Skutky Apoštolů 28

1 A tak zachováni byvše, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.

Basa hai losa madꞌaꞌ ata no masodꞌaꞌ, dei de hai bubꞌuluꞌ naa, pulu Malta.

2 Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.

Nusaꞌ naa atahori nara simbo hai no maloleꞌ. Huu udꞌan ma maꞌariniꞌ seli, de ara raniꞌi ai monaeꞌ sia retaan, ma roꞌe hai mi dꞌara.

3 A když Pavel sebral drahně roždí, a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.

Paulus o neu hehere hau anaꞌ, fo nae tao neu ai a. Te ana ndae hau ra risiꞌ ai a, aiboiꞌ ma, mengge marasoꞌ esa dꞌea nema, huu nda naꞌatataaꞌ ai a matobꞌi na sa. De ana ero nakandika Paulus lima na.

4 A když uzřeli lidé toho ostrova, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; nebo ač z moře vyšel, však pomsta nedá jemu živu býti.

Atahori Malta ra rita mengge a ero nahereꞌ Paulus lima na ma, ara ola-ola oi, “Atahori ia, mana nisa atahori. Mae ana nasodꞌa mia rii-ree ra ena o, uanale na taꞌo naa ena. Naa de, ana nda bisa nasodꞌa sa ena. Huu seka tao deꞌulakaꞌ, naa, ana musi lemba-doi e.”

5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.

Atahori naa ra duꞌa rae, mbeifen te, Paulus lima na mbae, do nggengger te, ana mate neuꞌ ena. Te Paulus birus hendi mengge a ai rala neu. Ma ana nda medꞌa nambeta mbei saꞌ boe. Boe ma, atahori naa ra mete-meteꞌ, te Paulus nda taꞌo bee saꞌ boe. Ma ara duꞌa oi, “Seꞌu te atahori ia, atahori ra songgoꞌ a!”

6 Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše se, pravili, že jest on bůh.

7 Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius. Kterýž přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.

Nda dooꞌ no mamanaꞌ naa sa, hambu hofernor ume no rae loa na. Hofernor a nara na, Publius. Ana nema simbo hai mia retaan a, de noꞌe hai mi leo sia ume na. De ana mete-seꞌu hai fai telu.

8 I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vložil na něj ruce, a uzdravil jej.

Leleꞌ naa, hofernor ama bꞌonggi na namahedꞌi mafeo-matobꞌiꞌ, ma sali nda naloeꞌ sa. De Paulus neu seꞌu e mia kama na rala. Ana ndae lima na neu atahori mamahedꞌiꞌ naa, de hule-oꞌe fee ne. Ma ana hai neuꞌ ena.

9 A když se to stalo, tedy jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.

Ara rita hofernor ama na hai ma, atahori mamahedꞌiꞌ feaꞌ ra rema risiꞌ Paulus. Ara roꞌe tulun neu e, de ana naꞌahahaiꞌ se.

10 Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli toho, čehož potřebí bylo.

Basa ma, atahori ra ratudꞌu makasi de rendi sudꞌiꞌ a saa naeꞌ fee hai. Hai leo mia Malta fula telu, losa fai rii-ree ra raloeꞌ. Leleꞌ naa, ofaꞌ esa mia kota Aleksandria mananafu eniꞌ a fai rii-ree sia pulu na. Ofaꞌ a nara na, Ana Duaꞌ, huu hambu paton sosonggot ana duaꞌ sia ofaꞌ a mataꞌ na. Hai mae sae ofaꞌ naa mikindoo Roma mi. De hai mae sae ofaꞌ a ma, atahori Malta ra rendi fee hai lepa-ngges ma sudꞌi a saa fo hai parlu sia ofaꞌ.

11 A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, mající za erb Kastora a Polluxa.

12 A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.

Hai lao koe-koe, losa kota Sirakusa sia pulu Sisilia. Boe ma, hai nafu mia naa fai telu.

13 A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.

Mia naa, hai lao tungga-tunggaꞌ a tasi Sisilia suun, de losa kota Regium. Mbila fefetun fai, ani onas a fela, de hai lao mikindoo lai-lai. Finiesa na ma, hai losa namo, sia kota esa naran Putioli.

14 Kdežto nalezše bratří, žádáni jsme byli od nich, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme se k Římu brali.

Basa ma, hai onda hela ofaꞌ a, de mi sangga Yesus atahori nara. Hai mindaa mo se ma, ara roꞌe fo hai leo mo sira. De hai numban mo se, nggarei esa. Basa de, hai lao eiꞌ a Roma mi.

15 Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréž uzřev Pavel, poděkoval Bohu, a počal býti dobré mysli.

Yesus atahori mana sia Roma nara rena oi hai mae naa mi ma, ara rema soru hai mia dalaꞌ taladꞌa na. Ruma randaa ro hai mia pasar Apius; ma ruma randaa ro hai mia mamanaꞌ sa, naran Ume Tutuliꞌ Telu. Paulus nita se ma, ana noꞌe makasi nae-nae neu Lamatualain, ma rala na dadꞌi manggatee.

16 A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.

Losa Roma ma, [soldꞌadꞌu ra tao atahori bui ra bui rala reu.] Te ara fee Paulus sebꞌa ume esa. Ana leo no soldꞌadꞌu esa fo nanea nahereꞌ e. Ruꞌa se lima nara nenepaꞌaꞌ no rante.

17 I stalo se po třech dnech, svolal Pavel přední z Židů. A když se sešli, řekl jim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa z Jeruzaléma, vydán jsem v ruce Římanům.

Fai telu ma, Paulus noꞌe lasiꞌ Yahudi ra sia naa, fo rema randaa ro e. Ara raꞌabꞌue ma, ana nafadꞌe se nae, “Toronoo nggare! Au sia ia, huu malangga Yahudi ra toꞌu au mia Yerusalem. Basa de, ara fee au isiꞌ mana parenda Roma lima na. Te, au nda tao sala saa saꞌ boe. Au nda tao saa fo labꞌan neu hita atahori nara sa. Au o nda labꞌan hita atoran adat fo simbo mia hita bei-baꞌi nara sa.

18 Kteříž vyslyševše mne, chtěli propustiti, proto že žádné viny hodné smrti na mně nebylo.

Manaparenda ra paresaꞌ au dedꞌea ngga sia naa ena. Te ara nda hambu sala ngga saa saꞌ boe, nandaa no hukun mates. Naa de, ara rae mboꞌi au.

19 Ale když Židé odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co na svůj národ žalovati.

Te malangga Yahudi ra nda simbo mana parenda ra neꞌetuꞌ na sa. Naa de, nau nda nau sa o, au musi hene isiꞌ mana parenda ataꞌ a. Au tao taꞌo naa, te nda ae kalaak au atahori nggara sa.

20 A protož z té příčiny povolal jsem vás, abych vás viděl, a s vámi promluvil; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.

Huu dedꞌeat naa, au uꞌubꞌue basa toronooꞌ se sia ia. Naa fo, ata ola-olaꞌ saa fo atahori Yahudi ra rahaniꞌ a. Basa hita hule-huleꞌ neu Maneꞌ fo Lamatualain nae haitua fo tao nasodꞌa hita atahori Israꞌel ra. Huu naa, ara paꞌa au no rante ia.”

21 A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psání neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval neb mluvil co zlého o tobě.

Boe ma ara rataa oi, “Losa faiꞌ ia, hai nda feꞌe simbo susura esa saꞌ boe mia Yudea nafadꞌe toronooꞌ dedꞌea ma ia sa. Ma toronooꞌ mana rema mia naa ra o, nda olaꞌ saa-saa soꞌal toronooꞌ Paul sa.”

22 Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.

Te hai hii rena saa fo toronooꞌ namahereꞌ, huu hai rena sia bee-bꞌee atahori ra nda simbo partei Kristen nenori na sa. Te hai nda feꞌe bubꞌuluꞌ matetu na sa. De toronooꞌ mufadꞌe hai dei.”

23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimž s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z zákona Mojžíšova a proroků, od jitra až do večera.

Basa ma, ara rala haraꞌ esa, de helu fai esa, fo randaa seluꞌ. Losa fai na ma, atahori naeꞌ rema raꞌabꞌue sia Paulus ume na. De ana dui se Lamatualain parenda Na. Ana olaꞌ nendiꞌ baꞌi Musa ma Lamatualain mana ola-ola Nara susura nara, fo tao se ramahere Yesus. Ana olaꞌ mia fefetun losa bobꞌoꞌ.

24 A někteří uvěřili tomu, což vypravoval, někteří pak nevěřili.

Ara rena basa Paulus oꞌola na ma, ruma ramahere, te ruma hokoꞌ.

25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, když promluvil Pavel to jedno slovo: Jistě žeť dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,

Ara rareresi losa ruma rae baliꞌ. Te Paulus olaꞌ nae, “Hei mireresi ma ia ra, ndaa no saa fo dalahulun Lamatualain Dula-dale Meumare Na nafadꞌe neu Baꞌi Yesaya,

26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rci jim: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte, a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.

nae, ‘Muu mufadꞌe atahori nusaꞌ ia mae, “Dei fo hei rena mikindooꞌ a Au ola-ola Ngga, te nda mihine mbei saꞌ boe! Dei fo hei mete mikindooꞌ a Au tatao Ngga, te nda tao-afiꞌ neu sa.”

27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.

Huu atahori nusaꞌ ia rala nara manggatee na seli. Naa de, ara nda nau rena sa ena, ma ara nda nau rita sa ena. De hela neu fo ara sudꞌi boe rena fai, ma ara sudꞌi boe rita fai. Hela neu fo rala nara o raꞌateme rakandoo, losa ara nda rahine dalaꞌ baliꞌ nisiꞌ Au sa ena. De au nda parlu uꞌuhahaiꞌ se fai sa.’”

28 Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.

Boe ma, Paulus olaꞌ nateꞌe nae, “Toronoo nggare, taꞌo ia! Hei musi bubꞌuluꞌ ia naa Lamatualain sadꞌia masodꞌaꞌ fee atahori nda Yahudi ra sa, huu ara o rae rena E boe.”

29 A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou hádky mnohé.

[Paulus olaꞌ basa ma, atahori naa ra baliꞌ. Te dudꞌuꞌa nara nda randaa sa, huu ara balaban.]

30 Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,

Basa naa ma, Paulus leo mia ume sesebꞌa na too rua. Ana simbo malole basa atahori mana rema randaa ro e.

31 Káže o království Božím, a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.

No taꞌo naa, ana hambu dui se, Lamatualain parenda Na, ma nanori se Lamatuaꞌ Yesus Dala Masodꞌa Na. Ana mbarani olaꞌ relo-relo, ma nda hambu saa kai-baa saꞌ boe. Ama Teofilus, au dudꞌui ngga losaꞌ a ia ena. Makasi. Mia au, Lukas