Skutky Apoštolů 27
1 A když bylo již usouzeno, abychom my se plavili do Vlach, poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku, jménem Juliovi, kterýž byl nad houfem Augustovým.
Are xopan ri qꞌotaj, xujeꞌ pa ri tinimit Italia. Ri Pablo xuqujeꞌ e nikꞌaj winaq chik ri e kꞌo pa cheꞌ xechajix bꞌik rumal jun chike ri kinimaꞌqil ri ajchꞌoꞌjabꞌ chajil tinimit ubꞌiꞌ Julio jun kinimaꞌqil ri ajchꞌoꞌjabꞌ rech ri nim Tinimit.
2 Tedy všedše na lodí Adramyttenskou, abychom se plavili podlé krajin Azie, pustili jsme se. A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky.
Xeꞌ xuqujeꞌ ri Aristarco qukꞌ, jun achi aj Macedonia ri kꞌo pa ri tinimit Tesalónica. Xujeꞌ kꞌu pa ri jukubꞌ ri yaꞌtal bꞌe che pa ri tinimit Adramitio ri kꞌo pa Asia. Ri jukubꞌ kikꞌow bꞌik pa jaljoj taq kꞌolibꞌal chuchiꞌ ulew rech Asia.
3 Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k přátelům, u nich měl pohodlí.
Are xujopan pa ri tinimit Sidón, ri Julio sibꞌalaj utz xnoꞌjin rukꞌ ri Pablo, xuya bꞌe che xqaj pa ri jukubꞌ xuꞌsolij kan ri e rech taq chꞌabꞌeꞌn rech chilaꞌ, rech kaya bꞌik ujastaq ri kajawataj che.
4 A berouce se odtud, plavili jsme se podlé Cypru, proto že byli větrové odporní.
Kꞌa te riꞌ xujeꞌ chik pa ri plo, xqarik bꞌik nimaq taq kyaqiqꞌ ri man kuya ta bꞌe che ri jukubꞌ jaꞌ kabꞌinik. Xaq jeriꞌ xujikꞌow bꞌik chuxukut Chipre, chuxoꞌl ri chꞌaqaꞌp ulew xuqujeꞌ ri nima tinimit.
5 A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli jsme do Myry, města Lycického.
Are uj bꞌenaq pa ri cho xujikꞌow bꞌik chuchiꞌ ri jaꞌ rech ri tinimit Cilicia xuqujeꞌ ri tinimit Panfilia, kꞌa te riꞌ xujtakꞌiꞌ na pa ri tinimit Mira ri kꞌo pa ri tinimit Licia.
6 A tu našed setník bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti do Vlach, uvedl nás na ni.
Chilaꞌ ri kinimaꞌqil ri ajchꞌoꞌjabꞌ chajil tinimit xuriq bꞌik jun jukubꞌ ri kape pa ri tinimit Egipto, rech ri leꞌaj Alejandría bꞌenam rij pa ri tinimit Italia, xujuya bꞌik chupam.
7 A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili, a sotva přijeli proti Gnidum, proto že vítr nám bránil, i podjeli jsme Krétu podlé Salmóny.
Kꞌi qꞌij noꞌjim xujeꞌek, are xikꞌow taq kan ri kꞌax xujopan chuchiꞌ ri tinimit Gnido. Ri kyaqiqꞌ man kuya ta bꞌe chaqe kujbꞌinik rumal riꞌ xujikꞌow bꞌik pa ri chꞌaqaꞌp ulew rech Creta, xaq koꞌl ri kyaqiqꞌ kubꞌan chuchiꞌ ri retal ri Salmón.
8 A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo, kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhož nedaleko bylo město Lasea.
Rukꞌ kꞌax xaq chuchiꞌ ri jaꞌ xujeꞌ wi, kꞌisbꞌal rech xujopan chuchiꞌ ri ja ubꞌiꞌ “Utz uchiꞌ jaꞌ” jawjeꞌ utz ketakꞌiꞌ wiꞌ ri jukubꞌ bꞌinibꞌal chuxukut ri tinimit Lasea.
9 Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (nebo již byl i půst pominul, ) napomínal Pavel,
Naj qꞌotaj xukꞌam bꞌik ri qabꞌinem. Xibꞌibꞌal ri bꞌinem pa ri plo rumal taq ri kyaqiqꞌ jabꞌ ri kakꞌulmatajik, ri qꞌotaj rech jabꞌ xuchapleꞌj, ri Pablo kꞌut xutzijoj rij ri tajin kakꞌulmatajik kukꞌ ri winaq ri e kꞌo pa ri jukubꞌ bꞌinibꞌal.
10 Řka jim: Muži, vidím, že s ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení bude.
Xubꞌij chike: Achyabꞌ, kꞌo kꞌax waꞌ kaqariqo we xaq jeꞌ kujbꞌinik, ronojel le jastaq le kꞌo pa le jukubꞌ qatzaqa kanoq, katukin waꞌ we jukubꞌ bꞌinibꞌal chi qa xeꞌ, xuqujeꞌ kaqarik waꞌ uj kꞌax.
11 Ale setník více věřil správci lodí a marináři, než tomu, co Pavel pravil.
Are kꞌu ri taqanel pa kiwiꞌ ri ajchꞌoꞌjabꞌ chajil tinimit man xuta ta ri xubꞌij ri Pablo che, are xuta ri xbꞌix che rumal ri ajchoqꞌe xuqujeꞌ ri kabꞌan rech puꞌwiꞌ ri jukubꞌ bꞌinibꞌal.
12 A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobyti na břehu Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu, a k větru mezi západním a půlnočním vějícímu.
Are kꞌu ri tinimit ubꞌiꞌnam utz taq uchiꞌ jaꞌ man chajital taj, rumal riꞌ xibꞌibꞌal ikꞌowem chilaꞌ. E kꞌi chike ri kebꞌin pa ri plo are jeꞌl chike kiꞌkꞌow pa ri tinimit Fenice, ri kꞌo apanoq choch ri uchiꞌ jaꞌ pa ri tinimit Creta, ri Fenice sibꞌalaj jun utz laj uchiꞌ jaꞌ jawjeꞌ kikꞌowisax wi ri qꞌotaj rech jabꞌ.
13 A když počal vítr víti od poledne, za to měli, že se budou umíněnou cestou držeti, ale pustivše se, jeli blízko Kréty.
Xwaꞌjil kꞌu jun kyaqiqꞌ ri xaq kajororik pa ri uxukut ulew, pa kikꞌuꞌx ri kabꞌan ke puꞌwiꞌ ri jukubꞌ chi maj kꞌax kakiriqo, xkiwaꞌjilisaj ri chꞌichꞌ ri kꞌo che ri jukubꞌ bꞌinibꞌal ri qajinaq pa ri jaꞌ, jeriꞌ xiꞌkꞌow bꞌik chuchiꞌ ri jaꞌ rech ri tinimit Creta.
14 Po neveliké pak chvíli udeřil na ně vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon.
Xaq kꞌa te xkꞌexen ri qꞌotaj, jun nimalaj kyaqiqꞌ jabꞌ ubꞌiꞌ ri kape chuxukut kaj, xpe puꞌwiꞌ ri chꞌaqaꞌp ulew, xujupaqchiꞌj bꞌik pa ri plo.
15 A když lodí zachvácena byla, a nemohla odolati větru, pustivše, tak jsme se vezli.
Ri kabꞌan ke puꞌwiꞌ ri jukubꞌ bꞌinibꞌal man xekwin taj xkisutij ri jukubꞌ bꞌinibꞌal xechꞌeketajik xekꞌam bꞌik rumal ri kyaqiqꞌ jabꞌ.
16 A v běhu snešeni byvše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda, sotva jsme mohli obdržeti člun.
Xujikꞌow chrij jun laj chꞌaqaꞌp ulew ri kꞌo pa ri plo, ubꞌiꞌ Clauda, ri man kꞌo ta wi nim kyaqiqꞌ. Rukꞌ taq kꞌax xujkwin chuyakik ri alaj taq jukubꞌ bꞌinibꞌal ri chararem bꞌik che toꞌbꞌal qibꞌ.
17 Kterýž zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku; a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše plachtu, tak se plavili.
Are kꞌo chi ri alaj taq jukubꞌ bꞌinibꞌal chupam ri nim jukubꞌ bꞌinibꞌal, xkixim ri nim jukubꞌ bꞌinibꞌal rukꞌ kolobꞌ rech man kajaqꞌin taj. Kakixiꞌj kꞌu kibꞌ we ne kunim ribꞌ ri nim jukubꞌ pa ri sanyobꞌ ri ubꞌiꞌ Sirte, rumal riꞌ xkiqasaj ri manta ri kꞌo puꞌwiꞌ ri jukubꞌ bꞌinibꞌal.
18 A když bouře vichrová námi velmi zmítala, nazejtří náklad ven metali.
Chukabꞌ qꞌij, rumal chi sibꞌalaj nim uchuqꞌabꞌ ri kyaqiqꞌ chupam ri qꞌeqal jabꞌ, xkichap resaxik ri eqaꞌn pa ri jukubꞌ xkikꞌyaq bꞌik pa ri plo.
19 A v třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme.
Churox qꞌij chik xekꞌyaq bꞌik ri chakubꞌal taq jastaq rech ri jukubꞌ pa ri jaꞌ.
20 A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata.
Kꞌi qꞌij man xqil ta uwach ri qꞌij o ri chꞌumil, xqarik kꞌax rumal ri nimalaj qꞌeqal jabꞌ. Xqachomaj kꞌut chi kujkam kanoq, man kuꞌl ta chi qa kuꞌx kujkꞌasiꞌk.
21 A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni, tehdy stoje Pavel u prostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži, uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody.
Kꞌi qꞌij chik ikꞌowinaq man kꞌo ta qawa qatijom, rumal riꞌ ri Pablo xtakꞌiꞌ chiqaxoꞌl, xubꞌij: Achyabꞌ, sibꞌalaj utz we ta xita ri xinbꞌij, mat xujel loq pa Creta, rech mat xqariq waꞌ we kꞌax riꞌ xuqujeꞌ we tzaqik.
22 A i nyní vás napomínám, abyste dobré mysli byli; neboť nezahyne žádný z vás, kromě bárky samé.
Kamik kꞌut chikꞌama ichuqꞌabꞌ, man kꞌo ta jun chiꞌwe kakamik, xane xwi ri jukubꞌ bꞌinibꞌal katukin na, kasach kꞌu uwach.
23 Nebo této noci ukázal mi se anděl Boha toho, jehož já jsem, a kterémuž sloužím,
Chaqꞌabꞌ xukꞌut ribꞌ jun ángel chinuwach ri taqom loq rumal ri Dios ri kinpatanij, xuqujeꞌ kinqꞌijilaꞌj.
24 Řka: Neboj se, Pavle, před císařem máš státi, a aj, dalť tobě Bůh všecky, kteříž se plaví s tebou.
Xubꞌij kꞌu chwe: “Pablo, maxiꞌj awibꞌ, katopan na rukꞌ ri César ri nimalaj taqanel puꞌwiꞌ Roma. Rumal awech ri Dios kuꞌtoꞌ na konojel ri e bꞌenaq awukꞌ pa ri jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ jaꞌ, rech man kekam taj.”
25 Protož buďte dobré mysli, muži; neboť věřím Bohu, že se tak stane, jakž jest mi mluveno.
Rumal riꞌ, achyabꞌ, chikꞌama ichuqꞌabꞌ. Kuꞌl na kꞌuꞌx in chirij ri Dios, kinkojo chi qas tzij je kabꞌantaj na jas ri xbꞌix chwe rumal ri ángel.
26 Mámeť se pak dostati na nějaký ostrov.
Kujkanaj kꞌu na kan pa jun chꞌaqaꞌp ulew ri kꞌo pa ri plo jawjeꞌ ri kujuya wi kan ri kyaqiqꞌ.
27 A když již byla čtrnáctá noc, a my se plavili po moři Adriatickém, okolo půlnoci, domnívali se plavci, že by se jim okazovala krajina nějaká.
Pa jun aqꞌabꞌ, chukabꞌ wuqubꞌ qꞌij rech ri qabꞌinem pa ri plo Adria, kujupaqchiꞌla ri kyaqiqꞌ. Are xuriq nikꞌaj aqꞌabꞌ, ri achyabꞌ ri e kꞌamowinaq bꞌik ri jukubꞌ bꞌinibꞌal xkilo chi kujnaqajin che ri ulew.
28 Kteříž spustivše olovnici, nalezli hlubokost dvadcíti loktů; a odjevše odtud maličko, opět spustivše olovnici, nalezli patnácti loktů.
Xketaj ri unajal ri upam ri plo, xkilo chi juwinaq waqlajuj metros qajinaq. Xujbꞌin chi apanoq jubꞌiqꞌ, te kꞌu riꞌ xketaj chi junmul, xkil kꞌut chi xa juwinaq wuqubꞌ metros chik.
29 A bojíce se, aby na místa skalnatá neuhodili, spustivše z bárky čtyři kotve, žádali, aby den byl.
Kakixiꞌj kꞌu kibꞌ we ne kajaqꞌin ri jukubꞌ bꞌinibꞌal cho taq ri abꞌaj, rumal riꞌ xkiqasaj bꞌik kajibꞌ nimaq taq chꞌichꞌ chrij ri jukubꞌ bꞌinibꞌal. Konojel xkibaꞌn chꞌawem rech kasaqir aninaq, rumal sibꞌalaj kakixiꞌj kibꞌ.
30 Když pak chtěli marináři uteci z bárky, a pustiti člun do moře, pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati,
Ri achyabꞌ ri e kꞌamowinaq bꞌik ri jukubꞌ xkichomaj chi keꞌl bꞌik pa ri jukubꞌ bꞌinibꞌal chutoꞌik kibꞌ. Rumal riꞌ xkichapleꞌj u qasaxik ri alaj taq jukubꞌ pa ri plo, xkijaluj tajin kakiqasaj nikꞌaj chꞌichꞌ chik ri kachapow ri jukubꞌ bꞌinibꞌal.
31 Řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům: Nezůstanou-li tito na lodí, vy nebudete moci zachováni býti.
Are kꞌu ri Pablo xubꞌij che ri nim taqanel pa kiwiꞌ ri ajchꞌoꞌjabꞌ chajil tinimit, xuqujeꞌ chike ri ajchꞌoꞌjabꞌ chajil tinimit: We man kekanaj kan ri achyabꞌ ri e kꞌamowinaq bꞌik ri jukubꞌ chupam ri jukubꞌ, man kixkwin taj kitoꞌ iwibꞌ.
32 Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu, a pustili jej, aby pryč plynul.
Xepe kꞌu ri ajchꞌoꞌjabꞌ chajil tinimit, xkiqupij ri kolobꞌ ri ximbꞌem ri alaj jukubꞌ bꞌinibꞌal xkitzoqopij bꞌik pa ri plo.
33 A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce.
Are xsaqirik ri Pablo xubꞌij chike konojel chi kuyaꞌo kewaꞌik, xubꞌij chike: Xeꞌ kajlajuj qꞌij man ixwarinaq taj, xuqujeꞌ man kꞌo ta jas itijom.
34 Protož prosím vás, abyste pojedli, neboť to k zachování vašeho zdraví slouží; žádnéhoť zajisté z vás vlas s hlavy nespadne.
Chixwoꞌq chibꞌana toqꞌobꞌ rumal cher xa ta ne jun kutzaq jun uwiꞌ chaqe.
35 To pověděv, a vzav chléb, díky vzdával Bohu přede všemi, a rozlomiv, počal jísti.
Are xbꞌiꞌtaj waꞌ rumal, ri Pablo xukꞌam ri kaxlan wa, xutyoxij che ri Dios chkiwach konojel, kꞌa te riꞌ xupirij, xutijo.
36 A tak potěšeni byvše všickni, pojedli i oni.
Kꞌa te riꞌ konojel xkikꞌam chuqꞌabꞌ, xkichapleꞌj waꞌim.
37 Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest.
Uj kebꞌ ciento rukꞌ oxkꞌal waqibꞌ chqonojel ri uj kꞌo pa ri jukubꞌ bꞌinibꞌal.
38 A nasyceni byvše pokrmem, oblehčovali bárku, vysýpajíce pšenici do moře.
Are xqalej, xkesaj kan ri tiriko pa ri jukubꞌ, xkikꞌyaq kan pa ri plo rech man kuya ta al pa ri jukubꞌ.
39 A když byl den, nemohli země viděti, než okřídlí nějaké znamenali, ano má břeh, k němuž myslili, kdyby jak mohli přistati s lodí.
Are xsaqirik man xkichꞌobꞌ ta ubꞌiꞌ ri ulew ri xkil apanoq, xkil kꞌu apanoq jun uqꞌabꞌ plo ri okinaq bꞌik chupam ri ulew, sanyobꞌ uchiꞌ. Xkichomaj resaxik bꞌik ri jukubꞌ je laꞌ pa ri ulew we kekwinik.
40 A vytáhše kotvy, pustili se po moři, rozpustivše také provazy pravidl; a zdvihše plachtu k větru, táhli se k břehu.
Xkiqupij ri kolobꞌ ri ximowinaq ri chꞌichꞌ ri kachapow ri jukubꞌ bꞌinibꞌal pa ri plo, xuqujeꞌ xeꞌkikir taq ri paleꞌt ri ketoꞌw chubꞌinisaxik ri jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ jaꞌ. Xkiyak ri manta ri kꞌo choch ri jukubꞌ bꞌinibꞌal rech kuriq ri kyaqiqꞌ, xkiqebꞌisaj kꞌu ri jukubꞌ chunaqaj ri sanyobꞌ chiꞌ ri plo.
41 Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje se, zadní pak konec lámal se násilím vln.
Xopan ri jukubꞌ bꞌinibꞌal jawjeꞌ e kꞌo wi kebꞌ bꞌinel jaꞌ, xchꞌapiꞌ pa ri jutanaj sanyobꞌ. Ri utzaꞌm ri jukubꞌ xunim bꞌi ribꞌ pa ri sanyobꞌ, are kꞌu ri rij ri jukubꞌ xuchapleꞌj jaqꞌinik rumal ri uchuqꞌabꞌ ri jaꞌ.
42 Tedy žoldnéři radili, aby vězně zmordovali, aby jim některý vyplyna, neutekl.
Ri ajchꞌoꞌjabꞌ chajil tinimit xkichomaj kikamisaxik ri winaq ri okisatal pa cheꞌ, rech man kꞌo ta jun kamuxanik, kanimaj bꞌik.
43 Ale setník chtěje zachovati Pavla, nedal toho učiniti. I rozkázal těm, kteříž mohli plovati, aby se pustili nejprv, a vyplynuli na zem,
Are kꞌu ri achi ri kataqan pa kiwiꞌ ri ajchꞌoꞌjabꞌ chajil tinimit, karaj kutoꞌ kan ri Pablo, rumal riꞌ man xuya ta bꞌe che ri xkichomaj. Xuꞌtaq kꞌu konojel ri achyabꞌ ri kekwinik kemuxanik, kakikꞌyaq bꞌik kibꞌ pa ri plo rech koꞌpan cho ri ulew.
44 Jiní pak na dskách, a někteří na kusích lodí. A tak se stalo, že všickni zdraví vyšli na zemi.
Are kꞌu ri nikꞌaj chik xebꞌe chrij taq tzꞌalam, chirij uꞌchꞌaqaꞌpil taq ri jukubꞌ bꞌinibꞌal. Xaq jeriꞌ konojel xeꞌl bꞌik chuchiꞌ ri plo.
