Skutky Apoštolů 18

1 Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.

Leleꞌ naa, hambu mane monaeꞌ Roma, naran Klaudius. Ana namanasa atahori Yahudi ra, ma oi hendi se mia kota Roma sia nusa Italia. De ara sea-saranggaa sia bee-bꞌee. Hambu atahori Yahudi esa naran Akila, no saon, Priskila. Ruꞌa se rela lao hela nusa Italia, risiꞌ kota esa, naran Korintus. Akila ia, mia nusa Pontus. Ue-tatao na, mana tao saa-saa mia banda rouꞌ. Leleꞌ naa, Paulus o lao hela kota Atena boe, de lao nisiꞌ Korintus neu. Sia naa, ana nahine Akila no Priskila, huu ana o mana tao saa-saa mia banda rouꞌ boe. Ara leo ma tao-ues raꞌabꞌue.

2 A nalez jednoho Žida, jménem Akvilu, kterýž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i Priscillu manželku jeho, (proto že byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli, ) i přivinul se k nim.

3 A že byl téhož řemesla, bydlil u nich, a dělal; nebo řemeslo jejich bylo stany dělati.

4 I hádal se v škole na každou sobotu, a k získání přivodil i Židy i Řeky.

Mete ma losa atahori Yahudi ra fai hahae ao na, Paulus masoꞌ nisiꞌ ume hule-oꞌe neu. Ana sobꞌa kokoe atahori Yahudi ra ro atahori feaꞌ ra, fo ramahere Lamatuaꞌ Yesus.

5 A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus.

Silas no Timotius rema mia nusa Makedonia ma, Paulus hahae tao ues na. Hatuꞌ-rerelon ana akaꞌ a nafadꞌe atahori Yahudi ra nae, “Atahori fo hita tahati eniꞌ a maꞌahulun, fo Lamatualain helu nae haituaꞌ a, Ana nema ena. Naeni, Yesus!”

6 A když oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha, řekl jim: Krev vaše na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům.

Te atahori Yahudi ruma akaꞌ labꞌan ma olaꞌ raꞌatutudꞌaꞌ e. De Paulus nggafur afu mia bua na, fo tao bukti nae, eni nda tao afiꞌ neu se sa, huu ara nda nau simbo Dudꞌui Maloleꞌ fo eni nafadꞌeꞌ a. Ana olaꞌ nae, “Hei seli ma! Hei miꞌimbambakeꞌ! Te hela neu! Mete te hei lemba-misaa sala-kilu mara. Au nda tanggon hei sa ena. Aleꞌ ia au nda tao-mataꞌ neu hei atahori Yahudi ra sa ena. Au ae uu unori atahori feaꞌ nda atahori Yahudi ra sa.”

7 A jda odtud, všel do domu nějakého Justa jménem, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy.

Hambu ume esa sia ume hule-oꞌeꞌ a seriꞌ. Tenu umeꞌ a naran, Titius Yustus. Ana nda atahori Yahudi sa, te ralan hii Lamatualain. Paulus lao hela atahori Yahudi ra ma, ana masoꞌ nisiꞌ ama Titius ume na.

8 Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšavše, uvěřili a pokřtěni byli.

Nda dooꞌ sa ma, malangga ume hule-oꞌe a namahere Lamatuaꞌ Yesus. Nara na, Krispus. Ume isi nara o ramahere, onaꞌ atahori Korintus feaꞌ mana rena Paulus ra boe. De Paulus se sarani basa se.

9 I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.

Tetembaꞌ esa, onaꞌ meit e, Paulus rena Lamatualain olaꞌ nae, “Paulus! Afiꞌ mumutau, ma afiꞌ male-maꞌa sia ue-tataos ia, te ue-tatao ma nda feꞌe basa sa. Ho musi munori mukundoo Dudꞌui Malole Ngga neu atahori ia ra.

10 Nebo já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, aťby zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě.

Musunedꞌa o! Ho nda ue-tao ao ma sa. Te Au o nggo. Onaꞌ mae atahori sangga raꞌasususaꞌ nggo, te Au pasa ei ngga o nggo. Au o taomataꞌ neu nggo hatuꞌ-rerelon. Afiꞌ liliiꞌ, sia kota ia, atahori nggara naeꞌ.”

11 I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží.

Paulus rena taꞌo naa ma, ana leo dꞌoo-dꞌoo mia kota Korintus. Ana nanori Lamatuaꞌ Dala Masodꞌa Na, too esa seseriꞌ.

12 Když pak Gallio vládařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici,

Leleꞌ naa, Galio dadꞌi hofernor sia nusa Akaya. Basa boe ma, atahori Yahudi ruma maꞌiraꞌ fo ro Paulus nisiꞌ hofernor, sia mamana nggero dedꞌeat.

13 Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti zákonu ctili Boha.

Losa naa ma, ara kalaak Paulus rae, “Atahori ia kokoe atahori hetar fo tungga agama feuꞌ. Te mana parenda Roma ra nda rataa agama naa sa!”

14 A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, neb nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel.

Paulus nae olaꞌ nasalaeꞌ ao na ma, hofernor olaꞌ nggero e. Ana naꞌangge atahori mana kalaak Paulus nae, “We! Atahori Yahudi re, pasa ndikiꞌ mara! Mete ma hei mae mendi atahori mana tao deulakaꞌ do atahori mana ratatiꞌ, naa, au musi rena hei dedꞌeat mara.

15 Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Já zajisté toho soudce býti nechci.

Te dedꞌeat fo hei mendiꞌ ia, hei dedꞌea ume rala ma. Hei mireresi akaꞌ a hohoro-lalaneꞌ agama Yahudi, no dedꞌea-oꞌolan ma nara nara. Dedꞌeat naa, nda mana parenda ia ra urusan na sa!”

16 I odehnal je od soudné stolice.

Boe ma, hofernor mbuu hendiꞌ se mia mamana nggenggero dedꞌeat naa.

17 Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy, bili jej před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.

Atahori Yunani ra o toꞌu rala atahori sa, naran Sostenes. Eni, malangga sia atahori Yahudi ra ume hule-oꞌe na. Ara toꞌu rendi e, de momoko e mia hofernor mata na. Te hofernor nda tao mataꞌ neu se sa.

18 Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib.

Basa ma, Paulus leo nakandoo sia Korintus. Te dodꞌoo ma, ana natea atahori mamahereꞌ sia naa ra. Ana nisiꞌ kotaꞌ esa, nara na Kengkrea, naꞌabꞌue no Priskila no Akila, fo rahani ofai. Sia naa, Paulus eu namboliꞌ langga na, fo dadꞌi bukti oi, saa fo eni helu neu Lamatualain, ia naa, eni tao basa ena. Dei de ara sae ofai lao risiꞌ kota Efesus. Losa naa ma, ara onda. Paulus lao hela nonoon ka ruaꞌ ra, de nisiꞌ atahori Yahudi ra ume hule-oꞌe na, de ola-ola no atahori mana sia naa ra.

19 I přišed do Efezu, nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy.

20 A když ho prosili, aby déle pobyl u nich, nepovolil.

Ara ola-olaꞌ ma, atahori Yahudi ra roꞌe Paulus leo dodꞌoo no se. Te ana tola no naꞌus,

21 Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.

ma natea se nae, “Toronoo nggare! Afiꞌ haꞌi ralaꞌ e! Mete ma Lamatualain soi dalaꞌ, dei fo au uma seꞌu seluꞌ nggi.” Olaꞌ basa ma, ana lao hela Efesus.

22 A přišed do Cesaree, vstoupil, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.

Boe ma, ana sae ofai nakandoo kota Kaisarea neu, de onda sia naa. Basa de, ana nisiꞌ Yerusalem, fo neu natea atahori mamahereꞌ mana sia naa ra. Basa ma, ana baliꞌ nisiꞌ kota Antiokia.

23 A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků.

Ana leo dodꞌoo mia naa. Basa ma, ana lao ndule nusa Galatia no nusa Frigia fo tao manggatee atahori mamahereꞌ ra rala nara.

24 Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v písmě.

Leleꞌ naa, hambu atahori Yahudi sa mia kota Aleksandria sia nusa Masir. Naran, Apolos. Eni, atahori mana olaꞌ mahineꞌ. Ma nahine basa Lamatualain Susura Meumare Na isi na. Faiꞌ naa, ana feꞌe losa Efesus ena.

25 Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a byv vroucího ducha, mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův.

Ana rena dudꞌuit soꞌal Yesus ena, ma ana o hii dui seluꞌ neu atahori feaꞌ ra boe. Ana dui no manggarulit, ma saa fo ana olaꞌ naa, memaꞌ tebꞌe. Te ana nda feꞌe nahine basa dalaꞌ ra sa. Nahine akaꞌ a Yohanis sarani atahori, mete ma doaꞌ tao salaꞌ ena.

26 A ten počal svobodně mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě, a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží.

Lao esa boe, ana olaꞌ nda bambi-bambi sa mia atahori Yahudi ra ume hule-oꞌe na. Priskila no Akila o rena e boe. Ara hule-oꞌe basa ma, roꞌe rendi e nisiꞌ sira ume na. Ara rafadꞌe e, Lamatuaꞌ Yesus Dala Masodꞌa Na losa lutuꞌ-leloꞌ.

27 A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýž když tam přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost Boží.

Basa naa ma, Apolos naꞌetuꞌ fo nisiꞌ nusa Akaya. Atahori mamahereꞌ sia Efesus ra ralaꞌ esa ro hihii na. Ara tao susura esa fee toronoo nara sia Akaya, fo roꞌe se simbo Apolos no malole. Apolos toꞌu nala susura ma, ana lao. Losa Akaya ana tebꞌe-tebꞌe tulu-fali atahori mamahereꞌ sia naa ra.

28 Nebo náramně přemáhal Židy, zjevně přede všemi toho dokazuje z písem, že Ježíš jest Kristus.

Ana o naselu-bale no atahori Yahudi sia atahori hetar mata nara, te nda rasenggiꞌ e sa. Ana olaꞌ nendiꞌ Lamatualain Susura Meumare Na fo nanori se nae, “Atahori fo Lamatualain helu nae haituaꞌ a, fo hita tahaniꞌ a, naeni, Yesus!”