< Skutky Apoštolů 13 >
1 Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, někteří proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl přijmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Heródesem tetrarchou, a Saul.
Henu mu kanisa lya Antiokia pajhele n baadhi jha manabii ni bhalimu. Bhajhele Barnaba, Simeoni (jhaakutisbhu Nigeri). Lukio wa Kirene, Manaeni (Ndongo jha abeli kujha ghwa damu ghwa Herode kiongozi ghwa mkoa), ni Sauli.
2 A když oni služby Páně konali, a postili se, dí Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
Bho bhakamwabudu Bwana ni kufunga, Roho mtakatifu ajobhili, “Munitengelayi palubhafu Barnba ni Sauli bhaibhombayi mbombo jha nibhakutili.”
3 Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
Baada jha kanisa kufunga, kus'oka, ni kubheka mabhoko gha bhene panani pa bhanu abha bhakabhaleka bhalotayi.
4 A oni posláni byvše od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
Kwa hiyo Barnabasi ni Sauli bhantiijhi Roho mtakatifu na bhaselili kulota seleukia; kuhomela okhu bhasafiri mu bahari kulotela kisiwa kya Kipro.
5 A přišedše do Salaminy, zvěstovali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
Bho bhajhe mu mji ghwa Salami, bhalitangasili lilobhi lya K'yara mu masinagogi gha bhayahudi. Pia bhajhele pamonga ni Yohana Marko kama msaidizi ghwa bhene.
6 A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno Barjezus,
Bho bhalolili katika kisiwa kyoha mpaka Pafo, bhan'kolili munufulani mmabhi Myahudi nabii ghwa bhudesi ambajhe lihina lya muene lyajhele Bar Yesu.
7 Kterýž byl u znamenitého vládaře Sergia Pavla, může opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal slyšeti slovo Boží.
Mmabhi ojho ashirikiene ni liwali Sergio Paulus, jha ajhele munu mwenye luhala. Munu ojho abhaaliki Barnaba ni Sauli kwandabha alondeghe kupeleka lilobhi lya K'yara.
8 Ale protivil se jim Elymas, ten čarodějník, (nebo se tak vykládá jméno jeho, ) usiluje odvrátiti vládaře od víry.
Lakini Elima “mmabhi jhola” (Naha ndo lihina lya muene kya lyatafsiribhu) abhapingili; ajaribu kugeusya liwali jhola abhoka mu imani.
9 Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn byv Duchem svatým, a pilně pohleděv na něj,
Lakini Sauli jha akutibhweghe Paulo, ajhele amemesibhu Roho mtakatifu, akan'kazila mihu
10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
ni kujobha, “Ewe muana ghwa ibilisi umemesibhu ni aina syoha sya udesi ni udhaifu. Bhebhe ndo adui ghwa kila aina jha haki. Wibetalepi kuleka kusigeusya nj'ela sya Bwana, syasinyeokili je, wibeta kubhwenya?
11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
Henu langayi, kibhoko kya Bwana kijhe panani pa jhobhi, na wibeta kujha kipofu. Wibetalepi kulibhona lijobha kwa muda “Mara jhejhuejhu ukungu ni ngisi fyabinili panani pa Elimasi; akajhanda kusyngoka pala kus'oka bhanu bhandongo syajhi kwa kun'kamula kibhoko.
12 Tehdy vládař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
Baada jha liwali kubhona kya kitokili akyelili kwandabha asyangesibhu kwa mafundisu kuhusu Bwana.
13 A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do Pergen v Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
Henu Paulo ni rafiki bha muene bhasafiri mjini kuhoma Pafo na bhafikiri Perge mu Pamfilia. Lakini Yohana akabhaleka ni kukerebhuka Yerusalemu.
14 Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
Paulo ni rafiki yake bhasafiri kuhoma Perge na bhafikili Antiokia jha Pisidia. Okhu bhalotili mu sinagogi ligono lya sabato ni kutama pasi.
15 A když bylo po přečtení zákona a proroků, poslali k nim knížata školy té, řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
Baada jha kusoma sheria ni manabii bhalongosi bha sinagogi abhakalaghisili ujumbe bhakajobha, “Ndongo, kama mujhe ni ujumbe bhwa kupela muoyo bhanu apa, mujobhayi”
16 Tedy Pavel povstav, a rukou pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
Kwa hiyo Paulo akajhema ni kubhapungila kibhoko; akajobha, “Bhagosi bha Israeli ni mwamukan'tii K'yara, mupelekisiajhi.
17 Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše, a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
K'yara ghwa abha bhanu bha Israeli abhachaguili bha dadijhitu ni kubhabhomba bhanu bhamehele bho bhitama mu nchi jha Misri na kwa kibhoko kya muene kujhinulibhwa abhalonguisi kwibhala kwa muene.
18 A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
Kwa miaka arobaini abhavumilili pa jangwa.
19 A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
Baada jha kughaharibu mataifa saba pa nchi jha kaanani, abhapelili bhanu bha tete nchi jha bhene kwa urithi.
20 A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
Matukio agha ghoha ghatokili zaidi jha miaka mia nne na hamsini. Baada jha fenu efe fyoka, K'yara abhapelili bhaamuzi mpaka Samweli Nabii.
21 A v tom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
Baada jha agha, bhanu bhasokili mfalme, hiyo K'yara abhapelili Sauli mwana ghwa Kishi munu ghwa kabila lya Benjamini, kujha mfalme ghwa miaka arobaini.
22 A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémuž svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podlé srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
Kisha baada jhe K'yara kumbosya mu ufalme an'jinuili Daydi kujha mfalme ghwa bhene. Jhajhele kuhusu Daudi kwamba K'yara ajobhili, 'Nin'kabhili Daudi mwana ghwa Yese kujha munu jha aganikibhu ni muoyo bhwa nene; ambaye ibeta kubhomba khila khenu kyanilonda.
23 Z jehož semene Bůh podlé zaslíbení vzbudil Izraelovi spasitele Ježíše,
Kuhomela mu lukholo lwa munu ojho K'yara ajhiletili Israeli mkombozi Yesu, kama kya ahidi kubhomba.
24 Před jehož příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
Ele lyabhwajhili kuhomele, kabla jha Yesu kuhida Yohana kwanza atangasili ubatisu bhwa toba kwa bhanu bhoha bha Israeli.
25 A když Jan běh dokonával, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já, ale aj, jdeť po mně, u jehož noh obuvi rozvázati nejsem hoden.
Nu muene Yohana bho imalisila mbombo jha muene, ajobhili, 'Mwifikiri nene ne niani? Nene ne jhola lepi. Lakini map'elekesiajhi jhaibe takuhida kumbele jha nene, nilondekalepi kuhobhosya filatu fya muene mu magolo.
26 Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi bojí se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
Ndongo bhana bha lukholo lwa Abrahamu, ni bhala ambabho kati jha muenga mukamwabudu K'yara, kwandabha jha tete kwamba ujumbe obho bhwa ukombozi ulaghisibhu.
27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
Kwa bhala bhabhitama Yerusalemu, ni bhatawala bha bhene bhan'tambuili lep kwa bhuhalisia, na bhwala bhan'tambuili lepi ujumbe bhwa manabii kwa kun'hukumu kifo Yesu.
28 A žádné příčiny smrti na něm nenalezše, prosili Piláta, aby zamordován byl.
Japokuwa bhakabhilepi sababu jhinofu jha kifo mugati mwa muene bhakan'soka Pilato an'komayi.
29 A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složivše s dřeva, do hrobu jej položili.
Bho bhamalili mamboghohe ghaghalembibhu kuhusu muene, bhakan'selesya mu libehe ni kungoneka mu likaburi.
30 Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
Lakini K'yara amfufuili kuhoma kwa bhafu.
31 Kterýž vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteříž jsou svědkové jeho k lidu.
Abhonekana kwa magono ghamehele kwa bhala bhabhalotili pamonga ni muene kuhoma Galilaya kulotela Yerusalemu. Bhanu abha henu ndo mashahidi bhabhanu.
32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, kteréž se stalo otcům, že Bůh naplnil je nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
Hivyo tukabhaletela habari jhinofu kuhusu ahadi sya bhapelibhu bhakhokho bhitu.
33 Jakož i v druhém žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
K'yara abhakili ahadi e'se kwa tete, bhana bhabhi, kwa e'lu amfufuili Yessu ni kun'kerebhusya kabhele mu uhai. E'le kabhele lyalembibhu mu Zaburi, jha pili; Bhebhe ghwe mwanabhangu lelu njele ne Dadijhu.
34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval k porušení, takto řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
Kabhele kuhusu bhukweli ni kwamba amfufuili kuhomela kwa bhafu ili kwamba mb'ele ghwa muene usiharibiki, alongili naha. Nibeta kup'ela utakatifu ni baraka halisi sya Daudi.
35 Protož i jinde dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
Ejhe ndo sababu jha kujobha kabhele mu Zaburi jh'enge, ghwibetalepi ni husu mtakatifu ghwa jhobhi kubhubhona uozo.'
36 David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení.
Kwa kujha baada jha Daudi kutumikila mapenzi gha K'yara pa kizazi kya muene, agonili agonesibhu pamonga ni bha dsdi jhabhi, na abhubhwene uharibifu,
37 Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
Lakini jhaafufulibh ni K'yara aubhwelepi uharibifu.
38 Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů.
Efyo na imanyikanayi kwa muenga, ndongo, kup'etela munu ojho, n'samaha ghwa dhambi uhubiribhu.
39 A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto, každý kdož věří, bývá ospravedlněn.
Kwa muene khila jhaiamini ibhalangibhwa haki kwa mambo ghoha ambagho sheria jha Musa ngajhibhepelilepi haki.
40 Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v prorocích povědíno:
Hivyo basi mujhelayi bhaangalifu kwamba khenu kya bhakilongelili manabii kisihomeli kwa jhomu:
41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přiďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, jemuž neuvěříte, byť vám kdo o něm vypravoval.
Langayi, enyi bha mwidharau, na mkasya nngalayi ni kujhangamila; kwa vile nibhomba mbombo ambayo mwibhwesya lepi kujhikiera, hata kama munu ibetakubhajhelesya.
42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
Bwakati Paulo ni Barnaba bho bhabhokili, bhanu bhakabhas'oka bhelongelayi malobhi agha ligono lya sabato ijayo.
43 A když bylo propuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů, a nábožných znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteříž promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
Bwakati mkutano wa sinagogi bho bhumaliki Bhayahudi bhingi ni bhaongofu thabiti bhabhakesisi Paulo ni Barnaba, ambabho bhalongili nabhu na bhabhahimizi bhajhendelelayi mu neema jha K'yara.
44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
Sabato jhajhafwatili karibu mji bhuoha bhwabhonganiki kupeleka litobhi lya K'yara.
45 A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
Bhayahudi bho bhabhuene makutano, bhajhe ni bhwifu ni kulongela malobhi ghaghapingili fenu fyafijobhibhu ni Paulo na bhindighili.
46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům. (aiōnios )
Lakini Paulo ni Barnaba bhalongili kwa ujasiri ni kujobha, “Jhajhemuhimu kwamba lilobhi lya K'yara lilongelibhwayi kwanza henu. Kwa kujha mkalisukumila patali kuhomela kwa muenga ni kwibhona kujha mkastahililepi uzima bhwa milele mulangayi twibeta kubhageukila mataifa. (aiōnios )
47 Neboť nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, abys ty byl spasení až do končin země.
Kama vile Bwana kya atuamuamuili, akajobha, Nibhabhekili muenga kama nuru kwa bhanu bha mataifa, kwamba mletayi wokovu kwa pande syoha sya dunia.”
48 A slyševše to pohané, radovali se, a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému. (aiōnios )
Mataifa bho bhap'eliki e'le, bhahobhelili ni kulisifila lilobhi lya Bwana. Bhingi bha bhasalibhu kwa uzima bhwa milele bhakyeriri. (aiōnios )
49 I rozhlašovalo se slovo Páně po vší té krajině.
Lilobhi lya Bwana lyaenili nchi jhioha.
50 Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
Lakini Bhayahudi bhabhasokili bhabhakihomisi ni bhadala muhimu, kabhele ni bhalongosi bha mji. Agha ghachochili malombosi dhidi jha Paulo ni Barnaba na bhabhataghili kwibhala kumipaka ghya mji.
51 A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
Lakini ni Paulo ni Barnaba bhakung'utili lifu mafumbi lya magolo gha bhene. Kisha bhalotili mu mji bhwa Ikonia.
52 Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.
Ni bhanafunzi bhamemili ni furaha pamonga ni Roho mtakatifu.