Skutky Apoštolů 22
1 Muži bratří a otcové, poslechněte této mé před vámi omluvy.
«Mes frères et mes pères, écoutez ce que j'ai à vous dire présentement pour ma défense.»
2 (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:
Quand ils entendirent qu'il s'adressait à eux en hébreu, ils redoublèrent de tranquillité, et Paul dit:
3 Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností zákonu otcovskému, horlivý jsa milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.
«Je suis Juif, né à Tarse en Cilicie, mais j'ai été élevé ici, dans cette ville, et j'y ai été instruit aux pieds de Gamaliel dans l'observance stricte de la Loi de nos pères, ayant pour Dieu le même zèle que vous avez tous aujourd'hui.
4 Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,
C'est moi qui ai persécuté à mort cette secte, enchaînant et mettant en prison hommes et femmes.
5 Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.
Le souverain sacrificateur m'en est témoin, ainsi que tout le collège des anciens, de qui j'ai même reçu des lettres pour les frères, lorsque je suis allé à Damas, afin d'amener enchaînés à Jérusalem ceux de cette secte qui s'y trouvaient, et de les faire punir.
6 I stalo se, když jsem se bral cestou, a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou s nebe obklíčilo mne světlo veliké.
Mais, comme j'étais en chemin, et que j'approchais de Damas, tout à coup, vers midi, une vive lumière qui venait du ciel, m'enveloppa de sa clarté.
7 I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš?
Je tombai sur le sol, et j'entendis une voix qui me disait: «Saul, Saul, pourquoi me persécutes-tu?»
8 A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.
Je répondis: «Qui es-tu, Seigneur?» Et le Seigneur me dit: «Je suis Jésus de Nazareth que tu persécutes.»
9 Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli, a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.
Ceux qui étaient avec moi virent bien la lumière, et furent saisis d'effroi; mais ils n'entendirent point la voix de celui qui me parlait.
10 I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdi do Damašku, a tu tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.
Alors je dis; «Que dois-je faire, Seigneur?» Le Seigneur me répondit: «Lève-toi, va-t'en à Damas, et là on t'instruira de tout ce que tu dois faire.»
11 A že jsem byl nevidomý od blesku světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.
Comme je n'y voyais pas, par l'effet de l'éclat de cette lumière, ceux qui étaient avec moi me conduisirent par la main à Damas.
12 Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podlé zákona, svědectví maje ode všech spolusousedů Židů,
Cependant un homme pieux selon la Loi, nommé Ananias, de qui tous les Juifs domiciliés à Damas rendaient un bon témoignage, vint me trouver.
13 Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Sauli, bratře, prohlédni. A já hned té chvíle pohleděl jsem na něj.
Il se présenta et me dit: «Saul, mon frère, recouvre la vue.» A l'instant même je vis, et je le regardai.
14 On pak řekl: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel spravedlivého tohoto, a slyšel hlas z úst jeho.
Il ajouta: «Le Dieu de nos pères a disposé de toi, pour que tu connusses sa volonté, que tu visses le Juste, et que tu entendisses le son de sa voix;
15 Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí toho, což jsi viděl a slyšel.
parce que tu lui serviras de témoin, devant tous les hommes, des choses que tu as vues et entendues.
16 A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.
Que tardes-tu? Lève-toi, fais-toi baptiser et laver de tes péchés en invoquant son nom.»
17 Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma, a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.
Un jour que j'étais revenu à Jérusalem, il m'arriva, comme je priais dans le temple, de tomber en extase:
18 I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.
je vis Jésus qui me dit: «Hâte-toi, sors promptement de Jérusalem, parce qu'on n'y recevra pas le témoignage que tu rendras de moi.»
19 A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával, a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.
Et je dis: «Seigneur, ils savent bien que c'est moi qui faisais emprisonner et battre dans les synagogues ceux qui croyaient en toi,
20 A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.
et que, lorsqu'on répandait le sang d'Etienne, ton témoin, j'étais là, y assistant en personne, j'applaudissais aussi, et je gardais les manteaux de ceux qui le tuaient.»
21 Tedy řekl mi: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
Et il me dit: «Va, car je t'enverrai bien loin chez les Gentils...»
22 I poslouchali ho až do toho slova. A tu pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.
Ils l'écoutèrent jusqu’à ce mot; mais alors ils élevèrent la voix, disant: «A mort le malfaiteur! Il n'est pas digne de vivre.»
23 A když oni křičeli, a metali roucha, a prachem házeli v povětří,
Ils vociféraient, ils lançaient leurs vêtements et faisaient voler la poussière en l'air.
24 Rozkázal jej hejtman do vojska uvesti, a kázal biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.
Le tribun donna l'ordre d'emmener Paul dans la caserne, et de lui donner la question par le fouet, afin de savoir pour quelle cause on poussait de tels cris contre lui.
25 A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, kterýž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?
Quand on l'eut attaché au pilier pour le flageller, Paul dit au centurion qui se trouvait là: «Vous est-il permis de battre de verges un citoyen romain, et sans jugement encore? »
26 To uslyšev setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.
A ces mots, le centurion alla faire rapport au tribun, disant: «Que vas-tu faire? Cet homme est citoyen romain.»
27 A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.
Le tribun vint, et dit à Paul: «Dis-moi, tu es citoyen romain?» — «Oui, » dit-il.
28 I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil.
Le tribun reprit: «Moi, j'ai donné une forte somme d'argent pour ce droit de cité.» — «Et moi, dit Paul, je l'ai par ma naissance.»
29 Tedy i hned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, zvěděv, že jest Říman, a proto že jej byl kázal svázati.
Là-dessus, ceux qui devaient lui donner la question s'éloignèrent de lui; et le tribun eut peur, quand il sut que Paul était citoyen romain, parce qu'il l'avait fait attacher.
30 Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil před nimi.
Le lendemain, voulant savoir positivement de quoi les Juifs l'accusaient, il lui ôta ses chaînes, et, ayant fait assembler les principaux sacrificateurs et tout le sanhédrin, il amena Paul et le fit comparaître devant eux.
