Skutky Apoštolů 28
1 A tak zachováni byvše, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
Tui pei cun akdima kami pek käna, khaw kawng cun Malitah ngming nakia kami ksing law.
2 Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
Khaw a lü, khaw sik se, acuna khyang jah mhlänakie. Khaw a lü khaw sik se, khawmahe naw mei tik u lü kami van jah na dokie.
3 A když Pavel sebral drahně roždí, a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
Pawluh naw thing pawk mkhäm lü, mei am a tih üng ngling law se, kphyu lut lawki naw, a kut cui lü a ven law.
4 A když uzřeli lidé toho ostrova, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; nebo ač z moře vyšel, však pomsta nedá jemu živu býti.
Khyange naw, kphyu cun hmu u lü, “Hina khyang hin, khyang hnimkia kya kung ve, tui üng lät sepi, Phu sui beki naw a xüng vai am ti ve” ami ti.
5 Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
Acunsepi, Pawluh ia am thawn lü kphyu cun mei üng a khyak.
6 Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše se, pravili, že jest on bůh.
Amimi naw cun, a pumsa hngawh ta ngphyüng law se, thi lü kyu law khaia ami ngai; acunüng pi khawvei ami k’ä ih käna ia pi am veki tia ami ksing üng, ami mlung nglat se, “mhnama kya ve” ami ti law.
7 Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius. Kterýž přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
Acuna hnün peia, acuna lai ka nakia ngvai säih, Puhbalih ngming naki naw ja je na lü, mhnüp kthum a ja khinnak.
8 I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vložil na něj ruce, a uzdravil jej.
Acua Puhbaliha pa mhnatei lü a khawn pi msawi se a ihnaka veki. Pawluh a veia lut lü, a khana a kut mtaihki naw, ktaiyü pe se mya be.
9 A když se to stalo, tedy jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
Acukba a thawn law ja, acuna kyawn üngka khyange am myaki law u se a jah mdaw be.
10 Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli toho, čehož potřebí bylo.
Acunee naw, aktäa letsawng ami jah pet; mlawnga khana kami hlükaw naküt cun ami jah pet.
11 A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, mající za erb Kastora a Polluxa.
Khya kthum Aleksandria mlüh üngkhyüh mlawng “Mhnam Ngphi” ngming naki am kami ceh käna, khawsik khyaa kyase Malta kami awmki.
12 A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
Sarakuh mlüha pha u lü, acua mhnüp kthum kami awmki.
13 A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
Acuna mlüh üngka naw cit u lü Rekon mlüh kami phaki. Angawi üng, cum khawkhi law se, mhnüp nghngihnak üng Pawtajolih mlüh kami phaki.
14 Kdežto nalezše bratří, žádáni jsme byli od nich, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme se k Římu brali.
Acua jumeikie jah hmu u lü, ami veia mhnüp khyüh kami ve khaw ami jah nghuinak. Acukba cu Romah mlüh da kami lawki.
15 Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréž uzřev Pavel, poděkoval Bohu, a počal býti dobré mysli.
Romaha veki jumeikie naw kami mawng ksing u se, acun üngka naw, Apijah jawihtuknaka hnüna khyüh thukia law u lü, khina kainak hnün kthuma venak cäpa jah na do lawki he. Pawluh naw jah hmu se Pamhnam je na lü a ktha ve lawki.
16 A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
Romaha kami pha üng, Pawluh cun yekap mat naw k'äih lü amät ami vesak.
17 I stalo se po třech dnech, svolal Pavel přední z Židů. A když se sešli, řekl jim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa z Jeruzaléma, vydán jsem v ruce Římanům.
Amhnüp kthum käna Pawluh naw, ngnama Judah ngvaie cun jah khü lü ngkhyumkie. Ami ngkhäm law üng Pawluh naw ami veia, “Ka püi Isarele aw, mi khyange ja mi pupaea thum am ka jah lümkanki, cunsepi, thawng üng na khyum u lü Jerusalem üngka naw Romahe kut üng ami na mhjum ni.
18 Kteříž vyslyševše mne, chtěli propustiti, proto že žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
Romah khyange naw na kthäh u lü, thihnak vai hlawka ka bilawh i am hmu u se, ami na hlät be vai ami täng kyaw.
19 Ale když Židé odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co na svůj národ žalovati.
Cunsepi, Judah khyange naw am täng u lü, Empero Sangpuxanga veia ka ngdang khaia amthuia ami na pawh. Ka khyange cun am jah mkatei veng.
20 A protož z té příčiny povolal jsem vás, abych vás viděl, a s vámi promluvil; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.
Acunakyase, nangmi ning ja hmu lü, nami veia ngthueipüi vaia ka ning jah khü ni. Isarele naw ami äpei khyanga phäh kei hin mthiyüi am ami khih ni” a ti.
21 A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psání neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval neb mluvil co zlého o tobě.
Amimi naw a veia, “Na mawngma Judah hne üngka naw ca am ami yahki, mi khyang u pi hia law lü na khana am dawki mawng cun pi am pyen law u.
22 Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
Acunsepi, na ngpüinak mawng cun hnün naküta khyange naw ksekhanakie kyase na cungaih cun keimi naw pi kami ngai hlükie ni” ami ti.
23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimž s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z zákona Mojžíšova a proroků, od jitra až do večera.
Acunüng khaw mhnüp tamkie. Acuna mhnüp a pha law üng Pawluh venak ima khyang khawha lawki he. Angawi lam üngkhyü tünei lü mü vei cäpa Pamhnama khyawng pe cun Mosia Thum ja sahmaea yuknak üngka Jesuha mawng khe lü khyange cun a jah ksingsak vaia jah mthehki.
24 A někteří uvěřili tomu, což vypravoval, někteří pak nevěřili.
Avang naw a ngthu pyen jum u se, avange naw am jum u.
25 A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, když promluvil Pavel to jedno slovo: Jistě žeť dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
Acunüng, käh ngkhawt law u se, Pawluh naw ngthu mat a pyen käna cit bekie. A ngthu pyen cun hina kyaki; “Ngmüimkhya Ngcim naw sahma Hesajah üngkhyüh nami pupae veia a pyen hin ihlawka cangki ni,
26 Řka: Jdi k lidu tomuto a rci jim: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte, a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.
‘Hina khyangea veia cit lü va pyena, akcanga nami ngai khai, acunsepi a suilam am ksing u. Akcanga bükteng u lü pi, am hmuh thei u,
27 Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
‘isetiakyaküng ami mlung nghmüp lü ami nghnga pi kdenkie lü ami mik pi kbawmkie. Acukba käh thawn lü ami mik naw hmu lü ami nghnga naw pi ngjak khai kyaw. Ami mlung pi ksing u lü kei da nglat law lü ka jah myasak khai ti lü Pamhnam naw a ti.”
28 Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
Acunakyase, Pamhnama küikyannaka ngthu cun Khyangmjükceea veia jah tha lü ami naw cungai khaie” akpäihnak a ti.
29 A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou hádky mnohé.
Acuna ngthu a pyen päng ja, Judahe amimät naw ngcuh u lü cit bekie.
30 Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
Pawluh cun kum nghngih acua amät im ngvat lü, a veia lawki he naküt cun akdawa jah dokhamki.
31 Káže o království Božím, a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.
Pamhnama khyawngpe ja Bawia Jesuh Khritawa mawng cun lingnak am sangkhapki.
