Skutky Apoštolů 24
1 Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem. Kteříž postavili se před vládařem proti Pavlovi.
And, after five days, the high, Ananias, came down, with the elders, and a certain orator, named Tertullus: and they made their appearance before the governor, against Paul.
2 A když povolán byl, počal žalovati Tertullus, řka:
And he being called, Tertullus began to accuse him, saying, As we enjoy great peace by your means, and as illustrious deeds are happily done to this nation, by your prudent administration;
3 Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe, a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme, výborný Felix.
we accept it always, and in all places, most noble Felix, with all thankfulness.
4 Ale abych tě déle nezaměstknával, prosím, vyslyšiž nás maličko podlé obyčeje přívětivosti své.
But, that I may not further trouble you, I beseech you to hear us briefly, with your usual candor.
5 Nalezli jsme zajisté muže tohoto nešlechetného, a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě, a vůdci té sekty Nazaretské.
for we have found this man a pestilent fellow, and a mover of sedition among all the Jews throughout the world; and a ringleader of the sect of the Nazarenes:
6 Kterýž také i o to se pokoušel, aby chrámu poškvrnil; a kteréhož javše, vedlé zákona svého chtěli jsme souditi.
who has attempted to profane the temple; and whom we apprehended, and would have judged according to our law;
7 Ale přišed hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,
but Lysias, the commander, coming upon us with a great force, took him away out of our hands,
8 Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhož ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o tom o všem, z čeho my jej viníme.
commanding his accusers to come to you; by which means, you may yourself, on examination, know the certainty of all these things, of which we accuse him.
9 A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.
And the Jews also gave their assent, saying, that these things were so.
10 Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vládař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu,
Then Paul, after the governor had made a signal to him to speak, answered, Knowing that you, O Felix! have been for several years a judge to this nation, I answer for myself with the more cheerfulness;
11 Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil.
since you may know that it is no more than twelve days since I went up to worship at Jerusalem;
12 A aniž mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,
and they neither found me disputing with any man in the temple, nor making any insurrection among the people, either in the synagogues, or in the city:
13 Aniž toho prokázati mohou, což na mne nyní žalují.
nor can they produce any proof of the things concerning which they now accuse me.
14 Ale totoť před tebou vyznávám, že podlé té cesty, kterouž nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců, věře všemu, cožkoli psáno jest v zákoně a v prorocích,
But this I confess to you, that after the way which they call a sect, so worship I the God of our fathers; believing all things which are written in the law, and in the prophets;
15 Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.
having hope toward God, of that which they themselves also expect, that there shall be a resurrection of the dead, both of the just and of the unjust.
16 Sám pak o to pracuji, abych měl svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky.
And upon this account, I exercise myself to have always a conscience without offense toward God, and toward men.
17 Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti.
Now, after several years, I came to bring alms to my nation, and offerings:
18 Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie,
upon which some Asiatic Jews found me purified in the temple; neither with multitude nor with tumult;
19 Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně.
who ought to have been present before you, and to accuse me, if they had anything against me:
20 Aneb nechať tito sami povědí, nalezli-li na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě.
or let these themselves say, if, when I stood before the Sanhedrim,
21 Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.
they found any crime in me; unless it be with relation to this one word, which I expressed, when I stood among them--that, for the resurrection of the dead, I am judged by you this day.
22 A vyslyšav to Felix, odložil jim, řka: Až bych o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, když hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.
And when Felix heard these things, he put them off, saying, After I have been more accurately informed concerning this way, when Lysias, the commander, comes down, I will take cognizance of the affair between you.
23 I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal, a polehčil mu, a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu aneb navštěvovati ho.
And he commanded the centurion to keep Paul, and let him have liberty, and to hinder none of his friends from assisting him, or coming to him.
24 Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista.
And, after some days, Felix, coming the Drusilla his wife, who was a Jewess, sent for Paul, and heard him concerning the faith in Christ.
25 A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný povolám tě.
And he reasoned concerning righteousness and temperance, and judgment to come, Felix, trembling, answered, Go your way for this time, and I will take some future opportunity to call for you.
26 Přitom pak nadál se, že jemu Pavel dá peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním.
And he hoped, also, that money would be given him by Paul, that he might be set at liberty: and, therefore, he sent the more frequently for him, and discoursed with him.
27 Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix Porcia Festa, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení.
Now, after two years were ended, Felix was succeeded by Portius Festus; and Felix, willing to ingratiate himself with the Jews, left Paul a prisoner.
