Skutky Apoštolů 22

1 Muži bratří a otcové, poslechněte této mé před vámi omluvy.

Hommes frères et pères, écoutez maintenant mon apologie auprès de vous.

2 (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:

Et quand ils entendirent qu’il leur parlait en langue hébraïque, ils firent silence encore plus; et il dit:

3 Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností zákonu otcovskému, horlivý jsa milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.

Je suis Juif, né à Tarse de Cilicie, mais élevé dans cette ville-ci, [et] instruit aux pieds de Gamaliel selon l’exactitude de la loi de nos pères, étant zélé pour Dieu, comme vous l’êtes tous aujourd’hui;

4 Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,

et j’ai persécuté cette voie jusqu’à la mort, liant les hommes et les femmes, et les livrant [pour être mis] en prison,

5 Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.

comme le souverain sacrificateur même m’en est témoin, et tout le corps des anciens, desquels aussi ayant reçu des lettres pour les frères, j’allais à Damas, afin d’amener liés à Jérusalem ceux aussi qui se trouvaient là, pour qu’ils soient punis.

6 I stalo se, když jsem se bral cestou, a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou s nebe obklíčilo mne světlo veliké.

Et il m’arriva, comme j’étais en chemin et que j’approchais de Damas, que vers midi, tout à coup, une grande lumière, venant du ciel, brilla comme un éclair autour de moi.

7 I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš?

Et je tombai sur le sol, et j’entendis une voix qui me disait: Saul! Saul! pourquoi me persécutes-tu?

8 A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.

Et moi je répondis: Qui es-tu, Seigneur? Et il me dit: Je suis Jésus le Nazaréen que tu persécutes.

9 Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli, a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.

Et ceux qui étaient avec moi virent la lumière, et ils furent saisis de crainte, mais ils n’entendirent pas la voix de celui qui me parlait.

10 I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdi do Damašku, a tu tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.

Et je dis: Que dois-je faire, Seigneur? Et le Seigneur me dit: Lève-toi et va à Damas, et là on te parlera de toutes les choses qu’il t’est ordonné de faire.

11 A že jsem byl nevidomý od blesku světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.

Et comme je n’y voyais pas, à cause de la gloire de cette lumière, j’arrivai à Damas, ceux qui étaient avec moi me conduisant par la main.

12 Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podlé zákona, svědectví maje ode všech spolusousedů Židů,

Et un certain Ananias, homme pieux selon la loi, et qui avait un [bon] témoignage de tous les Juifs qui demeuraient [là],

13 Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Sauli, bratře, prohlédni. A já hned té chvíle pohleděl jsem na něj.

venant vers moi et se tenant là, me dit: Saul, frère, recouvre la vue. Et sur l’heure, levant les yeux, moi je le vis.

14 On pak řekl: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel spravedlivého tohoto, a slyšel hlas z úst jeho.

Et il dit: Le Dieu de nos pères t’a choisi d’avance pour connaître sa volonté, et pour voir le Juste, et entendre une voix de sa bouche;

15 Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí toho, což jsi viděl a slyšel.

car tu lui seras témoin, auprès de tous les hommes, des choses que tu as vues et entendues.

16 A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.

Et maintenant que tardes-tu? Lève-toi et sois baptisé, et te lave de tes péchés, invoquant son nom.

17 Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma, a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.

Or, quand je fus de retour à Jérusalem, comme je priais dans le temple, il m’arriva d’être en extase,

18 I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.

et de le voir me disant: Hâte-toi et sors au plus tôt de Jérusalem; parce qu’ils ne recevront pas ton témoignage à mon égard.

19 A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával, a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.

Et moi je dis: Seigneur, ils savent que je mettais en prison et que je battais dans les synagogues ceux qui croient en toi;

20 A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.

et lorsque le sang d’Étienne, ton témoin, fut répandu, moi-même aussi j’étais présent et consentant, et je gardais les vêtements de ceux qui le tuaient.

21 Tedy řekl mi: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.

Et il me dit: Va, car je t’enverrai au loin vers les nations.

22 I poslouchali ho až do toho slova. A tu pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.

Et ils l’écoutèrent jusqu’à ce mot, et ils élevèrent leur voix, disant: Ôte de la terre un pareil homme, car il n’aurait pas dû vivre.

23 A když oni křičeli, a metali roucha, a prachem házeli v povětří,

Et comme ils poussaient des cris et jetaient leurs vêtements et lançaient de la poussière en l’air,

24 Rozkázal jej hejtman do vojska uvesti, a kázal biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.

le chiliarque donna l’ordre de le conduire à la forteresse, disant qu’on le mette à la question par le fouet, afin d’apprendre pour quel sujet ils criaient ainsi contre lui.

25 A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, kterýž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?

Mais quand ils l’eurent fait étendre avec les courroies, Paul dit au centurion qui était près [de lui]: Vous est-il permis de fouetter un homme qui est Romain et qui n’est pas condamné?

26 To uslyšev setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.

Et quand le centurion entendit cela, il s’en alla faire son rapport au chiliarque, disant: Que vas-tu faire? car cet homme est Romain.

27 A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.

Et le chiliarque s’approchant dit à Paul: Dis-moi, es-tu Romain? Et il dit: Oui.

28 I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil.

Et le chiliarque reprit: Moi, j’ai acquis cette bourgeoisie pour une grande somme. Et Paul dit: Mais moi, je l’ai par naissance.

29 Tedy i hned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, zvěděv, že jest Říman, a proto že jej byl kázal svázati.

Aussitôt donc, ceux qui allaient le mettre à la question se retirèrent de lui; et le chiliarque aussi eut peur, sachant qu’il était Romain, et parce qu’il l’avait fait lier.

30 Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil před nimi.

Mais le lendemain, voulant savoir exactement ce pour quoi il était accusé par les Juifs, il le fit délier et ordonna que les principaux sacrificateurs et tout le sanhédrin s’assemblent; et ayant fait descendre Paul, il le présenta devant eux.