Skutky Apoštolů 23
1 Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím obcoval jsem před Bohem až do dnešního dne.
Phawuloosi shiiquwa caddi xeellidi, “Ta ishato, taani hachchi gakkanaw Xoossaa sinthan ta de7o ubban lo77o wozanan de7as” yaagis.
2 Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž u něho stáli, aby jej bili v ústa.
Kahine halaqay Hananey, Phawuloosa doonan baqqana mela iya matan eqqidayssata kiittis.
3 Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedlé zákona, a proti zákonu velíš mne bíti.
He wode Phawuloosi iyaakko, “La ha booqqinte tiyida goda daaneysso, Xoossay nena baqqana. Neeni ta bolla higgiyatho pirddanaw uttada de7ashe higgey baynna tana baqqana mela kiitay?” yaagis.
4 Ti pak, kteříž tu stáli, řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?
Phawuloosa matan eqqidayssati iyaakko, “Ne Xoossaa kahine halaqaa cayay?” yaagidosona.
5 I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.
Phawuloosi, “Ta ishato, I kahine halaqa gididayssa taani erabiikke; ays giikko Xoossaa qaalan, ‘Ne deriya ayseyssa bolla iita qaala haasayoppa’ geetetti xaafettis” yaagis.
6 A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.
Shin Phawuloosi he bessan de7iya asaappe baggati Saduqaaweta, baggati Farisaaweta gideyssa be7idi, “Ta ishato, taani Farisaawenne Farisaawe na7a; ‘Hayqqidayssati hayqoppe denddana’ gada taani ufayssan naagiya gisho entti ta bolla pirddoosona” yaagidi odis.
7 A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.
Phawuloosi hessa gida wode Farisaaweta giddoninne Saduqaaweta giddon ooshshi keyin shaakettidosona.
8 Nebo saduceové praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
Ays giikko, Saduqaaweti, “Hayqqida asi denddenna; kiitanchchoyka ayyaanikka baawa” yaagosona. Shin Farisaaweti nam77ayka de7eyssa ammanoosona.
9 I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.
Gita kachchi keyis; Farisaaweta bagga gidida higge asttamaareti denddi eqqidi, “Ha uraa bolla aybi balakka demmibookko; iyaw ayyaani woykko kiitanchchoy haasayonna aggenna” yaagidi palamidosona.
10 A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich, a vésti do vojska.
Ooshshay darin asay Phawuloosa shaqerethonna mela gidi, shaalaqay ba wotaaddareti wodhdhidi entta giddofe iya ellesi kessidi bantta de7iyasuwa efana mela kiittis.
11 V druhou pak noc postaviv se při něm Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.
He qamma Goday Phawuloosa matan eqqidi, “Phawloosaa, neeni taw Yerusalaamen markkattidaysada Roomenkka markkattanaw bessees; minna; aykkoy baawa” yaagis.
12 A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.
Wonttetha gallas Ayhudeti, “Phawuloosa wodhonna de7ishe mookko uyokko” gidi caaqqidosona.
13 A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.
Phawuloosa bolla hessa maqettida asati oytamappe daroosona.
14 Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničeho, dokudž nezabijeme Pavla.
Entti kahine halaqatakkonne deriya cimatakko bidi, “Nuuni Phawuloosa wodhonna de7ishe kathi giyabaa mookko gidi caaqettida.
15 Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, s svolením vší rady, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prvé nežli se přiblíží, hotovi jsme jej zabiti.
Hiza, hinttenne shanggoy iyabaa geeshshidi pilggiyabay de7iya daanisidi, Phawuloosa hintteko ehana mela shaalaqaa oychchite. Nuuni I ha shiiquwa gakkanaappe sinthe iya wodhanaw giigidi uttida” yaagidosona.
16 Slyšev pak syn sestry Pavlovy o těch úkladech, odšel, a všed do vojska, pověděl Pavlovi.
Shin Phawuloosa michche na7ay he maqquwa si7ida wode, bidi wotaaddareti de7iyasuwa gelidi, Phawuloosas odis.
17 Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; nebo má jemu něco povědíti.
Phawuloosi mato halaqatappe issuwa xeegidi, “Ha na7ay shaalaqas odiyabay de7iya gisho iya shalaqaakko efa” yaagis.
18 A on pojav jej, vedl k hejtmanu, a řekl: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.
Mato halaqay na7aa shaalaqaakko efidi, “Qasho keethan de7iya Phawuloosi tana baakko xeegidi, ha na7ay new odiyabay de7iya gisho, iya neekko ehana mela tana woossis” yaagis.
19 I vzav jej hejtman za ruku, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
Shaalaqay na7aa kushiya oykkidi, dumma kare kessidi, “Neeni taw odanabay aybe?” yaagidi oychchis.
20 Tedy on řekl: Že uložili Židé prositi tebe, abys zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.
Na7ay shaalaqaakko, “Ayhudeti Phawuloosabaa kaseppe minthi pilgganaw koyidabaa daanisidi neeni wontto iya shiiquwa ehana mela nena woossanaw zoretaa qachchidosona.
21 Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.
Shin neeni entti giyabaa si7oppa. Ays giikko, oytamappe dariya asati Phawuloosa wodhonna de7ishe ‘Kathi mookko, haathe uyokko’ gidi caaqettidi, qosettidi iya naagoosona. Ha77i ne giyabaa xalaala si7anaw naagoosona” yaagis.
22 Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
Shaalaqay zaaridi, “Ha oda ne taw odidayssa hara oodeskka odoppa” yaagidi kiittidi na7aa guye yeddis.
23 A zavolav dvou setníků, řekl: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.
Shaalaqay mato halaqatappe nam77ata xeegidi, “Qammafe heedzu saaten Qisaariya baanaw, nam77u xeetu wotaaddareta, laappun tammu para asatanne nam77u xeetu tooranchchota giigisite.
24 I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vládaři;
Deriya aysiya Filkkisakko Phawuloosa saro gathanaw toga mehe giigisite” yaagidi entta kiittis.
25 Napsav jemu i list v tento rozum:
Shaalaqay Filkisas hessada giya dabddaabbiya xaafis:
26 Klaudius Lyziáš výbornému vládaři Felixovi vzkazuje pozdravení.
“Qalawudiyoosa Luusiyosappe deriya aysiya bonchcho Filkkisas, saroy new gido.
27 Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhož, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.
Ayhudeti ha uraa oykkidi wodhana hanishin, I Roome biitta asi gidoyssa erada wotaaddaretara gakkada iya ashshas.
28 A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.
Entti iya ays mootiyakko eranaw koyada entta shiiquwan iya shiishas.
29 I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké pohádky zákona jejich, a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.
Entti bantta higgiyas iya mootidayssafe attin iya wodhisiyabaa woykko qashisiyabaa gidonnayssa ta demmas.
30 A když mi povědíno o úkladech, kteréž o něm skládali Židé, i hned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i těm žalobníkům, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.
Entti ha uraa bolla maqettida zigirssay tana gakkin, taani ellesada iya neekko yeddas. Iya mooteyssati ne sinthan bidi mootana mela kiittas” yaagis.
31 Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.
Hessa gisho, wotaaddareti kiitettidayssada Phawuloosa ekkidi, qamma Antiphaxirisa gathidosona.
32 A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.
Wonttetha gallas para asati iyara baana mela oothidi toho asati guye simmidosona.
33 Oni pak přijevše do Cesaree, a dodavše listu vládaři, Pavla také postavili před ním.
Togay Qisaariya gakkidi dabddaabbiya deriya ayseyssas immidi, Phawuloosa iya sinthe aathidosona.
34 A přečta list vládař, otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,
Deriya ayseyssi dabddaabbiya nabbabidaappe guye, “Phawuloosa, ne aw awuraajja asee?” gidi iya oychchis. I Kilqiya asi gidoyssa erida wode,
35 Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Heródesově.
“Taani nebaa nena mooteyssati yaa wode si7ana” yaagis. Wotaaddareti Phawuloosa Heroodisa keethan naagana mela kiittis.
