Skutky Apoštolů 27
1 A když bylo již usouzeno, abychom my se plavili do Vlach, poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku, jménem Juliovi, kterýž byl nad houfem Augustovým.
When it was cocluded that we shuld sayle into Italy they delivered Paul and certayne other presoners vnto one named Iulius an vnder captayne of Cesars soudiars.
2 Tedy všedše na lodí Adramyttenskou, abychom se plavili podlé krajin Azie, pustili jsme se. A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky.
And we entred into a ship of Adramicium and lowsed from lond apoynted to sayle by the costes of Asia one Aristarcus out of Macedonia of the contre of Thessalia beinge with vs.
3 Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k přátelům, u nich měl pohodlí.
And the nexte daye we came to Sidon. And Iulius courteously entreated Paul and gave him liberte to goo vnto his frendes and to refresshe him selfe.
4 A berouce se odtud, plavili jsme se podlé Cypru, proto že byli větrové odporní.
And from thence lanched we and sayled harde by Cypers because the wyndes were contrarye.
5 A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli jsme do Myry, města Lycického.
Then sayled we over the see of Cilicia and Pamphylia and came to Myra a cite in Lycia.
6 A tu našed setník bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti do Vlach, uvedl nás na ni.
And there ye vnder captayne founde a shippe of Alexander redy to sayle into Italy and put vs therin.
7 A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili, a sotva přijeli proti Gnidum, proto že vítr nám bránil, i podjeli jsme Krétu podlé Salmóny.
And when we had sayled slowly many dayes and scace were come over agaynst Gnydon (because the wynde with stode vs) we sayled harde by the costes of Candy over agaynste Salmo
8 A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo, kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhož nedaleko bylo město Lasea.
and with moche worke sayled beyonde yt and came vnto a place called good porte. Nye whervnto was a citie called Lasea.
9 Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (nebo již byl i půst pominul, ) napomínal Pavel,
When moche tyme was spent and saylinge was now ieoperdeous because also that we had overlonge fasted Paul put them in remembraunce
10 Řka jim: Muži, vidím, že s ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení bude.
and sayde vnto them Syrs I perceave that this vyage wilbe with hurte and moche domage not of the ladynge and ship only: but also of oure lyves.
11 Ale setník více věřil správci lodí a marináři, než tomu, co Pavel pravil.
Neverthelather the vndercaptayne beleved the governer and the master better then tho thinges which were spoken of Paul.
12 A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobyti na břehu Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu, a k větru mezi západním a půlnočním vějícímu.
And because the haven was not comodius to wynter in many toke counsell to departe thence yf by eny meanes they myght attayne to Phenices and there to wynter which is an haven of Candy and servith to the southwest and northwest wynde.
13 A když počal vítr víti od poledne, za to měli, že se budou umíněnou cestou držeti, ale pustivše se, jeli blízko Kréty.
When the south wynde blewe they supposynge to obtayne their purpose lowsed vnto Asson and sayled paste all Candy.
14 Po neveliké pak chvíli udeřil na ně vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon.
But anone after ther arose agaynste their purpose a flawe of wynde out of the northeeste.
15 A když lodí zachvácena byla, a nemohla odolati větru, pustivše, tak jsme se vezli.
And when the ship was caught and coulde not resist the wynde we let her goo and drave with the wether.
16 A v běhu snešeni byvše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda, sotva jsme mohli obdržeti člun.
And we came vnto an yle named Clauda and had moche worke to come by abote
17 Kterýž zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku; a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše plachtu, tak se plavili.
which they toke vp and vsed helpe vndergerdynge the shippe fearynge lest we shuld have fallen into Syrtes and we let doune a vessell and so were caryed.
18 A když bouře vichrová námi velmi zmítala, nazejtří náklad ven metali.
The nexte daye when we were tossed wt an exceadynge tempest they lyghtened ye ship
19 A v třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme.
and the thyrde daye we cast out with oure awne hondes the tacklynge of the shippe.
20 A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata.
When at the last nether sunne nor starre in many dayes appered and no small tempest laye apon vs all hope that we shuld be saved was then taken awaye.
21 A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni, tehdy stoje Pavel u prostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži, uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody.
Then after longe abstinence Paul stode forth in the myddes of them and sayde: Syrs ye shulde have harkened to me and not have lowsed from Candy nether to have brought vnto vs this harme and losse.
22 A i nyní vás napomínám, abyste dobré mysli byli; neboť nezahyne žádný z vás, kromě bárky samé.
And nowe I exhorte you to be of good chere. For ther shalbe no losse of eny mas lyfe amonge you save of the ship only.
23 Nebo této noci ukázal mi se anděl Boha toho, jehož já jsem, a kterémuž sloužím,
For ther stode by me this nyght the angell of God whose I am and whom I serve
24 Řka: Neboj se, Pavle, před císařem máš státi, a aj, dalť tobě Bůh všecky, kteříž se plaví s tebou.
sayinge: feare not Paul for thou must be brought before Cesar. And lo God hath geven vnto the all that sayle with ye.
25 Protož buďte dobré mysli, muži; neboť věřím Bohu, že se tak stane, jakž jest mi mluveno.
Wherfore Syrs be of good chere: for I beleve God that so it shalbe even as it was tolde me.
26 Mámeť se pak dostati na nějaký ostrov.
How be it we must be cast into a certayne ylonde.
27 A když již byla čtrnáctá noc, a my se plavili po moři Adriatickém, okolo půlnoci, domnívali se plavci, že by se jim okazovala krajina nějaká.
But when ye fourtethe nyght was come as we were caryed in Adria about mydnyght the shipmen demed that ther appered some countre vnto the:
28 Kteříž spustivše olovnici, nalezli hlubokost dvadcíti loktů; a odjevše odtud maličko, opět spustivše olovnici, nalezli patnácti loktů.
and sounded and founde it. xx. feddoms. And when they had gone a lytell further they sounded agayne and founde. xv. feddoms.
29 A bojíce se, aby na místa skalnatá neuhodili, spustivše z bárky čtyři kotve, žádali, aby den byl.
Then fearinge lest they shuld have fallen on some Rocke they cast. iiii. ancres out of the sterne and wysshed for ye daye.
30 Když pak chtěli marináři uteci z bárky, a pustiti člun do moře, pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati,
As the shipmen were about to fle out of the ship and had let doune the bote into the see vnder a coloure as though they wolde have cast ancres out of the forshippe:
31 Řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům: Nezůstanou-li tito na lodí, vy nebudete moci zachováni býti.
Paul sayd vnto ye vnder captayne and the soudiers: excepte these abyde in the ship ye cannot be safe.
32 Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu, a pustili jej, aby pryč plynul.
Then the soudiers cut of the rope of the bote and let it fall awaye.
33 A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce.
And in ye meane tyme betwixt that and daye Paul besought them all to take meate sayinge: this is ye fourtenthe daye that ye have taried and continued fastynge receavinge nothinge at all.
34 Protož prosím vás, abyste pojedli, neboť to k zachování vašeho zdraví slouží; žádnéhoť zajisté z vás vlas s hlavy nespadne.
Wherfore I praye you to take meate: for this no dout is for youre helth: for ther shall not an heere fall fro the heed of eny of you.
35 To pověděv, a vzav chléb, díky vzdával Bohu přede všemi, a rozlomiv, počal jísti.
And when he had thus spoke he toke breed and gave thankes to God in presence of the all and brake it and begane to eate.
36 A tak potěšeni byvše všickni, pojedli i oni.
Then were they all of good cheare and they also toke meate.
37 Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest.
We were all together in ye ship two hundred thre score and sixtene soules.
38 A nasyceni byvše pokrmem, oblehčovali bárku, vysýpajíce pšenici do moře.
And whe they had eate ynough they lightened ye ship and cast out the wheate into the see.
39 A když byl den, nemohli země viděti, než okřídlí nějaké znamenali, ano má břeh, k němuž myslili, kdyby jak mohli přistati s lodí.
Whe yt was daye they knew not ye lande but they spied a certayne haven with a banke into ye which they were mynded (yf yt were possible) to thrust in the ship.
40 A vytáhše kotvy, pustili se po moři, rozpustivše také provazy pravidl; a zdvihše plachtu k větru, táhli se k břehu.
And when they had taken vp the ancres they comytted them selves vnto the see and lowsed the rudder bondes and hoysed vp ye mayne sayle to the wynde and drue to londe.
41 Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje se, zadní pak konec lámal se násilím vln.
But they chaunsed on a place which had the see on bothe the sydes and thrust in the ship. And the foore parte stucke fast and moved not but ye hynder brake with the violence of the waves.
42 Tedy žoldnéři radili, aby vězně zmordovali, aby jim některý vyplyna, neutekl.
The soudears counsell was to kyll ye presoners lest eny of them when he had swome out shulde fle awaye.
43 Ale setník chtěje zachovati Pavla, nedal toho učiniti. I rozkázal těm, kteříž mohli plovati, aby se pustili nejprv, a vyplynuli na zem,
But the vndercaptayne willinge to save Paul kept the from their purpose and commaunded that they yt could swyme shulde cast the selves first in to ye see and scape to londe.
44 Jiní pak na dskách, a někteří na kusích lodí. A tak se stalo, že všickni zdraví vyšli na zemi.
And the other he comaunded to goo some on bordes and some on broken peces of the ship. And so it came to passe that they came all safe to londe.
