< Skutky Apoštolů 14 >
1 I stalo se tolikéž v Ikonii, že vešli do školy Židovské, a mluvili, tak že uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství.
NOW it came to pass at Iconium, that they went together into the synagogue of the Jews, and spake in such a manner, as that a vast multitude both of the Jews and Greek proselytes believed.
2 Ale kteříž z Židů nepovolní byli, ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím.
But the unbelieving Jews stirred up, and maliciously prejudiced the spirits of the Gentiles against the brethren.
3 I byli tu za dlouhý čas, svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své, a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich.
A long space therefore continued they there speaking boldly in the Lord, who bore witness to the word of his grace, and granted signs and miracles to be wrought by their hands.
4 I rozdělilo se množství města, a jedni byli s Židy, jiní s apoštoly.
So the multitude was divided: some indeed were with the Jews, but others with the apostles.
5 A když se obořili i pohané i Židé s knížaty svými, aby jim posměch učinili, a kamenovali je,
And when there was a strong effort made both by the Gentiles and Jews with their rulers to ill-treat and stone them,
6 Srozuměvše tomu, utekli do měst Lykaonitských, do Lystry a do Derben, a do toho okolí,
conscious of their danger, they fled unto the cities of Lycaonia, Lystra, and Derbe, and the circum-jacent country:
7 A tu kázali evangelium.
and there they preached the gospel.
8 Muž pak nějaký v Lystře, nemocný na nohy, sedával, byv chromý z života matky své, kterýž nikdy nechodil.
And there was a certain man at Lystra, who having lost the use of his feet was sitting, being lame from his mother’s womb, and who had never been able to walk:
9 Ten poslouchal Pavla mluvícího. Kterýž pohleděv naň, a vida, an věří, že uzdraven bude,
this person heard Paul speaking; who fixing his eyes on him, and discovering that he had faith to be healed,
10 Řekl velikým hlasem: Postav se přímě na nohách svých. I zchopil se a chodil.
said with a loud voice, Stand up firm on thy feet! And he leaped and walked.
11 Zástupové pak viděvše, co učinil Pavel, pozdvihli hlasu svého, Lykaonitsky řkouce: Bohové připodobnivše se lidem, sstoupili k nám.
But when the multitudes beheld what Paul had done, they lifted up their voice, in the dialect of Lycaonia, saying, The gods in the form of mortals are come down to us.
12 I nazvali Barnabáše Jupiterem, a Pavla Merkuriášem; nebo on mluvil slovo.
And they called Barnabas, Jupiter; and Paul, Mercury, because he principally led the discourse.
13 Tedy kněz Jupiterův, kterýž byl před městem jejich, přivedl býky s věnci před bránu, a chtěl s lidem oběti obětovati.
Then the priest of Jupiter, who was the presiding deity of their city, brought bulls and garlands unto the gates of the city, and intended to offer a sacrifice with the people.
14 To když uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhše sukně své, vyběhli k zástupům, křičíce,
But when the apostles, Barnabas and Paul, heard it, they rent their garments, and rushed into the crowd, crying out,
15 A řkouce: Muži, což to činíte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddáni, kteříž vám zvěstujeme, abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest.
and saying, Sirs, why do ye these things? We too are mortals subject to the same infirmities with you; preaching to you the gospel, that ye should turn from these vain things unto the living God, who made heaven, and earth, and the sea, and all things which are therein:
16 Kterýž za předešlých věků všech pohanů nechával, aby chodili po cestách svých,
who in the past generations hath suffered all nations to walk in their own ways.
17 Ačkoli proto nenechal sebe bez osvědčení, dobře čině, dávaje nám s nebe déšť a časy úrodné, naplňuje pokrmem a potěšením srdce naše.
Although indeed he left not himself untestified of, doing us good, giving us from heaven showers, and fruitful seasons, replenishing our hearts with food and gladness.
18 A to mluvíce, sotva spokojili zástupy, aby jim neobětovali.
And thus speaking, scarce restrained they the multitudes from offering the sacrifice to them.
19 A v tom přišli od Antiochie a Ikonie Židé, kteříž navedše zástupy, a ukamenovavše Pavla, vytáhli před město, domnívavše se, že umřel.
Then came the Jews from Antioch and Iconium, and gaining over the multitudes, they stoned Paul, and dragged him out of the city, supposing him to be dead.
20 A když jej obstoupili učedlníci, vstal, a všel do města, a nazejtří odšel s Barnabášem do Derben.
But as the disciples stood around him, he arose, and entered into the city: and on the morrow he departed with Barnabas for Derbe.
21 A kázavše evangelium městu tomu, a učedlníků mnoho získavše, navrátili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie,
And after preaching the gospel in that city, and bringing many to become disciples, they returned to Lystra, and Iconium, and Antioch;
22 Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce, aby trvali u víře, a že musíme skrze mnohá ssoužení vjíti do království Božího.
strengthening the souls of the brethren, exhorting them to abide firm in the faith, and that through many afflictions we must pass into the kingdom of heaven.
23 A zřídivše jim, podlé daných hlasů, starší po církvech, a modlivše se s postem, poručili je Pánu, v kteréhož uvěřili.
Then appointing them presbyters in every city, by prayer with fastings they commended them to the Lord, on whom they had believed.
24 A prošedše Pisidii, přišli do Pamfylie,
Then passing through Pisidia, they came unto Pamphylia.
25 A mluvivše slovo v Pergen, šli do Attalie.
And having spoken the word in Perga, they went down to Attalia:
26 A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu, kteréž vykonali.
and thence sailed for Antioch, from whence they had been commended to the grace of God for the service which they had performed.
27 A když tam přišli, a shromáždili církev, vypravovali, kteraké věci Bůh skrze ně učinil, a že otevřel pohanům dvéře víry.
So when they arrived they called the church together, and related what great things God had done by them, and that he had opened to the heathen the door of faith.
28 I byli tu za nemalý čas s učedlníky.
And there they abode no inconsiderable time with the disciples.