Skutky Apoštolů 26
1 Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, tuto zprávu dával:
Ri Agripa xubꞌij che ri Pablo: Kuyaꞌo katchꞌawik, katoꞌ awibꞌ. Ri Pablo kꞌut xumajij chꞌawem, xubꞌan jun kꞌutbꞌal rukꞌ ri uqꞌabꞌ rech man kechꞌaw ta na ri winaq, xubꞌij:
2 Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
Nim taqanel Agripa, sibꞌalaj kakiꞌkot wanimaꞌ lal katow la ri nutzij tobꞌal wibꞌ che ri jastaq ri kinkitzujuj wi ri kꞌamal taq kibꞌe ri winaq aꞌj Israel.
3 A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
Wetaꞌm chi lal qas etaꞌm la ri naqꞌatajibꞌal xuqujeꞌ ri qas ubꞌanik ri jastaq ri kakichꞌoꞌjij rij ri winaq aꞌj Israel. Kamik kꞌut kinta jun toqꞌobꞌ kintatabꞌej la. Ri ukꞌaslemal kan ri Pablo nabꞌe.
4 O životu mém od mladosti, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
Are in nitzꞌ akꞌal, xya kꞌutuꞌn chwe chkixoꞌl ri nuwinaq, xuqujeꞌ pa ri tinimit Jerusalén, ketaꞌm ri e kꞌamal taq bꞌe ke ri winaq aꞌj Israel.
5 Měvše mne prvé zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati, ) kterak vedlé nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
Aꞌreꞌ ketaꞌm we kakaj kakibꞌij, nabꞌe in kachiꞌl kan ri fariseos, ri wokaj ri sibꞌalaj tzꞌaqat kakibꞌan che ri jastaq pa ri naqꞌatajibꞌal rech kan nabꞌe.
6 A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům od Boha, stojím, soudu jsa poddán,
Kamik kꞌut kaqꞌat tzij pa nuwiꞌ rumal chi kuꞌl na kꞌuꞌx che ri uchiꞌm loq ri Dios chike ri qamam ojer.
7 K kterémuž dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde. Pro tuť naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
Are waꞌ rumal keqꞌijilaꞌn che ri Dios chi paqꞌij chi chaqꞌabꞌ ri kabꞌlajuj puq winaq rech Israel, kuꞌl kikꞌuꞌx che ri kuꞌl wi na kꞌuꞌx in. Pune jeriꞌ, Nimalaj Taqanel, aꞌreꞌ kinkitzujuj rumal waꞌ we kꞌulibꞌal na kꞌuꞌx.
8 A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
¿Jas che man kikoj taj chi ri Dios kuꞌkꞌastajisaj ri kaminaqibꞌ?
9 Ačť mně se zdálo, že by náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
Pa nukꞌuꞌx in nabꞌe, chi are in taqchiꞌtal chuqꞌatexik ri ubꞌiꞌ ri Jesús aj Nazaret.
10 Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordování býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
Qas tzij kinbꞌij, qas kꞌyaqal riꞌ ri xinbꞌan pa Jerusalén. Ri e kinimaꞌqil ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios xkiya bꞌe chwe xeꞌntaq bꞌik e kꞌi kojonelabꞌ pa cheꞌ. Are tajin kekamisaxik in xinbꞌij chi taqalik kekamik.
11 A po všech školách často je trápě, přinucoval jsem rouhati se; a náramně rozlítiv se na ně, sháněl jsem se po nich i v jiných městech.
Kꞌi mul xinbꞌano chi kaqꞌat tzij pa kiwiꞌ pa ri Sinagoga rech kaketzelaj uwach ri Jesús. Sibꞌalaj woyawal chike rumal riꞌ xeꞌntereneꞌj pa taq juleꞌ taq tinimit chik.
12 A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
Jun qꞌijal inbꞌenaq pa ri tinimit Damasco, keꞌnbꞌana ri jun chak, xkibꞌij bꞌik chwe ri qꞌatal tzij xuqujeꞌ ri kinimaꞌqil ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq.
13 O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
Nim Taqanel, qas pa ri unikꞌajil qꞌij, xpe jun tunanik pa ri kꞌaj, are kꞌo na cho ri utunal ri qꞌij, xinutunaj in xuqujeꞌ ri e wachiꞌl.
14 A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící k sobě, a řkoucí Židovským jazykem: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
Qonojel xujtzaq pa ri ulew, kꞌa te riꞌ xinta jun chꞌabꞌal pa ri tzijobꞌal hebreo, xubꞌij: “Saulo, Saulo ¿jas che kabꞌan kꞌax chwe? Xaq at kabꞌan kꞌax chibꞌil awibꞌ.”
15 A já jsem řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
Ri in xinbꞌij: “¿Jachin ri lal, Tat?” Ri Ajawxel xubꞌij: “In riꞌ ri Jesús ri tajin kabꞌan kꞌax chwe.”
16 Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, abych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchž ukazovati se budu tobě,
Chanim chatwaꞌjiloq, xinkꞌut wibꞌ chawach rech katuxik wajchak xuqujeꞌ qꞌalajisal rech ri awilom xuqujeꞌ ri kinkꞌut na chawach.
17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
Katintoꞌ na pa kiqꞌabꞌ ri awinaqil, xuqujeꞌ pa kiqꞌabꞌ ri man aꞌj Israel taj. Qas tzij, katintaq na bꞌik kukꞌ ri winaq ri man aꞌj Israel taj,
18 Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu, a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
rech kajaqataj ri kibꞌoqꞌoch, rech keꞌl la pa ri qꞌequꞌmal keqꞌax pa ri tunal, xuqujeꞌ keꞌl loq xeꞌ raqan uqꞌabꞌ ri itzel keqꞌax puꞌqꞌabꞌ ri Dios. Kakikꞌamawaꞌj kꞌu na ri kuybꞌal kimak xuqujeꞌ kayaꞌtaj na kꞌokꞌibꞌal chikixoꞌl ri utinimit ri Dios, rumal ri kikojobꞌal chwe.
19 A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící tomu nebeskému vidění.
Rumal waꞌ Nim taqanel Agripa, xinnimaj ri kꞌutuꞌn rech chikajil.
20 Ale nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské i pohanům zvěstoval jsem, aby pokání činili, a obrátili se k Bohu, skutky hodné činíce pokání.
Nabꞌe xintzijoj chike ri winaq aꞌj Damasco, kꞌa te riꞌ pa Jerusalén, pa Judea xuqujeꞌ chike konojel ri winaq ri man aꞌj Israel taj, kakikꞌex kikꞌuꞌx che ri kimak, ketzalij rukꞌ ri Dios, xuqujeꞌ kakibꞌan ri utz laj taq jastaq rech kakikꞌutu chi xekꞌextajik.
21 A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama zamordovati.
Rumal waꞌ nikꞌaj winaq aꞌj Israel xinkichap pa ri Templo, are xkaj xinkikamisaj.
22 Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
Ri Dios kꞌut inuchajim kꞌa kamik rech kinqꞌalajisaj chike konojel ri winaq kachapleꞌtaj kukꞌ ri nitzꞌ keqeleꞌn kopan kukꞌ ri nimaꞌq keqeleꞌn. Man kꞌo ta jun jastaq kinkꞌutu ri mat xkitzijoj loq ri e qꞌalajisal taq rech ri utzij ri Dios xuqujeꞌ ri Moisés.
23 Že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
Aꞌreꞌ xkitzijoj loq chi ri Mesías kuriq na kꞌax, xuqujeꞌ areꞌ nabꞌe kakꞌastaj na chikiwach konojel ri kaminaqibꞌ xaq jeriꞌ kutzijoj na ri utunal ri Dios junam chike ri winaq aꞌj Israel xuqujeꞌ ri winaq ri man aꞌj Israel taj.
24 To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
Xaq kꞌa te ri Festo xuraq uchiꞌ xubꞌij: ¡Xa at kon Pablo, ri nimalaj etaꞌmanik at ukonarisam!
25 On pak řekl: Neblázním, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
Ri Pablo xutzalij uwach, xubꞌij: Man xa taj in kon, nimalaj reqeleꞌn Festo. Are tajin kinbꞌij ri tunal ri sibꞌalaj kꞌo kutayij.
26 Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
Ri Nim taqanel Agripa retaꞌm waꞌ we jastaq riꞌ, rumal laꞌ man kinxiꞌj ta wibꞌ che ri kinbꞌij, man xkꞌulmataj ta we jastaq riꞌ chaꞌwal.
27 Věříš-li, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.
Taqanel Agripa ¿la kakoj lal ri xkibꞌij ri e qꞌalajisal taq utzij ri Dios? Wetaꞌm in chi kekoj la.
28 Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
Ri Agripa xuqꞌatej ri utzij ri Pablo, xubꞌij: ¿Teꞌq pa akꞌuꞌx aninaq kinamenkꞌetij rech kinkojonik?
29 A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
Ri Pablo xubꞌij: We kꞌu aninaq o kꞌamaꞌtam, kinta che ri Dios pa ri nuchꞌawem chi ri lal xuqujeꞌ konojel ri e kꞌo pa we kꞌolibꞌal riꞌ kuꞌx na jetaq ri in, xwi chi man e yuttal taj.
30 A když to Pavel promluvil, vstal král i vládař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
Xewaꞌjil kꞌu ri taqanel, ri qꞌatal tzij, ri Berenice xuqujeꞌ konojel ri winaq xel loq.
31 A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
Are tajin keꞌl loq xkichomaj: Waꞌ we achi riꞌ maj mak ubꞌanom ri taqal che kakamik o keꞌ pa cheꞌ.
32 Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.
Ri Agripa xubꞌij che ri Festo: Wine utz katzoqopixik wet mat xutoqꞌij kaqꞌat tzij puꞌwiꞌ rumal ri César.
