Skutky Apoštolů 22

1 Muži bratří a otcové, poslechněte této mé před vámi omluvy.

Men, brethren, and fathers, hear now my apology unto you.

2 (Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:

And hearing that he was speaking to them in the Hebrew tongue, they kept silent the more.

3 Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností zákonu otcovskému, horlivý jsa milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.

And he says, I am Jewish man, having been born in Tarsus of Cilicia, having been brought up in this city, educated at the feet of Gamaliel according to the accuracy of patristic law, being a zealot of God, as you all are this day;

4 Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,

who after this way persecuted unto death, binding and committing to prison both men and women;

5 Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.

as the high priest also, and all the eldership, witnessed me: from whom having also received letters from the brethren in Damascus, I was on my way, being about to lead them also hither into Jerusalem bound, that they might be punished.

6 I stalo se, když jsem se bral cestou, a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou s nebe obklíčilo mne světlo veliké.

And it came to pass, while I was journeying, and nigh unto Damascus, a great light, about midday, suddenly shone from heaven around me;

7 I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš?

and I felt upon the ground, and heard a voice, saying to me, Saul, Saul, why persecutest thou me?

8 A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.

And I responded, Who art thou, Lord? And He said to me, I am Jesus the Nazarene, whom thou art persecuting.

9 Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli, a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.

And those being along with me saw the light indeed, but heard not the voice of the one speaking to me.

10 I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdi do Damašku, a tu tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.

And I said, What shall I do, Lord? And the Lord said to me, Rising up, go into Damascus; and there it shall be told thee concerning all things which have been ordained for thee to do.

11 A že jsem byl nevidomý od blesku světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.

And when I did not see on account of the glory of that light, and being led by the hand by those journeying with me, I came into Damascus.

12 Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podlé zákona, svědectví maje ode všech spolusousedů Židů,

And a certain Ananias, a man godly according to the law, and of good report by all the Jews dwelling there,

13 Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Sauli, bratře, prohlédni. A já hned té chvíle pohleděl jsem na něj.

having come to me, and standing over me, said, Brother Saul, look up. And I at that hour looked up unto him.

14 On pak řekl: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel spravedlivého tohoto, a slyšel hlas z úst jeho.

And he said, The God of our fathers hath chosen thee to know His will, and see the Just One, and hear the voice from His mouth;

15 Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí toho, což jsi viděl a slyšel.

because thou shalt be a witness for Him to all men of those things which thou hast seen and heard.

16 A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.

And now why tarriest thou? arising, be baptized, and wash away thy sins, calling on His name.

17 Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma, a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.

And it happened unto me, having returned into Jerusalem, and while I was praying in the temple, I was in an ecstasy;

18 I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.

and I saw Him speaking to me, Hasten, and depart quickly out of Jerusalem, because they will not receive thy testimony concerning me.

19 A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával, a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.

And I said, Lord, they know that I was imprisoning and binding those believing on thee throughout the synagogue;

20 A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.

and when the blood of thy martyr Stephen was shed, I was standing by, and consenting, and keeping the garments of those killing him.

21 Tedy řekl mi: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.

And He said to me, Go: because I will send thee far away to the Gentiles.

22 I poslouchali ho až do toho slova. A tu pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.

And they continued to hear him until this word, and lifted up their voice, saying, Take away such a one from the earth: for it is not appropriate for him to live.

23 A když oni křičeli, a metali roucha, a prachem házeli v povětří,

And they crying out, and rending their garments, and throwing dust into the air,

24 Rozkázal jej hejtman do vojska uvesti, a kázal biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.

the chiliarch commanded that he should be led into the castle, saying that he should be tested by scourges, in order that he might know on account of what cause they continued so to cry out against him.

25 A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, kterýž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?

And when they were extending him to the scourges, Paul said to the centurion standing by, Is it lawful for you to scourge a man who is a Roman, and uncondemned?

26 To uslyšev setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.

And the centurion hearing, having come to the chiliarch, announced to him, saying, What are you about to do? for this man is a Roman.

27 A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.

And the chiliarch, having come to him, said; Tell me, are you a Roman? And he said, Yes.

28 I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil.

And the chiliarch responded, With a great sum obtained I this citizenship. And Paul said, But I was indeed born (a Roman citizen).

29 Tedy i hned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, zvěděv, že jest Říman, a proto že jej byl kázal svázati.

Then immediately those about to scourge him departed from him: and the chiliarch also feared, knowing that he was a Roman, and that he had bound him.

30 Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil před nimi.

And on the following day, wishing to know the certainty as to what he is accused of by the Jews, he loosed him, and commanded the chief priests and all the sanhedrin to come together, and leading down Paul, he placed him in their midst.