< Skutky Apoštolů 17 >
1 A prošedše Amfipolim a Apollonii, přišli do Tessaloniky, kdež byla škola Židovská.
IRA kotin weid nan Ampipolis o Apolonia, ap pwara dong Tesalonik, wasa sinakoke en Sus oko mi ia.
2 Tedy Pavel podlé obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z písem,
Paulus ap kotilong ong re’rail duen a kin wiawia o iang ir kapakaparok pena sang kisin likau kan ni ran en sapat silu.
3 Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.
A kotin padaki o kasaleda, me Kristus udan kalokolok o iasada sang ren me melar akan, o me Iesus men et, me i kawewe ong komail, me Kristus.
4 I uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemalo.
O akai irail me posonla ap waroki ong Paulus i Silas, o pil men Krik lelapok me toto, o li saupeidi me kaidin me malaulau.
5 Ale zažženi byvše závistí Židé nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a nešlechetné lidi, a shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid.
A Sus oko pepeirindar, ap ukada ol sued kai, o kapokon irail pena o kapeida kanim o, o kapil pena im en Iason, pwen wa ira dong pokon o.
6 A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli.
Irail lao so diar ira da re ap waikelong dong saumas akan en kanim o Iason o saulang kai indada: Mepukat kamokimokidadar sappa, nan ira pil pwara dor met.
7 Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti králem jiného, totiž Ježíše.
A Iason kasamo ira er, o irail karos kin tiakedi masan en Sisa ni ar katitiki, me dene amen Nanmarki Iesus.
8 A tak zbouřili obec i starší města, kteříž to slyšeli.
Irail ari kamakaradar aramas o saumas akan nan kanim o ni ar rongadar mepukat.
9 Ale přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je.
Irail lao aleer sang ren Iason o me tei kan ar kapwa, re ap kadar ira la.
10 Bratří pak hned v noci vyslali i Pavla i Sílu do Berie. Kteříž přišedše tam, vešli do školy Židovské.
A saulang kan madang kadarala Paulus i Silas ni pong Peröa. Irail lao pwarado, ap kotilong ong nan sinakoke en Sus oko.
11 A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteříž přijali slovo Boží se vší chtivostí, na každý den rozvažujíce písma, tak-li by ty věci byly.
Mepukat me mau sang irail nan Tesalonik, pwe re pitipit aleer masan o pereperen kalelapokki kisin likau ni ran karos, ma melel mepukat.
12 A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemalo.
Ari, me toto irail posonlar, li o ol en Krik kan kisan saupeidi me toto iang.
13 A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce zástupy.
A men Sus en Tesalonik ko lao ronger, me Paulus pil padapadak nan Peröa masan en Kot, irail ap kodo o kamakaradar aramas akan.
14 Ale hned bratří vyslali Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak a Timoteus pozůstali tu.
A saulang kan madang kadarala Paulus, dene a pan kotidila ni oror. A Silas i Timoteus mimieta wasa o.
15 Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase.
O me pelikid Paulus akan kalua i lel Aten. Irail lao aleer kusoned ong Silas o Timoteus, me ira en pitipit ko dong i, re ap samalar.
16 A když Pavel čekal jich v Atenách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě.
A ni en Paulus a kotin auiaui ira nan Aten kupura ap ola ni a masani nan kanim o dikedik en ani rok ia.
17 I rozmlouval s Židy a nábožnými v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili.
I ari kotin padaki ong Sus oko o me toun kaudok kan nan sinakoke pil wasan net, me a kotin padaki ong, me kin pokon pena wasa o ni ran akan karos.
18 Tedy někteří z Epikureů a Stoických mudrců hádali se s ním. A někteří řekli: I co tento žváč chce povědíti? Jiní pak: Zdá se býti cizích bohů zvěstovatel. Nebo jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval.
A saunpadak en Epikurios o Stoik kai ap akamai ong i o akai indada: Da paupaulap men et men inda? O akai indada: Likamata i saunpadak en kot en wai akan aki a padaki ong irail rongamau en Iesus o en aramas ar pan maureda.
19 I popadše jej, vedli ho do Areopágu, řkouce: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ?
Irail ari ukada i o walang Areopak indada: Kit sota pan kak rong duen padak kap pot et, me koe kin kaweweda?
20 Nebo nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo.
Pwe kasoi en wai pot, me kom wa dong kit, kit ari men weweki duen mepukat.
21 (Atenští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemu jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.)
Pwe toun Aten o men wai kan, me mi wasa o, kin sopisokki ar kasokasoi o rongerong duen meakaros me kap.
22 Tedy Pavel, stoje u prostřed Areopágu, řekl: Muži Atenští, vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi.
A Paulus kotida pon dol en mars masani: Komail ol oko en Aten, i kasauiadar, me komail kin masak kaualap kot likam akan,
23 Nebo procházeje a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám.
Pwe ni ai koko sili met, o kilekilanger omail saraui kan, i ap diaradar pei saraui eu, me intingidier poa: Sapwilim en kot me so diarokadar, me komail kin kaudoki ong ap sasa i, i me i kin padapadaki ong komail.
24 Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných;
Kot me kotin wiadar sappa o audepa karos i me Kaun en nanlang o sappa, nan a sota kotikot nan im en kaudok kan me aramas wiadar.
25 Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko.
O sota me kin upaki i pa en aramas likamata a kotin anane meakot; pwe pein i kin kotin nene ong karos maur, o asingok o meakaros.
26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,
O a kotin wiadar wein aramas en sappa karos kaparapar sang nta ta ieu, pwen kaukauson nan sap karos, o a kotin kileledier warai o wasan ar kauson.
27 Aby hledali Pána, zda by snad makajíce, mohli nalezti jej, ačkoli není daleko od jednoho každého z nás.
Pwe ren raparapaki Kot, ma ir kak pam o diar i, pwe a sota kin doo sang amen amen kitail.
28 Nebo jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme.
Pwe i me kitail kin memaureki, o mokideki, o mimiaki, duen akai omail saunkaul pil indadar: Pwe kis a kitail karos.
29 Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem aneb důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.
Ari, ma kitail kisan Kot, kitail ender lamelame, me Kot rasong kold, de silper, de takai, de dikedik eu, me aramas lolekong diaradar.
30 Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh, již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili,
Ari, kot kotin kanongama ong kitail ni ansaun atail rotorot. A ansau wet a kotin masani ong aramas karos, ren kalula wasa karos.
31 Proto že uložil den, v kterémž souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze toho muže, kteréhož k tomu vystavil, slouže k víře všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých.
Pwe a kotin kileledier ran eu, me a pan kotin kadeika kida sappa Ol amen, me a kotin katororedar ni tiak pung. A iet kilel, me a kotiki ong aramas karos: A kotin kaiasadar i sang ren me melar akan.
32 Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom podruhé.
Irail lao rongadar duen mauredan me melar akan akai ap lalaue, a akai inda: Se men pur ong rong sang komui duen met.
33 A tak Pavel vyšel z prostředku jejich.
Paulus ari kotila sang re’rail.
34 Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi.
A ol akai waroki ong i o posonlar. Amen ir Dionisius kisan saunkapung kan; a li amen, me ad a Damaris, o pil akai iang irail.