Skutky Apoštolů 22
1 Muži bratří a otcové, poslechněte této mé před vámi omluvy.
Boe ma, Paulus olaꞌ nae “Ama nggare no toronoo nggare! Au oꞌe nggi rena, te ae usulaꞌe ao ngga.”
2 (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:
Leleꞌ naa atahori hetar rena Paulus olaꞌ, nendiꞌ sira dedꞌea na. De ara nenee reuꞌ ena, fo rae rena malolole dedꞌea na. Boe ma ana olaꞌ nakandoo nae,
3 Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností zákonu otcovskému, horlivý jsa milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.
“Sadꞌi basa nggi bubꞌuluꞌ mae, au atahori Yahudi. Mama ngga bꞌonggi au sia kota Tarsus, sia nusaꞌ Kilikia. Te, au uꞌumoko mia Yerusalem ia. Meser monaeꞌ Gamaliel, mana nanori au. Ana nanori au basa Baꞌi Musa hohoro-lalanen, losa lutu-leloꞌ. Au o manggate tungga Lamatualain, onaꞌ basa nggi boe.
4 Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,
Faiꞌ naa, au nda uloeꞌ oi ma uꞌusususaꞌ atahori mana tungga Yesus Dala Masodꞌa Na sa. Au lea endi se, touꞌ ma inaꞌ, risiꞌ Yerusalem, fo tao se bui rala reu. Leleꞌ naa, ruma mate boe.
5 Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.
Hita malangga monaen agama Yahudi a, no malangga feaꞌ ra, o bubꞌuluꞌ saa fo au olaꞌ ia tebꞌe! Au nda ombon-koson sa. Ara mana fee au susura koasa, fo uu toꞌu atahori mana tungga Yesus ra losa kota Damsik. Sia naa, au ae toꞌu se, fo endi se Yerusalem reu. Au duꞌa ae, hela fo atahori mana maꞌetuꞌ dedꞌeat agama ra hukun se.”
6 I stalo se, když jsem se bral cestou, a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou s nebe obklíčilo mne světlo veliké.
Basa ma Paulus olaꞌ nakandoo nae, “Lao esa, au lao isiꞌ Damsik, fo ae sangga atahori mana tungga Yesus ra. Mbei ma relo a namatetu ma, hai maeꞌ a losa kotaꞌ naa. Te aiboiꞌ ma, manggareloꞌ sa mia lalai a naronda neu au,
7 I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš?
de uꞌuloli. Au rena haraꞌ esa olaꞌ nae, “He, Saulus! Taꞌo bee de ho tao doidꞌoso au taꞌo ia?’
8 A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.
Au memaꞌ rena haraꞌ naa, te nda ita atahori sa. Ma utane ae, ‘Malangga mana olaꞌ ia, seka?’ Haraꞌ naa, nataa nae, ‘Au ia, Yesus, atahori Nasaret, fo ho tao doidꞌosoꞌ a!’
9 Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli, a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.
Atahori mana laoꞌ ro au ra o, rita manggareloꞌ naa, te nda rena haraꞌ naa sa.
10 I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdi do Damašku, a tu tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.
Boe ma, utaa ae, ‘Mete ma taꞌo naa, au musi taꞌo bee?’ Nafadꞌe nae, ‘Fela, fo kota rala muu leo. Losa naa fo, Au atahori ngga feꞌe nafadꞌe nggo basa saa fo musi taoꞌ ra.
11 A že jsem byl nevidomý od blesku světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.
Au rena ala ma, au fela rii-rii. Te au nda ita saa sa boe, huu manggareloꞌ naa seli. De nonoo nggara toꞌu ro au kota Damsik mi.
12 Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podlé zákona, svědectví maje ode všech spolusousedů Židů,
Sia naa hambu atahori sa naran Ananias. Rala na ndos, ma toꞌu nahereꞌ Baꞌi Musa hohoro-lalane nara. Basa atahori Yahudi mana leo sia kota naa, hii e ma fee hadꞌat neu e.
13 Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Sauli, bratře, prohlédni. A já hned té chvíle pohleděl jsem na něj.
Ana nema sangga au, ma olaꞌ nae, ‘Aꞌa Saul! Mulaa fo mete leo! Te aꞌa mata na nalaa ena.’ Ana olaꞌ basa ma, au botiꞌ mata ngga, ma bisa ita e.
14 On pak řekl: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel spravedlivého tohoto, a slyšel hlas z úst jeho.
Basa ma, ana nanori au nae, ‘Lamatualain, fo hita bei-bai nara hule-oꞌe neuꞌ a, ia naa, tengga nala aꞌa ena. Aꞌa ue-tatao ma, naeni muhine malolole hihii-nanau Na. No muhine Yesus, fo mia dalahulu na, hita ingga-inggaꞌ E tae “Atahori Meumareꞌ”. Ia naa, Lamatualain soi dalaꞌ fo aꞌa rena mata ma mia Yesus.
15 Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí toho, což jsi viděl a slyšel.
Ana mana tengga nala aꞌa, fo muu mufadꞌe Dudꞌui Malole Na neu atahori sia bee-bꞌee. Aꞌa musi mufadꞌe basa saa, fo mita ma rena mia E.
16 A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.
Afiꞌ muhani dodꞌoo fai. Muu fo moꞌe ara sarani aꞌa, fo dadꞌi bukti aꞌa noꞌe Lamatuaꞌ Yesus fee ambon neu basa sala-kilu mara.’”
17 Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma, a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.
Boe ma Paulus olaꞌ nakandoo nae, “Basa ma, au baliꞌ Yerusalem uu. Faiꞌ sa, au uu hule-oꞌe mia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a ma, Lamatuaꞌ natudꞌu au, onaꞌ meit e.
18 I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.
Au ita Yesus. Ma Ana parenda au nae, ‘Ho musi lao hela Yerusalem ia, leo! Huu, atahori mana sia ia ra, nda nau simbo saa fo, ho munori soꞌal Auꞌ a sa.’
19 A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával, a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.
Te au nda simbo parendaꞌ naa sa, huu dalahulu na, malangga agama ra hii au. De utaa ae, ‘Taꞌo ia, Amaꞌ! Basa se bubꞌuluꞌ, faiꞌ naa, au lao uu sia ume hule-oꞌeꞌ sia bee-bꞌee, fo toꞌu ma poko atahori mana ramahere neu Amaꞌ.
20 A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.
Ara o rahine rae, leleꞌ ara mbia risa Amaꞌ dedenu Na, Stefanus, te au sia naa, ma au o nau boe. Au mana utatale se raduru fatu fo mbia e. Ma au mana unea badꞌu nara.’
21 Tedy řekl mi: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
Au fee nesenenedꞌaꞌ taꞌo naa, te Yesus parenda seluꞌ fai nae, ‘Sudꞌi boe sangga dalaꞌ mataꞌ-mataꞌ! Lao hela Yerusalem leo! Au ae denu nggo muu sia mamana dodꞌooꞌ ra, fo munori atahori nda Yahudi ra sa.’”
22 I poslouchali ho až do toho slova. A tu pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.
Atahori hetar rena Paulus olaꞌ nae Lamatuaꞌ denu e nisiꞌ atahori feaꞌ ra ena ma, ara nda nau rena e sa ena. Basa se ramanasa, ma nggasi randaa rae, “Afiꞌ rena atahori ia fai! Misa e leo! Ana nda nandaa nasodꞌa sa ena.”
23 A když oni křičeli, a metali roucha, a prachem házeli v povětří,
Atahori naa ra nggasi taꞌo naa ma, ara olu badꞌu nara, ma ao afu de nggari ata neu, huu ramanasa seli ena.
24 Rozkázal jej hejtman do vojska uvesti, a kázal biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.
Malangga a nita atahori ramue fai ma, ana denu soldꞌadꞌu ra rendi Paulus nisiꞌ mamana neneaꞌ. Basa ma, ana denu se filo e, naa fo Paulus nataa nae eni tao salaꞌ saa, losa atahori Yahudi ra rae tao risa e.
25 A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, kterýž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?
Ara paꞌa Paulus fo rae filo e ma, ana natane baliꞌ soldꞌadꞌu naa nae, “Tungga mana parenda Roma atoran na, bee ka ndaa? Mete ma atahori sa mana naꞌena hak atahori Roma hambu dedꞌeat, hei musi tao taꞌo bee? Hei popoko miꞌihuluꞌ e, do, hei paresaꞌ miꞌihuluꞌ e?”
26 To uslyšev setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.
Soldꞌadꞌu naa rena nala ma, ana neu sangga malangga na lai-lai. Ana nafadꞌe nae, “Amaꞌ! Atahori ia, naꞌena hak atahori Roma! Dadꞌi amaꞌ nae tao saa neu e?”
27 A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.
Malangga a rena nala ma, ana neu natane Paulus nae, “Oi ho muꞌena hak atahori Roma? Naa, tebꞌe do?” Paulus naselu nae, “Tebꞌe! Au toꞌu hak naa.”
28 I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil.
Boe ma malangga a nae, “Au o taꞌo naa boe. Au bae nae na seli, fo bisa hambu hak naa.” Te Paulus nataa fai, nae “Au naa, nda bae saa-saa sa boe. Eniꞌ a mama ngga bꞌonggi au, au toꞌu hak naa ena. Ama ngga o toꞌu hak naa boe.”
29 Tedy i hned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, zvěděv, že jest Říman, a proto že jej byl kázal svázati.
Ara rena Paulus toꞌu hak atahori Roma ma, soldꞌadꞌu ra raꞌadꞌedꞌeaꞌ. Ara nda rambarani filo ma paresaꞌ e sa ena. Malangga a nahine nae eni tao salaꞌ nalena-langga atoran ena, huu eni paꞌa Paulus ena. Naa de, ana namatau.
30 Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil před nimi.
Mbilaꞌ neu ma, malangga a feꞌe nae sangga dedꞌeat a huu-pata na taꞌo bee. De ana denu soldꞌadꞌu nara reu roꞌe basa malangga mana nggero dedꞌeat agama Yahudi ra, fo raꞌabꞌue. Boe ma, ana denu reu sefi Paulus papaꞌa na, fo rendi e nisiꞌ basa atahori naa ra mata nara.
