< Skutky Apoštolů 17 >

1 A prošedše Amfipolim a Apollonii, přišli do Tessaloniky, kdež byla škola Židovská.
Nabhafiha hu Amfipoli na hu Apolonia, bhafiha hu Thesalonike uhwo hwali nisinagogi lya Bhayahudi.
2 Tedy Pavel podlé obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z písem,
U Paulo azobheleye abhale amwabho ensiku zitatu ezyelutuyo adalisanyaga nabho mwibhangili.
3 Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.
Abhabhuulaga ezyazisimbilwe mwibhangili huje yaasimbilwe yu Yesu aje ailabha, aifwa nantele aizyuha afume hwa bhafwe yayunu yembabhuula enongwa zyakwe”
4 I uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemalo.
Ayahudi bhamo na Giriki nabhasai bhabhinji bheteha bhafwata uPaulo.
5 Ale zažženi byvše závistí Židé nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a nešlechetné lidi, a shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid.
Lelo Ayahudi bhamo bhabhasuliha abhantu bhabhinji a bhahusokoni bhaalole ukero, bhaivamila enyumba ya Jason, aje bhabhakhate aPaulo nu Sila aje bhabhalete hwa bhantu.
6 A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli.
Naseebhabhaga bhakhata u Jasoni na bhanji bhabhatwala hwa ofisa bhe muji bhaga abhantu bhabhagaluzinye ensi bhafishile nuhuli,
7 Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti králem jiného, totiž Ježíše.
Abhalume ebha uJasoni abhakaribizizye bhananganya esheria ya Kaisari, bhaiga ahweli umfumu uwamwabho ahwitwa yu Yesu”
8 A tak zbouřili obec i starší města, kteříž to slyšeli.
Ipuga lya maofa nabhahumvwa isho bhasingana umwoyo.
9 Ale přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je.
Nabhega hela zye ulinzi hwa Jasoni bhabhaleshela aje basogolaje.
10 Bratří pak hned v noci vyslali i Pavla i Sílu do Berie. Kteříž přišedše tam, vešli do školy Židovské.
Nu siku bhatuma uPaulo nu Sila hu Beroya. Nabhafiha hula bhahinjila mwisinagogi lya Bhayahudi.
11 A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteříž přijali slovo Boží se vší chtivostí, na každý den rozvažujíce písma, tak-li by ty věci byly.
Abhantu bhaala bhaali wenjele bhatejelezyaga zyabhayanga, a Paulo nu Sila, nazichunguzye aje zyazisimbilwe zyezyo.
12 A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemalo.
Abhinja bhahitishe na bhashi abheshi Giriki bhabhali nulusuliho nalume bhahinji.
13 A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce zástupy.
Ayahudi bha hu Thesalonike bhahumvwizye huje aPaulo nu Sila bhali uwho bhazumbilila bhabhafuatile nalete efujo hwabhantu.
14 Ale hned bratří vyslali Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak a Timoteus pozůstali tu.
U Paulo bhasogozya nanali hwidala lye idimi igosi, lelo u Barnaba nu Timotheo bhasagala pala.
15 Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase.
Aholo bhala bhatwalile uPaulo hu Athene, u Paulo wabhalajizya huje uSila nu Timotheo bhenze nanali.
16 A když Pavel čekal jich v Atenách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě.
U Paulo avitilwe tee mumwoyo gwakwe shalolile evifwa vinji munsi ela.
17 I rozmlouval s Židy a nábožnými v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili.
U Paulo adalisanyaga nabho ayahudi shila lisiku mwisinagogi na husokoni.
18 Tedy někteří z Epikureů a Stoických mudrců hádali se s ním. A někteří řekli: I co tento žváč chce povědíti? Jiní pak: Zdá se býti cizích bohů zvěstovatel. Nebo jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval.
Lelo Abhefalsafa abha Waepikureo na Waestoiko bhabhalila na bhanje bhabhinji. Bhaga unu umuntu ayanga zyenu uduvya bhamo bhaga, abhoneha alumbilila ezya Ngulubhi ujeni,” alumbilila ezya Yesu nu luzyuho.
19 I popadše jej, vedli ho do Areopágu, řkouce: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ?
Bhamwega uPaulo bhaleta hwa Areopago, bhaga, “Tibhajiye azimanye emanyizyo zyaho ezyo empya zyumanyizya?
20 Nebo nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo.
Uletile amambo amapya mumakutu getu. Tihwanzaje timanye nate zili neshi wili?”
21 (Atenští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemu jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.)
(Abhantu bha hu Athene bhasungwa atejelezye enongwa empya.)
22 Tedy Pavel, stoje u prostřed Areopágu, řekl: Muži Atenští, vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi.
U Paulo wimilila hwa bantu bha Aeropago na huje amwe mubhantu mwahu Athene, muli bhe dini zye shila namna,
23 Nebo procházeje a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám.
Nanashilaga uhwo humadhebu genyu endolile musimbile “HWA NGULUBHI YASIGA”. Eshi ane embaletela enongwa zyakwe uyo yamupuuta nahumanyee.
24 Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných;
Ungulubhi yabhuumbile ensi ne mwanya ne vintu vyonti siga akhala munyumba ezyapuutile zyazizengwilwe na makhono ga bhantu.
25 Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko.
Nantele siga abhombelwa namakhono umwene yatipela uwomi nevyenje vyonti.
26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,
Ashilile hwa muntu umo abhabhisaiye abhantu outaratibu abheshele usiku na pasanya, eshisuku ne shisanya abhabhishiye ne mpaho mwamukhala.
27 Aby hledali Pána, zda by snad makajíce, mohli nalezti jej, ačkoli není daleko od jednoho každého z nás.
Eshi, bhahwanziwa huje bhamwanze Ungulubhi, nahumwaje umwene sigahutali nate.
28 Nebo jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme.
Hwa mwene tijenda, tilya nabhe nu womi wetu, neshi shayanjile uteeli umo aje ate tili bhapapwe bhakwe.'
29 Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem aneb důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.
Eshi, ate nkashele tilibhapapwe nu Ngulubhi setihwanziwa hulinganye Ngulubhi, nedhahabu, ne shaba, au nevifwani vyabhapunza vyavilingine wa bhantu.
30 Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh, již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili,
Emande abhanga aje siga azilola, eshi alajizya hwa bhantu bhonti huje bhalambe.
31 Proto že uložil den, v kterémž souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze toho muže, kteréhož k tomu vystavil, slouže k víře všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých.
Eshi umwene abhishile isiku lyaibhalonga abhantu bhonti bila hubhonele umuntu Ungulubhi afumizye uYesu huje abhantu bhamwitishe uyazyusizye afume hwa bhafwe.
32 Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom podruhé.
Abhantu bhahu Athene nabhuumvwa huje abhafwe bhazyuha, bhamo bhazihaki u Paulo bhagatitejelezye hani zyuyanga ezyo”
33 A tak Pavel vyšel z prostředku jejich.
Pamande uPaulo wabhaleha.
34 Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi.
Lelo bhamo bhahitiha, bhahamwitiha uYesu ahali u Dionisio Mwareopago, nushi itawa yu Damari na bha mwabho.

< Skutky Apoštolů 17 >