< Skutky Apoštolů 25 >
1 Tedy Festus vládařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma.
Festus therefore having come into the province, after three days went up from Caesarea to Jerusalem.
2 I postavili se nejvyšší kněz a přednější z Židů proti Pavlovi, a prosili ho,
And the chief priests and the leaders of the Jews brought a complaint before him against Paul, and besought him,
3 Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivesti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby ho zabili na cestě.
asking for themselves a favor against him, that he would send for him to Jerusalem, intending to place men in wait to kill him on the road.
4 Ale Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž přijede.
But Festus answered that Paul was in custody at Caesarea, and that he himself was going thither shortly.
5 Protož (řekl, ) kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují.
Let those therefore, said he, who have authority among you, go down with me and accuse this man, if he is guilty of anything.
6 A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivesti.
And having tarried among them not more than eight or ten days, he went down to Caesarea; and on the morrow, sitting on the judgment-seat, ordered Paul to be brought.
7 Kterýž když byl přiveden, obstoupili ti, kteříž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi přednášejíce, kterýchž nemohli dovesti,
And when he had come, the Jews who came down from Jerusalem stood around, bringing many and heavy charges which they could not prove;
8 Když on při všem mírnou zprávu dával, že ani proti zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil.
while Paul said in his defence, Neither against the law of the Jews, nor against the temple, nor against Caesar have I committed any offence.
9 Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma, a tam o to souzen býti přede mnou?
But Festus, wishing to gain favor with the Jews, answered Paul and said, Art thou willing to go up to Jerusalem, and there be tried on these charges before me?
10 I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš.
But Paul said, I stand at the judgment-seat of Caesar, where I ought to be tried. To the Jews I have done no wrong, as thou also very well knowest.
11 Nebo jestližeť jsem křiv, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám.
If indeed I am an offender, and have done anything deserving death, I refuse not to die; but if there be nothing in the charges which they bring against me, no man can give me up to them. I appeal to Caesar.
12 Tehdy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš.
Then Festus having conferred with the council, answered, Thou hast appealed to Caesar; to Caesar shalt thou go.
13 A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.
And after some days Agrippa the king and Bernice came to Caesarea to greet Festus.
14 A když tu za mnoho dní byli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž nějaký zanechán jest od Felixa v vězení,
And while they were making a stay of some days there, Festus laid the case of Paul before the king, saying, There is a certain man left in bonds by Felix,
15 O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele.
against whom, when I was at Jerusalem, the chief priests and the elders of the Jews brought a complaint, asking for judgment against him.
16 Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prvé než by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky, a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován.
To whom I answered, It is not the custom of the Romans to give up any man on a charge, before the accused hath the accusers face to face, and hath opportunity to answer for himself concerning the crime laid against him.
17 A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivesti toho muže.
When therefore they had come together here, without any delay I sat on the judgment-seat on the day after, and ordered the man to be brought forward.
18 Jehož žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, o čemž jsem já se domníval.
And his accusers standing around him brought no accusation of such things as I had conjectured,
19 Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.
but had against him certain questions of their own religion, and of one Jesus that was dead, whom Paul affirmed to be alive.
20 Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti.
And I being at a loss about such questions, asked him if he was willing to go to Jerusalem and there be put on trial for these matters.
21 A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři.
But Paul having appealed to be kept in custody for the judgment of Augustus, I ordered him to be kept till I should send him up to Caesar.
22 Tedy Agrippa řekl Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš.
Then Agrippa said to Festus, I should like to hear the man myself. Tomorrow, said he, thou shalt hear him.
23 Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slávou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázaní Festovu přiveden jest Pavel.
Accordingly on the morrow Agrippa and Bernice came with great pomp, and entered into the place of hearing, with the chief captains and principal men of the city, and at the order of Festus Paul was brought forward.
24 I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni muži, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějž všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti.
And Festus said: King Agrippa, and all men who are here present with us! Ye see this man about whom the whole multitude of the Jews applied to me both at Jerusalem and here, crying out that he ought no longer to live.
25 Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej poslati.
But having found that he had done nothing deserving death, and he himself having appealed to Augustus, I determined to send him;
26 O němž, co bych jistého napsal pánu, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl co psáti.
and as I have nothing certain to write about him to the emperor, I have brought him forward before you, and specially before thee, king Agrippa, that when the examination hath been made, I may have something to write.
27 Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně, a pře jeho neoznámiti.
For it seemeth to me unreasonable to send a prisoner and not signify the charges against him;