Skutky Apoštolů 4
1 A když oni mluvili k lidu, přišli na ně kněží, a úředník chrámu a saduceové,
Pitar okv Jon nyi vdwa mindung rilo, nyibu kvvgonv, Pwknvyarnvnaam dakriakarianv okv Sadusi kvvgonv vngchi toku.
2 Těžce to nesouce, že lid učili, a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
Bunu ridwkriku nyato vkvlvgavbolo Apostol anyiv nyi vdwa tamsarla ho Jisu gv sipikula turkur kunama, vdwlo chintoku ho sitokula turkur kunv nga.
3 I vztáhli na ně ruce, a vsadili je do žaláře až do jitra, nebo již byl večer.
Vkvlvgabv bunu bunua naatungto okv bunua patwk arwnglo tumpvto alu lonyinvnv aama dvdvbv, si ogubvrijvka tapv rotoku.
4 Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
Vbvritokula meegonv yvv doina tvvpvdw vv mvngjwngto; okv nyi vdwv aapwng yayala hejar angu dvsv gubv ritoku.
5 Stalo se pak nazejtří, že se sešla knížata jejich, a starší, a zákonníci v Jeruzalémě,
Alu logonvgv kochingbv Jius gv rigvbu vdw, nyigagatv vdw, okv pvbv tamsarnv vdwv Jerusalem aakumto.
6 A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
Bunu lvkobv kaarwk minsuto nyibu butvyachok Annas okv Kaiapas, Jon, Alekjandar, okv yvvdw nyibu butv gv dvpar parkin bv rinv kvvbi vdwaka.
7 I postavivše je mezi sebou, otázali se: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
Bunu milinto Apostol vdwa bunugv atuklo dakmu tvla okv bunua tvuto, “No oguaingbv ripvnv so? No ogolokv jwkrw papvnv vmalo yvvgv amin bv nonu rinv dunv?”
8 Tehdy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
Pitar, Darwknv Dow ngv akomaring bv dootola, bunua mirwksuto, “Nyi vdwa tujupkunam vdwa la okv nyigagatv vdwa:
9 Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému, kterak by on zdráv učiněn byl:
ngonu silu alvrungnv rinam nyi lvpikbo anga okv oguaingbv hv mvpunam vdw tvvkabolo,
10 Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
vbvrikunamv nonu mvnwng ngv chinto kulaka, okv Israel gv nyi mvnwng vka chinto kulaka, ho nonugv kaagialo so suka daknv nyi angv ogumvnwng ngv alv duku Najaret Jisu kristo gv amin gv jwkrw nonugv daapo lo takkinam okv sikunv anga Pwknvyarnv gv turkur mokunam.
11 Toť jest ten kámen za nic položený od vás stavitelů, kterýž jest v hlavu úhelní.
Jisu Darwknv kitaplo minpvnam angv, ‘Nonu naam mvnv vdwgv toakunam vlwng angv mvnwng nga dinchi yachok nvgobv ritoku.’
12 A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
Ringlinbaalin nama ninyi akin lokv pamwngre; nyiamooku soka Pwknvyarnv yvvnyika jinam kaama ngonua ringnyu dubv.”
13 I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
Dopam gv nyi vdwv Pitar okv Jon bunyia kaanyato okv chintoku bunyiv ogumanv ngv puriputa kaama nvgo oguaingbv busu mabv mindu nvgoda vla lamnyato. Vbvrikunamv bunu mvngdw toku ho bunyiv Jisu gv rikulo rinvgo.
14 Člověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
Vbvritola bunu hoka oguka minyu kumato, ogulvgavbolo nyi mvpunam angv Pitar okv Jon bunyi lvkobv dakdubv bunu kaato.
15 I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
Vkvlvgabv bunu bunua kvbadopam karchung lokv vngro dukubv mintoku, okv vbvrikunamv bunu bunugv pinkolo japrap minsuto.
16 Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že zjevný zázrak stal se skrze ně, všechněm přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme zapříti.
“Ngonu so nyi vdwa lvkobv ogu ridubv?” bunu tvvkato. “Jerusalem gv nyi nyicharv ho chinyato so bunu gvlo akusubv rinyu manam lamrwpanam go kaatamto, okv ngonu hum miya jinyuma.
17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
Vbvritola so gaam sum pvpvlaju nyi vdwgv pinkolo tvvsik suma dubv, klvi ngonu so nyi vdwa gamrw laju yvvnyika lvkodv Jisu gv amina minkar kuma dubv mintor laju.”
18 I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani neučili ve jménu Ježíšovu.
Vkvlvgabv bunu arwnglo bunua gokkur lvkto okv bunua mintoku ogugoka tvvkayo nonuno Jisu gv amin bv japkuyo vmalo tamsarka koomabvkv.
19 Tedy Petr a Jan odpovídajíce jim, řekli: Jest-li to spravedlivé před oblíčejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
Vbvritola Pitar okv Jon bunua mirwksuto, “Nonu atuv jwngkadaka suto ogolo angv Pwknvyarnv gvlo tarwkbak yadunvdw—nonua tvvria svgobvri vmalo Pwknvyarnvnyi tvvria svgobvri.
20 Neboť my nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.
Ngonu atubongv ogugo kaapvdw okv tvvpvdw um ngonu mintong nga topunyuma.”
21 A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
Vkvlvgabv dopamv bunua kaiyayabv gamrw rwkto okv vbvrikunamv bunua topu nyatoku. Bunu kaatoku hoka bunua mvrit nyomare vla, ogulvgavbolo ogugo ripvkudi um nyi mvnwng ngv Pwknvyarnv hartv tvvdung nyatoku.
22 Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
Yvvnyi lamrwpadubv kaatamla mvpunam nyi angv anying champi lvgubv ritoku.
23 A jsouce propuštěni, přišli k svým, a pověděli, co k nim přední kněží a starší mluvili.
Pitar okv Jon bunyia topusopitda, bunugv ribam achamlo bunu vngkurtuku okv bunua mimpa toku ogugo nyibu butv vdwgv okv nyigagatv vdwgv minku nvnga.
24 Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
Vdwlo mvngjwngnv vdwv um tvvpa namgola, bunu mvnwng ngv lvkin gobv Pwknvyarnvnyi kumto: “Ahtuv okv nyidomooku nga Pwklinyarlinv, sichingmooku, okv Svmasa, okv ho bunu doonv mvnwng ngv ninyi gvngv!
25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč se bouřili národové, a lidé myslili marné věci?
No minto Darwknv Dow lokv ngonugv abuapa noogv pakbu, Dabid gvlo, vdwlo hv minto, ‘Ogubv Jentail vdwa haak nyadunv; ogubv nyi vdwv anyung kaamabv bunu gwngnya dunv?
26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti pomazanému jeho.
Sichingmooku gv dvbv vdwv bunu atubongv mvngbv rinyato, okv nyi am rigvnv vdwv lvkobv kaarwk minsula Ahtunyi okv ninyigv Kristonyi nyiru nyato.’
27 Právěť se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Heródes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
Herod okv Pontius Pilat soogv pamtvlo jentail vdwa lvkobv kaarwk minsuto okv Israel gv nyi vdwvka Jisunyi nyirula, noogv Darwknv Pakbu, yvvnyi noogv Messiah mvnamv.
28 Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
Bunu ogumvnwng nga ridubv vngkum nyatoku ho noogv jwkrw okv mvngnam lokv rirung nvpv vnamv.
29 A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich, a dejž služebníkům svým mluviti slovo své svobodně a směle,
Okv vjv, Ahtua, bunugv milam mincham la rinam am kaayato, okv ngonua jito, noogv pakbu vdwa milakdubv, noogv doin mvnwng nga lvkobv busukano kamabv mindubv.
30 Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
Mvpudubv noogv laakv irapto, okv ho gv kaasartabo okv lamrwpanama kaatam dubv jilinto noogv darwknv Pakbu Jisu gv amin bv.”
31 A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
Vdwlo bunu kumnya kunam gola, hoka bunugv dopam dookulo hwkdinto. Bunu mvnwng nga lvkobv Darwknv Dow aatoku okv Pwknvyarnv gv doina lvkobv busukano kamabv japgo raptoku.
32 Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
Mvngjwngnv vdwv haapokv pwkin gubv mvngtoku. Yvvka ninyigv atu gvngv kv vla minkumato, vbvritola bunugv ogugo doodudw mvnwng nga bunu vdwv lvkobv orpin sitoku.
33 A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
Kainv jwkrwa lvkobv Apostol vdwv Ahtu Jisu gv turkur kunama mingo jitoku, okv Pwknvyarnv bunu mvnwng nga nyitv nga boktalwkji toku.
34 Žádný zajisté mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole neb domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
Hoka nyipam arwng hoka yvvnyika paajinv dvdv ngv pamanam kaakuma. Yvvbunudw rongo vmalo naam doonv ngv um pyoktokula, pyoknam morko naarwk sukunama bvnglwk nyatoku,
35 A kladli před nohy apoštolské. I bylo rozdělováno to jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
okv um Apostol vdwgv laak lo laklwk toku; okv morko nga barsaksakbv ninyigv mvngnam lo orpin sitoku.
36 Jozes pak, kterýž přijmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení, ) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
Okv vbv ho Josep vnamgo, Lebi nyigo Saipraslo bvngnamgo, ninyia Apostol vdwv Barnabas vla minto (ho minamsi “Oogv mintvmiru yanv”),
37 Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
hv atubongv gv rongo nga pyoklaku, morko nga bvnglwk jitoku, okv Apostol vdwgvlo laklwk jitoku.
