< Skutky Apoštolů 27 >

1 A když bylo již usouzeno, abychom my se plavili do Vlach, poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku, jménem Juliovi, kterýž byl nad houfem Augustovým.
Itali ni daansoon kaat suh roongwaan kino, Pool nyia wahoh phaatak ni sakte loong ah mararah ah Room nok hah nawa arami saahaap Julius suh koh rumta, erah arami suh “Luuwanglong Regimeen ngeh ih men rumta.”
2 Tedy všedše na lodí Adramyttenskou, abychom se plavili podlé krajin Azie, pustili jsme se. A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky.
Adramittiam dowa juukaari adi du kati, erah langla Esia hah dowa juukaari khoon chaptheng ko kaatte angta eno erah di daansoon kati. Mesidonia mih wasiit, Aristarkas ah Thesalonika nawa angta, heh uh seng damdi angta.
3 Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k přátelům, u nich měl pohodlí.
Erah saalih adi Sidoon ni thokti. Julias ih Pool ah minchan eta, eno heh joon loong ah jiinni toom chosok rum ah ngeh ih wang thukta.
4 A berouce se odtud, plavili jsme se podlé Cypru, proto že byli větrové odporní.
Pong ih rapne eh mot heeno erah dowa Kaipras juuloot hah adi daansoon kati.
5 A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli jsme do Myry, města Lycického.
Silisia nyia Pamphilia juusih ah daan eno Maira hah Lisia ko angta adi wang tahe.
6 A tu našed setník bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti do Vlach, uvedl nás na ni.
Erah di Elekjendar nawa juukaari ah Itali ni wangte angta, eno saahaap ah ih erah japtup ano duutong kaat thuk tahe.
7 A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili, a sotva přijeli proti Gnidum, proto že vítr nám bránil, i podjeli jsme Krétu podlé Salmóny.
Seng loong reere ih daansoon eno sa hantek di Nindus samhah ah kanak eh thokti. Pong thoidi erah ko takah jen kati, erah raangtaan ih Salmone lam eh Kret juuloot hah adi daansoonti.
8 A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo, kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhož nedaleko bylo město Lasea.
Juukaang juukaang eh daan kah eno Sep Habor ngeh ih men rumta juukaari naangchap theng adi kanak rangthuk ih thok wangti. Erah Lasisa samhah dowa eh haloh tah angta.
9 Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (nebo již byl i půst pominul, ) napomínal Pavel,
Erah di seng rekam tong eno, ju ni daan ah choophaan phaan eh angta, seng loong Khojoop Rangwu ah liin eta. Erah raangtaan ih Pool ih juukaari dowa saahaap loong asuh renbaat rumta:
10 Řka jim: Muži, vidím, že s ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení bude.
“Mina loong, arah dowa ju nah daan bah cho ejih tup hang huikhaak thiintheng ah khoodaat eh ah eno seng roidong uh thoon eh ah.”
11 Ale setník více věřil správci lodí a marináři, než tomu, co Pavel pravil.
Enoothong arami saahaap ah ih Pool jeng ah lalek boichaat thang ih; juukaari jopte nyia juukaari changte jeng ah boichaatta.
12 A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobyti na břehu Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu, a k větru mezi západním a půlnočním vějícímu.
Juukaari chaptheng ah hahook di taseeta; erah raangtaan ih miloong ah ehanko ah juusih dowa Phoeniks ni daansoon chung rumta, lek jen daan rum ah baleh, hahook doh Phoeniks nah tong suh ah. Phoeniks ah langla juukaari lomchap theng Kret ni angta Juukuh Juumeh eh angta.
13 A když počal vítr víti od poledne, za to měli, že se budou umíněnou cestou držeti, ale pustivše se, jeli blízko Kréty.
Juumeh ko nawa pong ah amasah phang pong kano, miloong ah ih thunta neng jen dokkhoom ekah ah ngeh ah, erah thoidi hetang bentheng jaankeng ah jaahoom rum ano Kret ko juukaang juukaang ih daansoon rumta.
14 Po neveliké pak chvíli udeřil na ně vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon.
Enoothong dokchap damdam eh pong ah rapne eh pongta, erah pong asuh “Juukuh saadong pong” ngeh ih li rumta, eno erah pong ah juuloot hah dowa eh datpong taha.
15 A když lodí zachvácena byla, a nemohla odolati větru, pustivše, tak jsme se vezli.
Juukaari ah pong ih tangmotta, seng ih uh takah jook motsiitti, pong nawa ih heh soonsoon lan eh thukti.
16 A v běhu snešeni byvše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda, sotva jsme mohli obdržeti člun.
Juuloot adi hah ehinsah Kuada ngeh ih angta eno juulah ko kah idi, juukaari chap theng kok jeeta. Erah di, juukaari ah tangchap thuk suh rapne eh chamti.
17 Kterýž zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku; a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše plachtu, tak se plavili.
Juukaari ah tanghoom rum ano ru nawa ih kook tangkit rumta. Neng loong ah phisaang ni duusoon raacho eh Libia juukaang ko pong suh hesoon soon eh hengmot kaatthuk rumta.
18 A když bouře vichrová námi velmi zmítala, nazejtří náklad ven metali.
Pong aphaat ah choophaan phaan ih pongroh eh kano, erah saalih adi huikhaak rukho ah juukaari dowa lamdat haat eh rumta,
19 A v třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme.
eno erah saalih adi juukaari ni maak theng jaan loong ah daat haat eh rumta.
20 A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata.
Sa hantek rangsa nyia ritsih uh tajap tupti, pong ah thidokdok ih pongroh eta. Seng uh epui eli ngeh ih takah laalomti.
21 A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni, tehdy stoje Pavel u prostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži, uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody.
Miloong ah sa hantek samuh tong rumkano, Pool neng ngathong ni toonchap ano jengta, “Mina loong, nga jeng ah thaangchaat anno Kret nawa ladokchap dobah ese ang thengta; eno seng athan tachamnaang thengti nyia huikhaak uh taathet haat thengti.
22 A i nyní vás napomínám, abyste dobré mysli byli; neboť nezahyne žádný z vás, kromě bárky samé.
Bolam uh sen lasih jorum hala, nakcho an! Seng khoh sengseng abah tamake juukaari ah ba ethet eh ah.
23 Nebo této noci ukázal mi se anděl Boha toho, jehož já jsem, a kterémuž sloužím,
Ngah ih soomhang Rangte Kamwah muphe ra haano,
24 Řka: Neboj se, Pavle, před císařem máš státi, a aj, dalť tobě Bůh všecky, kteříž se plaví s tebou.
baat tahang, ‘Nakcho uh, Pool! An Luuwanglong ngathong nah chap jaatjaat etheng. Eno Rangte minchan doh an damdoh soonte loong ah uh epui eh ah.’
25 Protož buďte dobré mysli, muži; neboť věřím Bohu, že se tak stane, jakž jest mi mluveno.
Miwah loong, erah raangtaan ih nakcho an! Nga Rangte erah baat tahang asuh laalom lang jun ih ju ang ah.
26 Mámeť se pak dostati na nějaký ostrov.
Enoothong juuloot ehoko maako bah uh soonmot ekaat he.”
27 A když již byla čtrnáctá noc, a my se plavili po moři Adriatickém, okolo půlnoci, domnívali se plavci, že by se jim okazovala krajina nějaká.
Asih saabaji sa rangphe di, Mediteeren juusih ko eh soonmot kaat tahe. Rangphe thungkham di jopte loong ah ih hah thoksoon eli samthun rumta.
28 Kteříž spustivše olovnici, nalezli hlubokost dvadcíti loktů; a odjevše odtud maličko, opět spustivše olovnici, nalezli patnácti loktů.
Erah raangtaan ih ruh tuiba ni tiim ah tiim ejih jaat benrum ano juumong ni thaak daat haat rumta eno rookbaji teekho choong angta; erah lih adi weethaak rum ano teekho rookjom angta.
29 A bojíce se, aby na místa skalnatá neuhodili, spustivše z bárky čtyři kotve, žádali, aby den byl.
Jongkhoh nah maalek duusoon ji o ngeh eh cho rumta, erah raangtaan ih juukaari liko dowa tangtuk theng jaankeng baji ah daat hoom rum ano rangwu raangtaan ih rangsoom rumta.
30 Když pak chtěli marináři uteci z bárky, a pustiti člun do moře, pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati,
Enoothong jopte loong ah hotsoon esuh taatchung rumta; khoonkhu saloong ah datthiin rum ano heh ngako ni tangtuk theng jaankeng ih tangbat arah likhiik diip reeraang rumta.
31 Řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům: Nezůstanou-li tito na lodí, vy nebudete moci zachováni býti.
Enoothong Pool ih Arami Saahaap nyia heh sipaahi loong asuh baatta, “Juukaari khonah jopte lajeeka bah epui eh ang ngeh ih laalomjih tah angka.”
32 Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu, a pustili jej, aby pryč plynul.
Erah thoidi arami loong ah ih tangtuk eta ruh loong ah jaakhan rum ano heh soonsoon eh thuk rumta.
33 A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce.
Rangkhano angnanah di, Pool ih tiim ah tiim jam phaksat baat rumta: “Chiinnyah dowa ih sen loong ah asih sa baji angla, eno amadi uh tiim uh taphaksah kan.
34 Protož prosím vás, abyste pojedli, neboť to k zachování vašeho zdraví slouží; žádnéhoť zajisté z vás vlas s hlavy nespadne.
Erah raangtaan ih, sen lasih jorum hala, tiim ah tiim jam phaksah an; elun esuh phak asat jam phaksat etheng. Sen khoroon tasiit taan uh tamah kan ang ah.”
35 To pověděv, a vzav chléb, díky vzdával Bohu přede všemi, a rozlomiv, počal jísti.
Erah jeng lidi, Pool ih baanlo ah toonpi ano, Rangte suh lakookmi li ano, chep hoom phakta.
36 A tak potěšeni byvše všickni, pojedli i oni.
Erah dowa ih ba neng chaan kok dongta, eno loongtang ih jam phaksah rumta.
37 Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest.
Seng loong ah roop roop ih 276 mina tongti.
38 A nasyceni byvše pokrmem, oblehčovali bárku, vysýpajíce pšenici do moře.
Neng loong ah ih phoot phaksah rum ano, huichaang suh juukaari dowa wong ah ju ni lamset haat rumta.
39 A když byl den, nemohli země viděti, než okřídlí nějaké znamenali, ano má břeh, k němuž myslili, kdyby jak mohli přistati s lodí.
Rang ah wu ano, jopte loong ah ih hah ah maako ah tasamjat rumta, enoothong juusih kaang ah japtup rumta, neng ih thunta ese ang abah; juukaari ah phisaang khonah tangchap theng.
40 A vytáhše kotvy, pustili se po moři, rozpustivše také provazy pravidl; a zdvihše plachtu k větru, táhli se k břehu.
Erah thoidi tangtuk theng jaankeng loong ah thakhan rum ano juusih ko lupdat kaat thuk rumta, erah damdam ih tangkit eh rumta ruh loong ah jaahaat. Eno pong asuh hengmot kaat thuk suh hengah ko lengmot etheng nyuh ah tangtin eh rumta, eno hekaang ko eh kati.
41 Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje se, zadní pak konec lámal se násilím vln.
Enoothong juukaari ah ih phisaang ah choksuh ano saanghook ni du soonta; hengah ko thut ano takah mi moseeta, helih ko ah juutak ih jopmotta.
42 Tedy žoldnéři radili, aby vězně zmordovali, aby jim některý vyplyna, neutekl.
Arami loong ah ih phaatak ni sakta miloong ah, juukaang ko daanjaap rum ano phomoong soon rum ah ngeh ih tek haat esuh chung rumta.
43 Ale setník chtěje zachovati Pavla, nedal toho učiniti. I rozkázal těm, kteříž mohli plovati, aby se pustili nejprv, a vyplynuli na zem,
Enoothong arami saahaap ah ih Pool puipang suh li ano, tatek haat thuk rumta. Erah nang ebah, o o ah juujap miiha juukaang ko datpit rum ano daanjap baat rumta;
44 Jiní pak na dskách, a někteří na kusích lodí. A tak se stalo, že všickni zdraví vyšli na zemi.
wahoh loong asuh neng lilih ih, banglo nyia juukaari jopdaatta chep loong adoh joh ano daanjaap baat rumta. Eno seng loong ah juukaang ko emah daansoon eno kok puiti.

< Skutky Apoštolů 27 >