Skutky Apoštolů 21
1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
Now, as soon as we had withdrawn from them, and had set sail, we came with a direct course to Coos, and the next day to Rhodes, and from thence to Patara.
2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
And finding a ship passing over Phenicia, we went aboard, and set sail.
3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
And coming within sight of Cyprus, and leaving it on the left hand, we sailed to Syria, and landed at Tyre; for there the ship was to unload its freight.
4 A nalezše učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteříž pravili Pavlovi skrze Ducha, aby nechodil do Jeruzaléma.
And we continued there several days, finding disciples, who told Paul, by the Spirit, not to go up to Jerusalem.
5 A když jsme vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
But when we had finished these seven days, we departed, and went our way, and they all attended us out of the city, with their wives and children; and, kneeling down on the seashore, we prayed.
6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
And having embraced each other, we went on board the ship; and they returned back to their own houses.
7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
And finishing our course, we came from Tyre to Ptolemais, and embracing the brethren, we continued with them one day.
8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, kteříž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty (kterýž byl jeden z oněch sedmi, ) pobyli jsme u něho.
And on the next day we departed, and came to Cesarea, and entering into the house of Philip, the evangelist, who was one of the seven, we lodged with him.
9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
Now he had four virgin daughters, who were prophetesses.
10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
And as we continued there many days, a certain prophet, whose name was Agabus, came down from Judea:
11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak Židé sváží v Jeruzalémě, a vydadí v ruce pohanům.
and coming to us, he took up Paul's girdle, and binding his own hands and feet, he said, Thus says the Holy Spirit, So shall the Jews at Jerusalem bind the man whose girdle this is, and deliver him into the hands of the Gentiles.
12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
And when we heard these things, both we, and the inhabitants of that place, entreated him, that he would not go up to Jerusalem.
13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
But Paul answered, What do you mean, thus weeping, and breaking my heart? for I am ready, not only to be bound; but also to die at Jerusalem, for the name of the Lord Jesus.
14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
And when he would not be persuaded, we ceased; saying, The will of the Lord be done.
15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
And after these days, making up our baggage, we went up to Jerusalem.
16 A šli s námi i učedlníci z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
And some of the disciples also from Cesarea, went along with us, and brought us to one Mnason, a Cyprian, and old disciple, with whom we should lodge.
17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
And when we were arrived at Jerusalem, the brethren received us with pleasure.
18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
And the next day Paul entered in with us to James; and all the elders were present.
19 Jichž pozdraviv, vypravoval všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
And having embraced them, he gave them a particular account of those things which God had done among the Gentiles by his ministry.
20 A oni slyševše, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci zákona.
And when they heard it, they glorified God, and said to him, Brother, you see how many myriads of believing Jews there are: and they are all zealous for the law.
21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů, ani zachovávati ustanovení.
Now, they have been informed of you, that you teach all the Jews, which are among the Gentiles, to apostatize from Moses, saying, that they ought not to circumcise their children, nor to walk according to the customs.
22 Což tedy? Musíť zajisté shromážděno býti množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
What is it then? The multitude must, by all means, come together; for they will hear that you are come.
23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Máme tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
Therefore, do this that we say to you: there are with us four men who have a vow upon them;
24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, a náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy. I zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje zákona.
take them, and purify yourself with them, and be at charges for them, that they may shave their heads: and all will know that there is nothing in those things which they have heard of you; but that you yourself walk regularly, keeping the law.
25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
As for the believing Gentiles, we have written, determining that they should observe none of these things; except it be to keep themselves from what is offered to idols, and from blood, and from that which is strangled, and from fornication.
26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
Then Paul took the men, and the next day, being purified with them, entered into the temple, declaring the accomplishment of the days of purification, till an offering should be offered for every one of them.
27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid, a vztáhli naň ruce,
But as the seven days were about to be accomplished, the Jews that were from Asia, seeing him in the temple, threw all the populace into confusion, and laid hands upon him,
28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte. Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poškvrnil svatého tohoto místa.
crying out, Israelites, help! This is the man that everywhere teaches all men contrary to the people, and to the law, and to this place; and has even brought Greeks into the temple, and polluted this holy place.
29 (Nebo byli viděli prvé Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.)
(For they had been seen Trophimus, the Ephesian, in the city with him, whom they imagined that Paul had brought into the temple.)
30 Takž se zbouřilo všecko město, a zběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dvéře.
And the whole city was moved, and there was a concourse of the people; and laying hold of Paul, they dragged him out of the temple: and immediately the gates were shut.
31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
And when they went about to kill him, word was brought to the commander of the cohort, that all Jerusalem was in confusion:
32 Kterýž hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
who immediately took soldiers, and centurions, and ran in among them. And when they saw the commander and the soldiers, they ceased from beating Paul.
33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest, a co učinil.
Then the commander drew near, and took him; and ordered him to be bound with two chains, and inquired who he was, and what he had done.
34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
And some among the multitude cried out one thing, and some another: and as he could not know the certainty, by reason of the tumult, he commanded him to be carried into the castle.
35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
But when he was upon the stairs, it came to pass that he was borne by the soldiers, because of the violence of the crowd.
36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej.
For the multitude of the people followed, crying out, Away with him!
37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
But as Paul was going to be brought into the castle, he said to the commander, May I be allowed to speak to you? And he said, Can you speak Greek?
38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť ty čtyři tisíce mužů těch lotrů?
Are you not that Egyptian, who did, before these days, stir up a sedition, and led out into the wilderness four thousand murderers?
39 I řekl Pavel: Já jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města v Cilicii obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
But Paul said, I am indeed a Jew, of Tarsus, in Cilicia, a citizen of no inconsiderable city; and I entreat you, permit me to speak to the people.
40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
And on his giving permission, Paul standing on the stairs, beckoned with his hand to the people; and when there was a great silence, he addressed them in the Hebrew dialect, saying:
