia phatngawlna taw vawtsia uh hi.
20 V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýž chován jest za tři měsíce v domě otce svého.
Tua hun in Moses suak a, ama sia hoi mama hi, taciang a pa inn ah tha thum sung ki vak hi:
21 A když vyložen byl, vzala jej dcera Faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
Taciang ama sia a puasang ah a ki vawk ciang in, Pharaoh tanu in la a, ama tapa tu in vak hi.
22 I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
Tua Moses in Egypt te pilna theampo sin a, ama sia kampau le sepna ah lawcing mama hi.
23 A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
Taciang ama sia kum sawmli a phak ciang in, a suapui Israel tate ve nopna a thinsung pan hong suak hi.
24 A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho, a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
Israel mi khat a man ngawl in a thuak a mu ciang in, tua pa ngum a, a vawtsia Egypt pa sia phulam in that hi:
25 Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
Banghangziam cile Pathian in ama khut zang in amate suatak tu hi, ci a suapui te in he tu in ngaisun hi:
26 Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i vedl je ku pokoji, řka: Muži bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
A zingciang in Israel mi ni a kihau te kung ah pai a, lemtua sawm in, note u nau nu hi; banghang in kihau nu ziam? ci hi.
27 Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
Ahihang a innpam pa a vawtsia pa in Moses sawn a, nang akua in kote tung ah thunei le thukhen tu in hong vawt ziam?
28 Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
Zei ni Egypt pa na thalup bang in hong that nuam ni ziam? ci hi.
29 I utekl Mojžíš pro to slovo, a bydlil pohostinu v zemi Madianské, kdež zplodil dva syny.
Tua zawkciang hisia pa i kampau hang in Moses tai a Midian ngam ah peamta in om hi, tua mun ah tapa ni nei hi.
30 A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
Kum sawm li a bo ciang in, Sinai mual duisung ah Topa vantungmi sia lophung kuang bang in kilang hi.
31 A Mojžíš uzřev, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
Tasia Moses in a mu ciang in, a mu thu lamdangsa a: en tu in a neak ciang in, Topa aw ama tung ah theng a,
32 Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, nesměl patřiti.
Keima sia na pu le pa te i Pathian, Abraham Pathian, Isaac Pathian le Jacob Pathian ka hihi, ci hi. Tua zawkciang in Moses sia ling a, en zong en ngam ngawl hi.
33 I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
Tua zawkciang in Topa in ama kung ah, na peangdap sut in: banghangziam cile na dinna mun sia a thiangtho leitang a hihi.
34 Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem, a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní poď, pošli tě do Egypta.
Keima in ka mu zo hi, Egypt ngam ah ka mite haksatna sia keima in mu zo khi hi, taciang amate tauna ka za zo a, suatak tu in kong tuaksuk hi. Taciang tu in hongpai tan, Egypt ngam ah hong sawl tu khi hi, ci hi.
35 Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím? tohoť Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
Hi Moses sia amate in nial uh a, kua in nangma sia hong uk tu le thukhen tu in hong vawt ziam? ci uh hi. Pathian in Moses sia lophung sung pan ama tung ah a kilang vantungmi i khut tungtawn in ukpa le ngumpa tu in paisak hi.
36 A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři červeném, i na poušti za čtyřidceti let.
Moses in amate pusua pui a, tua zawkciang in Egypt ngam, san tuipi le senneal ngam sung ah kum sawm li sung, nalamdang le musakna tampi te lak hi.
37 Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, jako mne; toho poslouchejte.
Topa na Pathian in keima bang kamsang khat, na suapui te sung pan ka piangsak tu a; note in a thu na ngai tu uh hi, tabang in Israel tate a sonpa sia Moses a hihi.
38 Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvil k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Ama sia senneal ngamsung ah a kikhawm te kung ah ahizong, Sinai mual ah vantungmi taw a ki paupui na ah ahizong, taciang i pu i pa te taw ahizong, omkhawm ngei a: ama sia eite tung ah hongpiak tu a nungta kammal te a sang pa a hihi:
39 Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
I pu i pa te in thu ni ngawl uh a, amate kung pan sawnthal uh hi, taciang amate thinsung pan in Egypt ngam ah heakkik uh hi,
40 Řkouce Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
Amate in Aaron tung ah, kote i mai ah a pai tu in pathian te hong vawtsak tan: banghangziam cile Egypt ngam pan hong pusua Moses sia bangsuak, ci ka he bua uh hi, ci uh hi.
41 I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti té modle, a veselili se v díle rukou svých.
Taciang tua hun sung in amate in khuino vawt uh a, milim tung ah biakpiakna pia uh hi, taciang amate khut taw a vawttawm nate tung ah lungdam in om uh hi.
42 I odvrátil se Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
Tua zawkciang in Pathian in amate nungngat a, van aksi te bia tu in koicip hi; kamsang te laibu sung ah a ki atsa bang in, Maw, no Israel minam te, senneal ngam ah kum sawm li sung a ki thatlum ngamsa te le biakpiakna te nong pia uh ziam?
43 Nýbrž nosili jste stánek Molochův, a hvězdu boha svého Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
Note in Molech i biakbuk le na aksi pathian Rephan, na biak tu in na vawttawm uh milim te na keng uh hi: tua ahikom keima in note sia Babylon ngalkhat dong in kong pua tu hi.
44 Stánek svědectví měli otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, kterýž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal podlé způsobu toho, kterýž byl viděl.
I pu le pa te in senneal ngam sung ah biakbuk tetti te nei hi, Moses tung son uh a, a mu uh lim bangma in, vawt tu in sawl uh hi.
45 Kterýž přijavše otcové naši, vnesli s Jozue tam, kdež bylo vládařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Tua zawkciang in i pu le pa te in tua biakbuk sia Gentile te i neisa ngamsung ah Joshua taw tumpui uh hi, tua Gentile te sia Pathian in David hun dong i pu le pa te mai pan in hawlkhia siat hi.
46 Kterýž nalezl milost před oblíčejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
David in Pathian mai ah maipha nga a, Jacob Pathian atu biakbuk sa tu in ngen hi.
47 Šalomoun pak udělal jemu dům.
Ahihang Solomon in Pathian atu in inn sa hi.
48 Ale Nejvyšší nebydlí v chrámích rukou udělaných, jakož dí prorok:
Ahihang a sangbel Pathian sia khut taw a kisa biakinn sung ah om ngawl hi; kamsang i a son na ah,
49 Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi dům uděláte? praví Pán. Aneb jaké jest místo odpočívání mého?
Vantung sia ka kumpi tokhum hi a, leitung sia ka peang ngakna hi, bangbang inn kei atu satu nu ziam? a hibale ka tawlngak na mun sia bang ziam?
50 Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
Hi thu te theampo sia keima khut taw ka vawt hi ngawl ziam? ci hi.
51 Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakž otcové vaši, tak i vy.
Note ngawng ngu khoh te le thinsung le nakheng vunteap tan ngawl te awng, note in Tha Thiangtho sia na khak tawntung uh hi; na pu le pa te i a vawt uh bang in note in zong na vawt uh hi.
52 Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, kteříž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehož vy nyní zrádci a vražedlníci jste.
Kamsang te sung pan na pu le pa te in a vawtsiat ngawl khat beak a om ziam? Mi thutang pa hongpai natu thu a pualak te sia amate in that uh a; tu in note sia tua mi thutang pa zuak te le a that te na hi uh hi:
53 Kteříž jste vzali zákon působením andělským, a neostříhali jste.
Vantungmi te i hu na taw thukham na sang uh a, na zui bua uh hi, ci hi.
54 Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých, a škřipěli zuby na něho.
Amate in hi thu te a zak uh ciang in, nasiatak in thin-uk mama uh a, a ha te ngoai uh hi.
55 On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
Ahihang Stephen sia Tha Thiangtho taw kidim in, vantung lam tangtak in ento hi, taciang Pathian vangletna le Jesus sia Pathian ziatsang ah a ding mu hi.
56 I řekl: Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
En vun, van ki hong a, Pathian ziatsang ah mihing Tapa a ding ka mu hi, ci hi.
57 A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
Tua zawkciang in aw ngingtak in au uh a, a bil uh hum in, thinkhat lungkhat in Stephen sang ah hong tai uh hi,
58 A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Taciang khuapua ah nawt uh a, suangtum taw deang uh hi: taciang tetti te in a nik le puan te sia tangvalpa peang ah koi uh hi, tua tangvalpa min sia Saul a hihi.
59 I kamenovali Štěpána modlícího se a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
Amate in Stephen sia suangtum taw deang uh hi, taciang Stephen in, Pathian sam a, Topa Jesus awng, ka tha hong sang tan, ci hi.
60 A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul.
Taciang khupdin a, Topa awng, hi mawna sia amate tung ah koi heak in, ci in a ngingtak in au hi, tabang a au zawkciang in ama mutthip hi.
