Skutky Apoštolů 4
1 A když oni mluvili k lidu, přišli na ně kněží, a úředník chrámu a saduceové,
Now as they were speaking to the people, the priests, the captain of the temple and the Sadducees came at them,
2 Těžce to nesouce, že lid učili, a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
being upset because they were teaching the people and proclaiming in Jesus the resurrection from the dead.
3 I vztáhli na ně ruce, a vsadili je do žaláře až do jitra, nebo již byl večer.
And they laid hands on them and put them in custody until the next day, because it was already evening.
4 Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
(However, many of those who heard the message believed; the number of the men came to be about five thousand.)
5 Stalo se pak nazejtří, že se sešla knížata jejich, a starší, a zákonníci v Jeruzalémě,
So the next day an assembly of their rulers, both elders and scribes, occurred in Jerusalem,
6 A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
along with Annas the high priest, and Caiaphas, John and Alexander, and as many as were of high-priestly descent.
7 I postavivše je mezi sebou, otázali se: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
And having placed them in the middle [of the assembly] they started questioning: “By what power, or by what name did you do this?”
8 Tehdy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
Then Peter, full of Holy Spirit, said to them: “Rulers of the people and elders of Israel:
9 Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému, kterak by on zdráv učiněn byl:
If we are being examined today about a good deed done to a helpless man, by what means he has been made well,
10 Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
be it known to you all, and to all the people of Israel, that by the name of Jesus Christ the Natsorean, whom you crucified, whom God raised from the dead, by Him this man stands here before you whole.
11 Toť jest ten kámen za nic položený od vás stavitelů, kterýž jest v hlavu úhelní.
This is ‘the stone which was despised by you, the builders, which has become the chief cornerstone.’
12 A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
Also, the salvation does not exist in anyone else, because there is no other name under heaven, given among men, by which we must be saved.”
13 I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
Now upon observing the boldness of Peter and John and perceiving that they were uneducated and unskilled men, they marveled; and they recognized that they had been with Jesus.
14 Člověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
Further, seeing the man who had been healed standing with them, they could say nothing against it.
15 I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
So ordering them to go out from the council they began to confer among themselves,
16 Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že zjevný zázrak stal se skrze ně, všechněm přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme zapříti.
saying: “What can we do to these men? Because, indeed, that a notable miracle has been done through them is evident to all who dwell in Jerusalem, and we cannot deny it.
17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
But so that it spreads no further among the people, let us severely threaten them to no longer speak to anyone in this name.”
18 I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani neučili ve jménu Ježíšovu.
So summoning them they commanded them absolutely not to speak or teach in the name of ‘Jesus’.
19 Tedy Petr a Jan odpovídajíce jim, řekli: Jest-li to spravedlivé před oblíčejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
But in answer Peter and John said to them: “Whether it is right in the sight of God to listen to you rather than to God, judge for yourselves;
20 Neboť my nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.
because we cannot help but speak the things we have seen and heard.”
21 A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
So threatening them some more they released them, not finding any way to punish them, because of the people, since they were all glorifying God over what had happened;
22 Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
because the man on whom this miracle of healing had been performed was over forty years old.
23 A jsouce propuštěni, přišli k svým, a pověděli, co k nim přední kněží a starší mluvili.
So upon being released they went to their own group and reported all that the chief priests and elders had said to them.
24 Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
Well upon hearing it, with one mind they called out to God and said: “O Sovereign! You are God, the Maker of sky and earth and ocean, and all that is in them;
25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč se bouřili národové, a lidé myslili marné věci?
You who said through the mouth of Your servant David: ‘Why did nations snort and peoples plot vain things?
26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti pomazanému jeho.
The kings of the earth took a stand, and the rulers were gathered together, against the Lord and against His Messiah.’
27 Právěť se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Heródes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
Well, in fact, both Herod and Pontius Pilate, together with Gentiles and peoples of Israel, were gathered together against Your holy Servant Jesus, whom You anointed,
28 Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
to do whatever Your hand and Your counsel foreordained to happen.
29 A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich, a dejž služebníkům svým mluviti slovo své svobodně a směle,
As for the present, Lord, consider their threats, and grant to Your slaves to speak Your word with all boldness,
30 Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
while You stretch out Your hand to heal and that signs and wonders may occur through the name of Your holy Servant Jesus.”
31 A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
Well when they had prayed, the place where they were gathered was shaken, and they were all filled with Holy Spirit and spoke the Word of God with boldness.
32 Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
Now the multitude of those who believed was of one heart and soul; indeed not one was saying that any of his belongings was his own, but they had all things in common.
33 A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
(Also the Apostles were giving witness to the resurrection of the Lord Jesus with great power.) Yes, great grace was on them all,
34 Žádný zajisté mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole neb domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
because there were not any needy among them—as many as were owners of lands or houses were selling them and bringing the proceeds of the sold items
35 A kladli před nohy apoštolské. I bylo rozdělováno to jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
and placing them at the Apostles' feet, and they were distributed to each according as anyone had need.
36 Jozes pak, kterýž přijmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení, ) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
So Joses, who was named Barnabas by the Apostles (which is, being translated, ‘Son of encouragement’), a Levite of the country of Cyprus,
37 Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
having a field, sold it, brought the money and placed it at the Apostles' feet.
