Skutky Apoštolů 16
1 Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn nějaké ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.
Paulo mpwalashika ku Debe, walaya ne ku Lusitala, uko kwalikuba shikwiya naumbi, lina lyakendi Timoti. Banyina balikuba Bayuda bashoma Lesa, baishi balikuba bagiliki.
2 Tomu svědectví vydávali bratří ti, kteříž byli v Lystře a v Ikonii.
Banse baku Lusitala ne baku Ikoniya balikumulumba Timoti.
3 Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek.
Neco Paulo walikuyanda kumumanta kwambeti bendenga pamo. Nomba Bayuda bonse balikwikala uko balikwinshibeti baishi Timoti ni Bagiliki, Paulo walamupalula Timoti.
4 A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě.
Mpobalikuya kupita mu minshi balikuya kubenshibisha bashoma kwambeti, bakonkele milawo yalabikwa ne batumwa, pamo ne bamakulene ba mubungano wa mu Yelusalemu.
5 A tak církve utvrzovaly se u víře, a rozmáhaly se v počtu na každý den.
Neco mibungano ya bashoma yalaba ne lushomo lwayuma, busuba ne busuba bantu balatatika kufulilako.
6 A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova v Azii,
Paulo ne banendi balapitilila cimpansha ca Fuligiya ne Galatiya, pakwinga Mushimu Uswepa walabakanisha kukambauka maswi a Lesa mucimpansha ca Asiya.
7 Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch.
Mpobalashika kunyinsa yacishi ca Misiya, balayanda kwingila mucimpansha ca Bituniya, nsombi Mushimu wa Yesu walabakanisha.
8 Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady.
Neco balapitilila Misiya ne kuya kushika ku Tulowa.
9 I ukázalo se Pavlovi v noci vidění. Muž nějaký Macedonský stál, prose ho a řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám.
Cindi ca mashiku Paulo walabona cimbonimboni camuntu waku Makedoniya, kali wemana ne kusengeti, “Kamutampukilani ku Makedoniya kuno, mwise mutunyamfwe.”
10 A jakž to vidění viděl, i hned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium.
Pacindi copeleco Paulo mpwalabona muntu mucimbonimboni, twalalibambila bulwendo bwakuya ku Makedoniya, pakwinga twalenshibeti Lesa layandeti twenga akukambauka Mulumbe Waina ku bantu baku Makedoniya.
11 Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie, a nazejtří do Neapolis,
Kufuma ku Tulowa twalenda mubwato kululama ku nsumbu ya Samotilase, mpobwalaca mumene twalapitilila mpaka twalashika ku Niyapoli.
12 A odtud do Filippis, kteréž jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní.
Kufuma ku Niyapoli, twalaya ku Filipi, munshi unene wa mucibela ca Makedoniya, walikwendeleshewa ne mfulumende ya Ciloma. Twalekala masuba angi mu munshi uwu.
13 V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.
Pabusuba bwa Sabata twalapulilako kunsa kwamunshi ne kuya ku mulonga uko nkotwali kuyeyeti kuli musena mpobakute kupailila Bayuda. Twalekala panshi katubandika ne batukashi balikuba babungana kopeloko.
14 Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala. Jejíž srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.
Pakati pabo palikuba mutukashi naumbi, lina lyakendi Lidiya. Kucomwabo niku Tiyatila, ncito yakendi yalikuba yakulisha bikwisa byafubeluka. Walikuba mutukashi wali kupaila Lesa, neco Lesa walamucalula moyo wakendi kwambeti anyumfwishishe ne kushoma ncalikwamba Paulo.
15 A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdouce, v domě mém pobuďte. I přinutila nás.
Lidiya ne bamung'anda yakendi mpobalabatishiwa, walatusengeti, “Mbuli ncemulabono kwambeti nkute lushomo muli Lesa, katuyani kung'anda kwakame muye mwikale nenjame,” Walatukakatisha neco twalaya.
16 I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.
Cindi nacimbi mpotwalaya kumusena nkobalikupailila, twalakumanyako mutukashi musebenshi walikuba wekatwa ne mushimu waipa wakulaluka. Kufumina muncito yakendi ya kulaluka, baleli bakendi balikucanamo mali angi.
17 Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteříž zvěstují nám cestu spasení.
Uyu mutukashi walikukonkela Paulo pamo ne njafwe, kabilikisheti, “Bantu aba ni basebenshi ba Lesa Mukulene Wapita Byonse! Balamukambaukilinga nshila yalupulusho.”
18 A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel z ní. I vyšel hned té chvíle.
Uyu mutukashi walikwinseco kwa masuba angi. Neco Paulo calamucima, walacebuka ne kuwambila mushimu waipa, “Mulina lya Yesu Klistu, ndakwambilinga omushimu waipa, fuma mu muntuyu.” Pacindi copeleco mushimu waipa walapulamo.
19 A viděvše páni její, že odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.
Baleli bamutukashuyu, mpobalabona kwambeti nteti abacaninenga mali, balekata Paulo ne Sailasi, ne kubakwekweshela kumusena wa makwebo, kubomboloshi.
20 A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,
Mpobalashika nabo kubeshi kombolosha, balambeti, “Aba bantu ni Bayuda, balapenshe bantu mu munshi mwetu muno.
21 A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme Římané.
Baleyishinga miyambo byabula kusuminishiwa, kayi nkatwelela kwitambula nambi kwikonkela afwe Baloma.”
22 I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.
Likoto lyalikubapo lyalatatika kuma Paulo ne Sailasi, beshikombolosha milandu nabo ebalapesheti bantu batwamune byakufwala bya Paulo ne Sailasi ne kubambileti, babakwapule bikoti.
23 A množství ran jim davše, vsadili do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal.
Mpobalabakwapula bikoti tunkanda twingi, balabawala mujele ne kwambila mulonda wajele kwambeti abalame cena.
24 Tedy on takové maje přikázaní, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou.
Neco pacebo camaswi awa, mulonda wajele walabacalila mucipinda camukati mujele, ne kubapinka myendo yabo pakati pa minkulu ibili.
25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, tak že je slyšeli vězňové.
Pakati pa mashiku Paulo ne Sailasi balikupaila, ne kwimbila nyimbo shakutembaula Lesa, bakaili banabo balikunyumfwako.
26 A v tom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se všecky dvéře otevřely, a všech okovové spadli.
Mwakutengashila kwalaba mukunkumo wangofu, cakwinseti lulindi lwa ng'anda ya jele yonse lwalatenkana, bisasa byonse byalashonkauka, ncetani nshebalikuba basunga kaili uliyense shalalaka panshi mbwee.
27 A procítiv strážný žaláře, a viděv dvéře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.
Mulonda wajele usa mpwalapashamuka, ne kubona bisasa bya jele byonse byashonkauka, walayeyeti bakaili bonse balafwambamo. Walapulisha cibeshi kwambeti alishine.
28 I zkřikl Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.
Paulo walabilikisheti, “Kotalishina! Twense motuli muno!”
29 A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl u Pavla a Síly.
Mulonda usa walambila naumbi kwambeti alete lampi, walafwambila mukati katutuma njenjenje, ne kuya kuliwala pamyendo ya Paulo ne Sailasi.
30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?
Walabapulisha kunsa ne kubepusheti, “Nkambo! Nicani ncetinyinse kwambeti mpuluke?”
31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše Krista, a budeš spasen ty i dům tvůj.
Balo balamukumbuleti, “Koshoma muli Mwami Yesu, obe ne ba mung'anda yakobe nimukapuluke.”
32 I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domě jeho.
Balamukambaukila maswi a Mwami, pamo ne ba mung'anda yakendi.
33 A pojav je v tu hodinu v noci, umyl jim rány. I pokřtěn jest hned on i všickni domácí jeho.
Nekukabeti calikuba cindi camashiku, walabamanta ne kuya kubasuka bilonda. Popelapo mulonda usa ne ba mung'anda yakendi balabatishiwa.
34 A když je uvedl do domu svého, připravil stůl, a veselil se, že se vším domem svým uvěřil Bohu.
Panyuma pakendi, walaya nabo kung'anda yakendi, kuya kubapa cakulya. Mulonda uyu ne bonse ba mung'anda yakendi balakondwa cebo ca kushoma Lesa.
35 A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.
Mpobwalaca, beshikombolosha balatuma bashilikali kuya kumwambila usa mulonda wajele kwambeti, “Basungulule abo bantu benga.”
36 I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji.
Usa mulonda wajele walamwambila Paulo kwambeti, “Beshikombolosha balatumu maswi akwambeti tumusungulule. Neco, kamupulani, kamuyani mulumuno.”
37 Ale Pavel řekl jim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás.
Paulo walabambila bashilikali abo, kwambeti “Batukwapula bikoti bantu bangi kabebelela, kwakubula kutombolosha nanshi, kakuli afwe tobene Loma, kayi batuwala mujele. Inga lino balayandanga kutupulisheconi kampunampuna, nkacelela kubeco sobwe! Kamuyani mubambile balamutumu bese batupulishe bene.”
38 Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli.
Basa bashilikali balaya kubambila beshikombolosha maswi awa. Mpobalanyumfweti Paulo ne Sailasi ni bene Loma, balatina.
39 A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
Neco beshikombolosha balesa kulilekelela kuli Paulo ne Sailasi. Panyuma pakendi balabapulisha mujele, ne kubasengeti bafumemo mu munshi uwo.
40 I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, a odešli.
Paulo ne Sailasi mpobalapula mujele, balabwelela ku ng'anda kwa Lidiya, nkobalakabonana ne banabo. Panyuma pakubayuminisha, balafuma mu mushi.
