Skutky Apoštolů 17
1 A prošedše Amfipolim a Apollonii, přišli do Tessaloniky, kdež byla škola Židovská.
Anyimo atanu ti we me wa tarsi una u Amfibolis nan Aboloniya uhana ani pin ni utasalonika a hira sa udenge unigura na Yahudawa.
2 Tedy Pavel podlé obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z písem,
Bulus, gusi imum me sa ma harika uwuza me ma kem we waziki ti auto ta asabar ti taru uni gunguzino tize ta Asere nigo me.
3 Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.
Sa mazi unu dungura uwe tize ti ugomo Asere unu bezi uwe abanga a vana ugomo Asere ini ijasi nan iwono me sa idi kem me, magun we Yesu ugeme sa inzini u boo shi me, me mani unu dang me.
4 I uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemalo.
Sa wa kunna tize me, are ayahudawa wa dusa wa kabi tini, wa kuri ani kira ni Bulus nan Silas nan ni'ori na Ahelinawa ana katuma ka Asere wa ane adangdang.
5 Ale zažženi byvše závistí Židé nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a nešlechetné lidi, a shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid.
Abini me anu zatu tarsa Asere Ayahudawa wa kunna ni'eru amu ruba wa dusa ha wa tita aye anu dire ace wa ori anu gbardang wa hem wadi shagilka ni pin me; wadi muruba ma nu, abini me wa ribe akura a Jason, wa nyari asuso we Bulus nan Silas.
6 A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli.
Sa wa ribe daki wa ira a Bulus me ni ba, wa dusa waki Jason nan are anuhenu wa han we aje ati gomo wa gu “anu ageme wani wa cara ticukum tiru me, wa cara timumum kan.
7 Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti králem jiného, totiž Ježíše.
Anu ageme sa Jason ma kaba wa cara cara tize me sa kaisar ma inki wa gusa ure ugomo ma kuri marani sa a tisa me Yesu.
8 A tak zbouřili obec i starší města, kteříž to slyšeli.
Sa ni'ori na nabu nan anu adangdang anipin wa kunna mu ruba.
9 Ale přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je.
Adusa ari Jason ikirfi, barki imum me sa ma wuza, wadi ku ceki me ma dusa.
10 Bratří pak hned v noci vyslali i Pavla i Sílu do Berie. Kteříž přišedše tam, vešli do školy Židovské.
Sa niye na euna nihenu ni ntuburko Bulus nan Silas ubiriya, sa wa biki abini me, wa ha udenge unigura wa Ayahudawa.
11 A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteříž přijali slovo Boží se vší chtivostí, na každý den rozvažujíce písma, tak-li by ty věci byly.
Abini me anu me wa bezi uruba iti nanu wa teki an desa wa ra Utasalonikawa, wa kabi tize me in tari ti re, wa gunguzuno tini konde uya uwui bati wa rusi ti mum me ti ra a ynimo tize me.
12 A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemalo.
Abini me maro ma nu me wa kabi tize ti ugomo Asere nan anu adang wa Heniyawa ahana arum nan ahana a e.
13 A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce zástupy.
Sa a yahudawa Utasalonika wa kunna Bulus ma zini uwuza tize ta Asere a Ubiriya wa ha wa ka samirka ni'ori na nume.
14 Ale hned bratří vyslali Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak a Timoteus pozůstali tu.
Nihenu anu tarsa Asere wa dusa wa tuburko Bulus uhana uraba udang; wadi ku ceki Silas nan Timoti abini me
15 Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase.
. Andesa wa bezi Bulus una me waka tibi piit uhana Antina. Wadi ku zen in kadura ka Bulus wa nya Silas nan Timoti. Kadura ka gu wa ha dibe.
16 A když Pavel čekal jich v Atenách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě.
Sa Bulus mazin unu be uwe Utina iruba imeme ya corno sa ma ira anu unu tarsa umakiri.
17 I rozmlouval s Židy a nábožnými v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili.
konda umaya wake wa wuzi matara nan Ayahudawa udenge uni gura na hana Asere nan anu me sa ahira abipkija kpija
18 Tedy někteří z Epikureů a Stoických mudrců hádali se s ním. A někteří řekli: I co tento žváč chce povědíti? Jiní pak: Zdá se býti cizích bohů zvěstovatel. Nebo jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval.
Are Abikuriya nan sitokiya anu poko aje wa dusa wa hiri wa tonno ani ce ni Bulus. Unu igizo nyanini unu ipirkan igeme mazini ubo me? Aye unu gusa, aye unu gusa mazini bo utize anice ni mare makiri unu tisa niza ni Yesu nan uhira amu cau.
19 I popadše jej, vedli ho do Areopágu, řkouce: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ?
Wadusa wa ziki wa han me ani po ni Urasa wa iki me uya udungura usso uni mazini?
20 Nebo nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo.
Wagu “ta ira wa aye intire tize tisso atitui tiru sa daki ta mu kunna tini. Barki ani me ti nyara ti rusi tini ti gusa nyanini?
21 (Atenští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemu jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.)
Ta ira Antaniya nan agenu aweme wa huza uganiya uweme unu kunna tize tisso.
22 Tedy Pavel, stoje u prostřed Areopágu, řekl: Muži Atenští, vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi.
Ba Bulus ma dusa ma tonno ani po ni urasa magu”ma ira usassana una me sa itarsa agi itarsa Asere. “
23 Nebo procházeje a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám.
Ma iri imum me sa itarsa, in kuri in iri ahira sa i nonzizo makiri mashi me sa ya nyertike ani ce na Asere sa ada rusa ni ba”nyanini ya wuna i haka amare ma buka shi imum igeme.
24 Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných;
Ugomo Asere madi sa ma barka Asere nan adizi nan utimumun sa first anyimo meme, mada ciki me udenge sa a barka Ontari ba.
25 Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko.
Ada nonzo me Asere in tari tu nu ba, gusi ma nyari iri mum, sa me mani ma nyiza anu nihuma, bivai nan ukasu utimumum me.
26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,
Usuro unu u'inde ma barka anu sa wa ra une ugeme sa a nya we ibinani nan uganiya barki ticukum ti nu.
27 Aby hledali Pána, zda by snad makajíce, mohli nalezti jej, ačkoli není daleko od jednoho každého z nás.
Ca anu wa nyari ugomo Asere wadi kem me.
28 Nebo jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme.
Anyimo ameme ani ti cikini ti kenzi nihuma, gusi ure uni gyerte ira ishi me ma buki” haru anu abisana ameme wani”.
29 Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem aneb důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.
Ucukuno uru bisana bi ugomo Asere kati gusi ugomo Asere mazi gusi nipo, nani are asiba unu.
30 Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh, již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili,
Ugomo Asere mada bassa timumum sa uganiya uzatu rusa utize ta Asere. Barki ani me mamu inko uwui sa madi inki une aje ameme, konde vi ma nya timumum me sa ma wuza.
31 Proto že uložil den, v kterémž souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze toho muže, kteréhož k tomu vystavil, slouže k víře všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých.
Usuro unu me zauka, Asere ma nya unu ugeme bati ma bezi unu ugeme ahira uhirza usur icau.
32 Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom podruhé.
Sa anu Antaniya wa kunna abanga uhira inki unu ma wono, aye wa zuzi Bulus aye wagu “tidi kuri ti kunna abanga ageme”.
33 A tak Pavel vyšel z prostředku jejich.
Sa a mara Bulus ma ceki a bini me.
34 Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi.
Aye wa kabi tize tasere wa tarsi me, gusi Diyonisiyas una aka tuma, Arasa nan ure une una niza ni Damarisa nan unu kasu.
