Skutky Apoštolů 28
1 A tak zachováni byvše, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
And when we were escaped, we ascertained that the island was called Malta.
2 Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
The foreign-speaking people showed us uncommon kindness, for they lighted a fire and made us all welcome, because of the rain and because of the cold.
3 A když Pavel sebral drahně roždí, a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
Now when Paul had gathered a bundle of sticks and thrown them on the fire, a viper crawled out because of the heat, and fastened on his hand.
4 A když uzřeli lidé toho ostrova, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; nebo ač z moře vyšel, však pomsta nedá jemu živu býti.
When the natives saw the reptile hanging on his hand, they began saying to one another, "No doubt this man is a murderer, whom, though he has escaped from the sea, yet justice does not allow him to live."
5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
However, he shook off the reptile into the fire and received no harm.
6 Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše se, pravili, že jest on bůh.
But they kept expecting him to swell up or fall down dead suddenly. But after waiting a long time, and seeing no harm come to him, they changed their minds, and said over and over that he was a god.
7 Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius. Kterýž přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
Now in the neighborhood there were estates belonging to the governor of the island, whose name was Publius. He received us and entertained us for three days courteously.
8 I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vložil na něj ruce, a uzdravil jej.
It happened however that the father of Publius was lying ill of fever and dysentery. So Paul went to see him and prayed and laid his hands on him and healed him.
9 A když se to stalo, tedy jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
After this all the other sick people on the island came, and continued to be restored to health.
10 Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli toho, čehož potřebí bylo.
These loaded us with many honors and, when at last we set sail, they put on board such things as we needed.
11 A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, mající za erb Kastora a Polluxa.
Three months passed before we set sail an Alexandrian ship which had wintered in the island. Its name was "The Twin Brothers."
12 A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
And touching at Syracuse, we stayed there three days.
13 A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
From thence, tacking round, we reached Rhegium. Next day a south wind sprang up, which brought us in a day to Puteoli.
14 Kdežto nalezše bratří, žádáni jsme byli od nich, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme se k Římu brali.
There we found brothers who invited us to stay a week with them. Then we reached Rome.
15 Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréž uzřev Pavel, poděkoval Bohu, a počal býti dobré mysli.
From there the brothers, when they heard about us, came out to meet us as far as the Appian Forum and the Three Taverns. When Paul saw them he thanked God and took courage.
16 A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
When we finally entered Rome, Paul was allowed to live by himself with the soldier to guard him.
17 I stalo se po třech dnech, svolal Pavel přední z Židů. A když se sešli, řekl jim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa z Jeruzaléma, vydán jsem v ruce Římanům.
Now three days later he called the leading Jews together, and when they were come together he said to them. "Brothers, I was delivered a prisoner from Jerusalem into the hands of the Romans, though I had done nothing against the people or the customs of your fathers.
18 Kteříž vyslyševše mne, chtěli propustiti, proto že žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
"Then when they had examined me they wanted to set me at liberty because there was no cause of death in me.
19 Ale když Židé odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co na svůj národ žalovati.
"But when the Jews objected I was forced to appeal to Caesar, not that I had anything to accuse my nation of.
20 A protož z té příčiny povolal jsem vás, abych vás viděl, a s vámi promluvil; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.
This is the reason why I begged you to see and speak with me. For because of the hope of Israel I am bound with this chain."
21 A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psání neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval neb mluvil co zlého o tobě.
They said to him. "We neither received any letters about you from Judea nor has any brother come hither to report or speak any harm of you.
22 Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
"But we are eager to hear from you what it is that you believe; for we all know that as for this sect it is everywhere spoken against."
23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimž s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z zákona Mojžíšova a proroků, od jitra až do večera.
So they arranged a day with him and came to him in his lodgings in great numbers. He expounded the matter to them; testifying to the Kingdom of God, and persuading them about Jesus, from morning till evening, both from the Law of Moses and from the Prophets.
24 A někteří uvěřili tomu, což vypravoval, někteří pak nevěřili.
Some began to believe what he said, but some were unbelieving.
25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, když promluvil Pavel to jedno slovo: Jistě žeť dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
Unable to agree among themselves, they began to go, but not before Paul had spoken a word to them, saying. "Right well did the Holy Spirit say to your ancestors, through the prophet Isaiah.
26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rci jim: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte, a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.
"Go to the people and tell them, You will hear and hear, and by no means understand; And will look, and by no means see.
27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
For this people’s heart is grown obtuse, Their ears are heavy of hearing, Their eyes have they closed, Lest they should see with their eyes And hear with their ears, Lest they understand with their heart, And turn again, and heal them.
28 Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
"Be fully assured, therefore, that this salvation of God is now sent unto the Gentiles. They will listen to it."
29 A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou hádky mnohé.
When he finished speaking, the Jews departed, and reasoned among themselves.
30 Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
After this Paul lived for two whole years in his own rented house, and used to receive all who came to see him.
31 Káže o království Božím, a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.
He continued to preach the kingdom of God, and to teach about the Lord Jesus Christ with all boldness, quite unmolested.
