Skutky Apoštolů 11

1 Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i pohané přijali slovo Boží.

Apostoli in bratje, ki so bili v Judeji, pa so slišali, da so tudi pogani sprejeli Božjo besedo.

2 A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli z obřezaných,

In ko je Peter prišel gor v Jeruzalem, so se tisti, ki so bili iz obreze, pričkali z njim,

3 Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi.

rekoč: »Odšel si k neobrezanim ljudem in jedel z njimi.«

4 Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka:

Toda Peter jim je zadevo ponovil od začetka in jim jo po vrsti pojasnil, rekoč:

5 Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy spouštějící se s nebe, a přišla až ke mně.

»Bil sem v mestu Jopa in molil in v zamaknjenju sem videl videnje: ›Neka posoda se je spuščala, kot bi bil to velik prt, s štirimi vogali spuščan dol iz neba in ta je prišel celó do mene.

6 Do kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá i zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské.

Na katerem sem, ko sem [vanj] uprl svoje oči, opazoval in zagledal štirinožne zemeljske živali in divje zveri in plazeče stvari ter perjad neba.

7 Slyšel jsem k sobě také hlas řkoucí: Vstaň, Petře, bí a jez.

In zaslišal sem glas, ki mi je rekel: ›Vstani, Peter, zakolji in jej.‹‹

8 I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má.

Vendar sem rekel: ›Ne tako, Gospod, kajti v moja usta nikoli ni vstopilo nič oskrunjenega ali nečistega.‹

9 I odpověděl mi hlas podruhé s nebe: Co Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.

Toda glas iz neba mi je ponovno odgovoril: ›Kar je Bog očistil, tega ne imenuj oskrunjeno.‹

10 A to se stalo potřikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe.

To pa se je zgodilo trikrat in vse je bilo ponovno dvignjeno v nebo.

11 A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mně z Cesaree.

In glej, takoj so bili tam trije možje, poslani k meni iz Cezareje, [ki so] že prišli k hiši, kjer sem bil.

12 I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic se nerozpakuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže toho.

In Duh mi je zaukazal, naj grem z njimi, ne da bi kaj dvomil. Poleg tega me je spremljalo teh šest bratov in vstopili smo v moževo hišo

13 Kterýž vypravoval nám, kterak viděl anděla v domě svém, an se před ním postavil, a řekl jemu: Pošli do Joppen muže, a povolej Šimona, kterýž slove Petr.

in razložil nam je, kako je v svoji hiši videl angela, ki je stal ter mu rekel: ›Pošlji može v Jopo in pokliči Simona, katerega vzdevek je Peter,

14 Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům.

ki ti bo povedal besede, po katerih boš rešen ti in vsa tvoja hiša.‹

15 Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku.

In ko sem začel govoriti, je nanje padel Sveti Duh, kakor v začetku na nas.

16 I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým.

Potem sem se spomnil Gospodove besede, kako je rekel: ›Janez je zares krščeval z vodo, toda vi boste krščeni s Svetim Duhom.‹

17 Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám věřícím v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu?

Torej jim je tedaj Bog dal podoben dar, kakor ga je dal nam, ki smo verovali v Gospoda Jezusa Kristusa. Kaj sem bil jaz, da bi se mogel zoperstaviti Bogu?«

18 To uslyšavše, spokojili se, a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu.

Ko so slišali te stvari, so molčali in slavili Boga, rekoč: »Torej je Bog tudi poganom zagotovil kesanje v življenje.«

19 Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou ssoužení, kteréž se bylo stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova než samým toliko Židům.

Torej tisti, ki so bili razkropljeni naokoli zaradi preganjanja, ki je nastalo okoli Štefana, so potovali prav do Fenikije in Cipra in Antiohije in nikomur niso oznanjali besede, razen samo Judom.

20 A byli někteří z nich muži z Cypru a z Cyrénu, kteříž přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce Pána Ježíše.

Nekateri izmed teh pa so bili možje s Cipra in Cirene, ki so, ko so prišli v Antiohijo, govorili Grkom ter oznanjali Gospoda Jezusa.

21 A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu.

In Gospodova roka je bila z njimi, in veliko število [jih] je verovalo ter se spreobrnilo h Gospodu.

22 I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie.

Potem so besede o teh stvareh prišle do ušes cerkve, ki je bila v Jeruzalemu, in poslali so naprej Barnaba, da bi šel prav do Antiohije.

23 Kterýž přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce trvali v Pánu.

Kateri, ko je prišel in videl Božjo milost, je bil vesel in vse spodbujal, da bi se s srčnim namenom trdno držali Gospoda.

24 Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl veliký zástup Pánu.

Kajti bil je dober človek ter poln Svetega Duha in vere. In mnogo ljudi je bilo dodanih h Gospodu.

25 Tedy odšel Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl ho do Antiochie.

Potem se je Barnaba odpravil v Tarz, da poišče Savla,

26 I byli přes celý rok při tom zboru, a učili zástup veliký, tak že nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané.

in ko ga je našel, ga je privedel v Antiohijo. In pripetilo se je, da sta se celo leto zbirala s cerkvijo ter učila mnogo ljudi. In učenci so bili v Antiohiji prvič imenovani kristjani.

27 V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie.

In v teh dneh so prišli preroki iz Jeruzalema v Antiohijo.

28 I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýž i stal se za císaře Klaudia.

In vstal je nekdo, po imenu Agab ter po Duhu kazal, da naj bi bilo veliko pomanjkanje po vsem celotnem svetu, ki se je zgodilo v dneh cesarja Klavdija.

29 Tedy učedlníci, jeden každý podlé možnosti své, umínili poslati ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu.

Potem so bili učenci, vsak mož glede na svojo zmožnost, odločeni, da pošljejo pomoč bratom, ki prebivajo v Judeji,

30 Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.

kar so tudi storili in to po Barnabovih ter Savlovih rokah poslali starešinam.