Skutky Apoštolů 28
1 A tak zachováni byvše, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
And when they had saved themselves, they then learned that the island was called Melita.
2 Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
And the barbarians showed us no ordinary kindness; for they kindled a fire, and received us all, because of the rain which was falling, and because of the cold.
3 A když Pavel sebral drahně roždí, a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
And when Paul had brought together a heap of brushwood, and laid it on the fire, a viper came out, by reason of the heat, and fastened itself on his hand.
4 A když uzřeli lidé toho ostrova, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; nebo ač z moře vyšel, však pomsta nedá jemu živu býti.
And when the barbarians saw the reptile hanging from his hand, they said to one another: This man is certainly a murderer, whom, although he has saved himself from the sea, justice does not permit to live.
5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
Then he shook the reptile from him into the fire, and suffered no harm.
6 Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše se, pravili, že jest on bůh.
But they were expecting that he would become inflamed and swollen, or would suddenly fall down dead; yet, after expecting it for a long time, and seeing no harm befall him, they changed their mind, and said he was a god.
7 Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius. Kterýž přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
Among the estates about that place were those of the chief man of the island, whose name was Publius, who took us to his house, and, for three days, entertained us kindly.
8 I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vložil na něj ruce, a uzdravil jej.
And it happened that the father of Publius was lying sick with fever and dysentery. And Paul went in to him, and prayed, and laid his hands on him, and restored him to health.
9 A když se to stalo, tedy jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
Therefore, after this had been clone, the rest also in the island who had diseases, came and were cured.
10 Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli toho, čehož potřebí bylo.
And they also honored us with many honors; and, when we put to sea, they supplied us with such things as we needed.
11 A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, mající za erb Kastora a Polluxa.
After three months we put to sea in a ship of Alexandria, which had wintered in the island, whose sign was the Dioscuri.
12 A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
And we landed at Syracuse, and remained there three days:
13 A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
from which place, by coasting about, we came to Rhegium; and one day afterward, the south wind arose; and we came, on the next day, to Puteoli,
14 Kdežto nalezše bratří, žádáni jsme byli od nich, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme se k Římu brali.
where we found brethren, and were persuaded to remain with them seven days. And thus we went toward Home.
15 Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréž uzřev Pavel, poděkoval Bohu, a počal býti dobré mysli.
And from this place, the brethren, having heard of us, came out as far as Appii Forum and the Three Taverns, to meet us. When Paul saw the brethren, he thanked God, and took courage.
16 A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
When we came to Rome, the centurion delivered the prisoners to the captain of the guard; but Paul was permitted to dwell by himself, with a soldier that guarded him.
17 I stalo se po třech dnech, svolal Pavel přední z Židů. A když se sešli, řekl jim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa z Jeruzaléma, vydán jsem v ruce Římanům.
And it came to pass, after three days, that he called together the chief men of the Jews; and when they had come, he said to them: Brethren, though I have done nothing against the people, or the customs of our fathers, yet I was delivered as a prisoner from Jerusalem into the hands of the Romans.
18 Kteříž vyslyševše mne, chtěli propustiti, proto že žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
They, after examination, would have released me, for they found no cause of death in me.
19 Ale když Židé odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co na svůj národ žalovati.
But because the Jews spoke against it, I was compelled to appeal to Cæsar: not that I have any accusation to bring against my own nation.
20 A protož z té příčiny povolal jsem vás, abych vás viděl, a s vámi promluvil; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.
For this reason, I called for you, that I might see you and speak to you; for on account of the hope of Israel, I am bound with this chain.
21 A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psání neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval neb mluvil co zlého o tobě.
And they said to him: We have neither received letters from Judea concerning you, nor has any one of the brethren come, and reported or spoken any evil of you.
22 Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
But we think it right to hear from you what you think: for, as it respects this sect, we know that it is everywhere spoken against.
23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimž s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z zákona Mojžíšova a proroků, od jitra až do večera.
And when they had appointed him a day, many came to him at his lodging; to whom, from morning till evening; , he earnestly testified, and set forth the kingdom of God, persuading them concerning Jesus, both from the law of Moses, and from the prophets.
24 A někteří uvěřili tomu, což vypravoval, někteří pak nevěřili.
And some believed the things that were spoken, and some believed not.
25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, když promluvil Pavel to jedno slovo: Jistě žeť dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
And not agreeing among themselves, they departed, after Paul had spoken one word: Well did the Holy Spirit speak to our fathers by Isaiah the prophet,
26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rci jim: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte, a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.
saying: Go to this people and say, You shall surely hear, but you will not understand; and you shall surely see, but you will not perceive.
27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
For the heart of this people has become fat, and with their ears they hear heavily, and their eyes they have closed, lest they should see with their eyes, and hear with their ears, and understand with their heart, and should turn, and I should restore them to health.
28 Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
Therefore, be it known to you, that the salvation of God is sent to the Gentiles, and they will hear.
29 A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou hádky mnohé.
And when he had said these things, the Jews departed, and had great disputation among themselves.
30 Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
And Paul dwelt two whole years in his own rented house, and received all that came to him,
31 Káže o království Božím, a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.
preaching the kingdom of God, and teaching the things concerning the Lord Jesus Christ, with all boldness and without hinderance.
