Skutky Apoštolů 21
1 Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
After we had said goodbye to them, we sailed directly to Cos, and the next day on to Rhodes. From there we went to Patara
2 I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
where we found a ship going to Phoenicia. We went on board and set sail.
3 A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
We passed within sight of Cyprus on the left, and continued on to Syria where we landed at Tyre, where the ship's cargo was to be unloaded.
4 A nalezše učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteříž pravili Pavlovi skrze Ducha, aby nechodil do Jeruzaléma.
We found the believers and stayed there for a week. Through the Holy Spirit the believers told Paul not to go to Jerusalem.
5 A když jsme vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
When the time was up, we left and went back to the ship to continue our journey. All the believers, and wives and children, accompanied us as we left the city. We kneeled down on the beach and prayed, and said our goodbyes.
6 A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
Then we boarded the ship, and they went back home.
7 My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
Our voyage from Tyre ended at Ptolemais where we greeted the believers and stayed with them for a day.
8 A nazejtří vyšedše Pavel a my, kteříž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty (kterýž byl jeden z oněch sedmi, ) pobyli jsme u něho.
The next day we left and went to Caesarea. We stayed at the house of Philip the evangelist (one of the Seven).
9 A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
Philip had four unmarried daughters who prophesied.
10 A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
After we'd stayed there for several days, a prophet called Agabus arrived from Judea.
11 Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak Židé sváží v Jeruzalémě, a vydadí v ruce pohanům.
Approaching us, he took Paul's belt, and bound his own hands and feet. Then he said, “The Holy Spirit says, ‘This is how the Jews in Jerusalem will bind the man who owns this belt, and will hand him over to the foreigners.’”
12 A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
When we heard this, we and the believers there pleaded with Paul not to go to Jerusalem.
13 Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
However, Paul answered, “What are you doing, crying and breaking my heart? I'm ready not only to be bound in Jerusalem, but to die in Jerusalem for the sake of the Lord Jesus.”
14 A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
Since he couldn't be persuaded otherwise we gave up, and said, “May the Lord's will be done.”
15 Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
After this we packed our bags and headed for Jerusalem.
16 A šli s námi i učedlníci z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
Some of the believers from Caesarea came with us, and they took us to the home of Mnason, where we were going to stay. He came from Cyprus and was one of the early believers.
17 A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
When we arrived in Jerusalem, the believers there welcomed us warmly.
18 Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
The next day Paul went with us to see James, and all the church leaders were there.
19 Jichž pozdraviv, vypravoval všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
After greeting them, Paul went through in detail everything God had done for the foreigners through his ministry.
20 A oni slyševše, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci zákona.
When they heard what had happened they praised God and told Paul, “Brother, you can see how many thousands of Jews have come to trust in the Lord, and they all keep the Law very carefully.
21 Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů, ani zachovávati ustanovení.
They have been told that you teach Jews living among the foreigners to ignore the Law of Moses, telling them not to circumcise their children and not to follow our customs.
22 Což tedy? Musíť zajisté shromážděno býti množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
So what should we do about it? People will certainly get to hear that you've arrived here.
23 Učiniž tedy toto, cožť povíme: Máme tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
This is what we want you to do: Four men among us have taken a vow.
24 Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, a náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy. I zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje zákona.
Go with them and perform the purification rituals with them, paying for them to have their heads shaved. That way everyone will know there's no truth to the rumors they've heard about you, but that you yourself observe the Law in the way that you live.
25 Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
As to the foreigners who have trusted the Lord, we already wrote a letter regarding our decision that they should refrain from eating food sacrificed to idols, from blood, from any animal that is strangled, and from sexual immorality.”
26 Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
So Paul took the men with him, and the next day went and purified himself with them. Then he went to the Temple to give notice regarding the end of the time of purification and the offering which would be made for each of them.
27 A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid, a vztáhli naň ruce,
The seven days were almost over when some Jews from Asia saw Paul in the Temple and incited the crowd against him and seized him.
28 Křičíce: Muži Izraelští, pomozte. Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poškvrnil svatého tohoto místa.
“Men of Israel, help!” they shouted. “This is the man who is teaching everyone everywhere to oppose our people, the Law, and the Temple. He's also brought Greeks into the Temple, defiling this holy place.”
29 (Nebo byli viděli prvé Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.)
(They said this because they had seen him previously in the city with Trophimus the Ephesian and presumed that Paul had brought him into the Temple.)
30 Takž se zbouřilo všecko město, a zběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dvéře.
The whole city was shocked by this and people came running. They grabbed hold of Paul and dragged him out of the Temple. Immediately the doors were shut.
31 A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
As they tried to kill him, news came to the Roman troop commander that the whole of Jerusalem was in an uproar.
32 Kterýž hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
Immediately the commander took some centurions and soldiers and ran down to the mob. When the mob saw the commander and the soldiers, they stopped beating Paul.
33 Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest, a co učinil.
Then the commander came over and arrested Paul, and ordered him to be bound with two chains. He asked who he was, and what he had done.
34 V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
Some in the mob were shouting one thing and some another. Since the commander couldn't find out the truth due to all the noise and confusion, he ordered Paul brought into the fortress.
35 A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
When Paul got to the stairs, he had to be carried by the soldiers because the mob was so violent.
36 Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej.
People in the crowd that was following were shouting, “Get rid of him!”
37 A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
Just as he was about to be taken inside the fortress, Paul asked the commander, “Can I tell you something?” “Do you know Greek?” asked the commander.
38 Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť ty čtyři tisíce mužů těch lotrů?
“Aren't you the Egyptian who recently incited a rebellion and led four thousand Assassins into the desert?”
39 I řekl Pavel: Já jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města v Cilicii obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
“I am a Jew, a citizen of Tarsus in Cilicia, an important city,” Paul replied. “Please let me talk to the people.”
40 A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
The commander gave Paul permission to speak. So Paul stood on the stairs and motioned for silence. When it was quiet he spoke to them in Aramaic.
