Skutky Apoštolů 26
1 Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, tuto zprávu dával:
And Agrippa said to Paul, Thou art permitted to speak for thyself. Then Paul stretched forth his hand and made his defence:
2 Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
I think myself happy, king Agrippa, that I am to make my defence this day before thee concerning all things of which I am accused by the Jews;
3 A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
especially as thou art acquainted with all the customs and questions among the Jews. Wherefore I beseech thee to hear me patiently.
4 O životu mém od mladosti, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
My manner of life, then, from my youth, which was from the beginning among my own nation and at Jerusalem, all Jews know:
5 Měvše mne prvé zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati, ) kterak vedlé nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
and they know, if they are willing to testify, that from the first, according to the strictest sect of our religion, I lived a Pharisee.
6 A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům od Boha, stojím, soudu jsa poddán,
And now I stand on trial for the hope of the promise made by God to the fathers,
7 K kterémuž dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde. Pro tuť naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
which our twelve tribes, earnestly serving God day and night, hope to obtain; concerning which hope, O king, I am accused by Jews.
8 A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
Why is it judged incredible with you if God raiseth the dead?
9 Ačť mně se zdálo, že by náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
I indeed thought with myself that I ought to do many things in opposition to the name of Jesus the Nazarene.
10 Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordování býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
Which I also did in Jerusalem; and many of the saints did I myself shut up in prisons, having received authority from the chief priests; and when they were put to death, I gave my voice against them.
11 A po všech školách často je trápě, přinucoval jsem rouhati se; a náramně rozlítiv se na ně, sháněl jsem se po nich i v jiných městech.
And I punished them often in all the synagogues, and compelled them to blaspheme; and being exceedingly mad against them, I pursued them even to foreign cities.
12 A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
And as I was going to Damascus on this business, with authority and a commission from the chief priests,
13 O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
at mid-day, on the road, O king, I saw a light from heaven above the brightness of the sun, shining around me and those who were journeying with me.
14 A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící k sobě, a řkoucí Židovským jazykem: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
And when we had all fallen to the earth, I heard a voice speaking to me, and saying in the Hebrew tongue, Saul, Saul, why persecutest thou me? It is hard for thee to kick against the goads.
15 A já jsem řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
And I said, Who art thou, Lord? And the Lord said, I am Jesus, whom thou persecutest.
16 Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, abych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchž ukazovati se budu tobě,
But arise and stand upon thy feet; for I have appeared to thee for this purpose, to prepare thee as a minister and a witness both of the things which thou sawest, and of those on account of which I will appear to thee;
17 Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
delivering thee from the people, and from the gentiles, to whom I send thee,
18 Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu, a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
to open their eyes that they may turn from darkness to light and from the power of Satan to God, that they may receive forgiveness of sins, and an inheritance among the sanctified, by faith in me.
19 A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící tomu nebeskému vidění.
Wherefore, O king Agrippa, I was not disobedient to the heavenly vision;
20 Ale nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské i pohanům zvěstoval jsem, aby pokání činili, a obrátili se k Bohu, skutky hodné činíce pokání.
but first to those in Damascus, and Jerusalem, and to all the country of Judaea, and then to the gentiles, I proclaimed that they should repent and turn to God, doing works worthy of repentance.
21 A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama zamordovati.
For these causes the Jews seized me in the temple, and attempted to kill me.
22 Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
Having, however, obtained help from God, I continue to this day, witnessing both to small and great, saying nothing except those things which the Prophets and Moses said were to come to pass;
23 Že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
that the Christ should suffer, and that, as first of those raised from the dead, he was to proclaim light both to the people and to the gentiles.
24 To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
And as he was thus speaking in his defence, Festus said with a loud voice, Paul, thou art beside thyself; much learning is making thee mad.
25 On pak řekl: Neblázním, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
But he saith, I am not mad, most noble Festus, but utter words of truth and soberness.
26 Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
For the king knoweth about these things well; to whom also I speak boldly; for I am persuaded that none of these things is hidden from him: for this was not done in a corner.
27 Věříš-li, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.
King Agrippa, believest thou the Prophets? I know that thou believest.
28 Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
Then Agrippa said to Paul, With little effort thou thinkest to persuade me to become a Christian.
29 A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
And Paul said, I would to God, that with little effort or with great, not only thou, but also all that hear me this day, might be made such as I am, except these bonds.
30 A když to Pavel promluvil, vstal král i vládař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
And the king rose up and the governor and Bernice, and those who sat with them;
31 A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
and going aside they talked with each other, saying, This man is doing nothing deserving death, or bonds.
32 Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.
And Agrippa said to Festus, This man might have been set at liberty, if he had not appealed to Caesar.
