Skutky Apoštolů 21
1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
Wakati tulekene nabhu, na twisafiri mu bahari, twafikili moja kwa moja mu mji bhwa Kosi, ni kilabhu jhiake twafikili mji bhwa Rodi, ni kuhoma okhu twafikili mji bhwa Patara.
2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
Bhotukabhili meli jhajhilobhoka kulota Foinike, twakwelili twasafiri.
3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
Bhotufikiri palongolo jha kisiwa kya Kipro, tukajhileka lubhafu lwa kushoto, twasafiri hadi Siria, tukabheka nanga mu mji bhwa Tiro, kwandabha okhu ndo meli jhilondekeghe ipakulibhwayi shehena jha muene.
4 A nalezše učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteříž pravili Pavlovi skrze Ducha, aby nechodil do Jeruzaléma.
Baada jha kubhabhona bhanafunzi, twatamili okhu magono saba. Bhanafunzi abha bhakan'jobhela Paulo kupetela kwa Roho kwamba muene asikanyi Yerusalemu.
5 A když jsme vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
Hata bho tutimisi magono ghala, tete twabhokili tukakilotela, bhoha pamonga, ni bhadala bhabhi ni bhana bhabhi, bhatusindikisi mu njela sa jhofo hadi bho tuhomi kwibhala jha mji. Kisha twapigili magoti mu masimbale, twasokili, twalaghene khila mmonga.
6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
Twakweli meli, khoni na bhene bhakakerebhuka kunyumba jha bhene kabhele.
7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
Hata bho tumalili safari jha jhoto kuhoma Tiro, twafikili Tolemai. Pala twasalimili bhalongobhitu, na twatamili okhu kwa ligono limonga.
8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, kteříž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty (kterýž byl jeden z oněch sedmi, ) pobyli jsme u něho.
Kilabhu jhiake tukabhoka tukalota Kaisaria. Tete twajhingili munyumba jha Filipo, muhubiri bhwa injili, jhaajhele mmonga ghwa bhala saba, natu twatamili pamonga ni muene.
9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
Munu ojho ajhele ni bhabinti bhancheche mabikra ambabho bhatabiri.
10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
Baada jhakutama okhu kwa magono kadhaa, akaselela kuhoma Uyahudi nabii mmonga jhaakutibhwe gha Agabo.
11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak Židé sváží v Jeruzalémě, a vydadí v ruce pohanům.
Muene akahida kwa tete ni kuuleta n'kanda ghwa Paulo. kwa obhu akakikhongili magolo ni mabhoko gha muene ni kujobha, “Roho Mtakatifu ijobha naha,” “Bhayahudi bha Yerusalemu bhibetakun'konga munu jhaimiliki n'kanda obho, nabhene bhibetakun'karibisi mu mabhoko gha bhanu bha mataifa.”
12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
Bhotupeliki mambo aghu, tete ni bhanu bhabhatameghe pala twansihi Paulo asikweli kulota Yerusalemu.
13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
Ndipo Paulo ajibili, “Mwibhomba kiki, mwilela ni kunivunja muoyo ghwa nene? Kwa ndabha nijhe tayari siyo tu kufungibhwa, lakini pia kufwelela okhu Yerusalemu kwandabha jha lihina lya Bwana Yesu.”
14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
Kwa vile Paulo alondelepi kushawishibhwa, twalekili ni kujobha, “Basi mapenzi gha Bwana ghabhombekayi.”
15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
Baada jha magono agha, twatolili mifuku ghitu ni kukwela Yerusalemu.
16 A šli s námi i učedlníci z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
Baadhi jha bhanafunzi kuhoma Kaisaria kabhele bhalongosene hatu. Bandetili munu mmonga jhaakutibhweghe Mnasoni, munu ghwa Kipro, mwanafunzi ghwa muandi, ambajhe twataminakhu.
17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
Bho tufikili Yerusalemu bhalongobhitu bhatukaribisi kwa furaha.
18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
Kilabhu jhiake Paulo alotili pamonga ni tete kwa Yakobo, ni bhaseya bhoha bhajhele.
19 Jichž pozdraviv, vypravoval všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
Baada jha kubhaponesya, abhapelili taarifa jhimonga baada jha jhenge jha mambo ambagho K'yara aghabhombili miongoni mwa mataifa kupetela huduma jhiake.
20 A oni slyševše, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci zákona.
Wakati bhapeliki aghu, bhakan'sifu K'yara ni kun'jobhela, “Wilola, ndongo, kujha ni maelfu bhalenga bhakyeriri miongoni mwa Bhayahudi. Bhene bhoha bhajhe ni nia jha kukamula sheria.
21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů, ani zachovávati ustanovení.
Bhajobhibu kuhusu bhebhe, kujha ifundisya Bhayahudi bhabhitama kati jha mataifa kulekana ni Musa, ni kwamba ukabhajobhela bhasibhatairi bhana bhabhi, na bhasikesi desturi sya muandi.
22 Což tedy? Musíť zajisté shromážděno býti množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
Twilondeka tukheta kiki? Bila shaka bhibetakupeleka bhebhe uhidili.
23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Máme tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
Efyo bhombayi khila tete kyatukujobhela henu: tujhe ni bhanu bhancheche ambabho bhabhekili nadhiri.
24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, a náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy. I zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje zákona.
Bhatolayi bhanu abha ni ukitakasiayi wa muene pamonga nabhu, na ubhalepayi gharama sya bhene, ili bhabhwesiayi kukasa mitu ghya bhene. Efyo khila mmonga akabhayi kumanya kujha mambo ghabhajobhibhu kuhusu bhebhe gha udesi. Bhibetakusimanyisya kujha bhebhe kabhele ghwikesya sheria.
25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
Lakini kwa habari sya bhamataifa ambabho bhajhele bhaumini, twalembilli ni kupisya malaghisu kwamba bhilondeka kwijhepusya ni fenu fya fipisibhu dhabihu kwa sanamu, ni damu, kutokana ni khela kya kiniyongibhu, na bhakiepushayi ni uasherati.”
26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
Ndipo, Paulo abhaletili bhagosi, ni ligono lya pili, akakitakasa muene pamonga nabhu, akajhingila mu hekalu, kipindi kya ligono lya kwitakasya hadi sadaka kupisibhwa kwa ndabha jha khila mmonga bhabhi.
27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid, a vztáhli naň ruce,
Magono aghu saba bho ghakaribili kumalika, baadhi jha Bhayahudi kuhoma Asia bhakambona Paulo mu hekalu, ni makutano bhakadada, ni kun'sosolela mabhoko.
28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte. Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poškvrnil svatého tohoto místa.
Bhakajha bhijhwegha, “Bhanu bha Israeli, tutangatilayi. Ojho ndo munu jhola jha ikabhamanyisya bhanu khila mahali mambo ambagho ndo kinyume kya bhanu, sheria, ni mahali apa. Kabhele abhaletili Bhayunani mu hekalu ni kupanajisi mahali apa patakatifu.”
29 (Nebo byli viděli prvé Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.)
Kwa kujha mwanzoni bhajhele bhambwene Trofimo Muefeso akajha pamonga ni muene mjini, na bhene bhadhanileghe kwamba Paulo andetili mu hekalu.
30 Takž se zbouřilo všecko město, a zběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dvéře.
Mji bhuoha bhwajhele ni taharuki, ni bhanu bhakajumba pamonga ni kun'kamula Paulo. Bhakampisya kwibhala jha hekalu, ni miliangu mara jhikafungibhwa.
31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
Bhobhijaribu kun'koma habari syamfikili mbaha ghwa jeshi lya bhalinzi kujha Yerusalemu jhioha jhimemili ghasia.
32 Kterýž hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
Mara ejhu akabhatola askari ni jemedari akaujumbila umati. Wakati bhanu bhambwene mbaha ghwa majeshi ni askari, bhakaleka kun'tobha Paulo.
33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest, a co učinil.
Kisha mbaha ghwa majeshi akan'karibila ni kun'kamula Paulo, ni kuamuru akongibhwayi minyororo mu mbele. Akan'kota muene niani na aketili kiki.
34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
Baadhi jha bhanu mu umati bhakajha bhipwayuka khenu akhe ni bhangi k'enge. Kwa kujha jemedari abhwesilepi kubhajobhela kyokyoha kwandabha jha sela njuegho, akaamuru Paulo aletibhwayi mugati mu ngome.
35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
Basi bho afikili pa ngazi, akatolibhwa ni askari kwa ndabha jha ghasia sya umati.
36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej.
Ndabha umati bhwa bhanu bhan'kesisi na bhajhendelili kujhuegha, “Mumbosiajhi ojhu!”
37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
Paulo bho iletibhwa mugati mu ngome, an'jobhili mbaha ghwa majeshi, “Nibhwesya kun'jobhela khenu?” Jhola mbaha ghwa jeshi akajobha, “Je wilongela Kiyunani?
38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť ty čtyři tisíce mužů těch lotrů?
Je, bhebhe sio jhola Mmisri ambajhe awali alonguisi uasi na atolili magaidi elfu nne nyikani?”
39 I řekl Pavel: Já jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města v Cilicii obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
Paulo akajobha, “Nene na Myahudi, kuhoma mji bhwa Tarso jha Kilikia. Nene na raia ghwa mji maarufu. Nikabhas'oka, mniruhusiajhi nilongelayi ni bhanu.”
40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
Wakati jemedari ampelili ruhusa, Paulo akajhema pa ngazi ni kupisya ishara kwa bhanu kwa kibhoko kya muene. Wakati bhajhele kinunu sana, akalongela nabhu kwa Kihebrania. Akajobha,
