2 Tesalonickým 3
1 Dále pak, bratří, modlte se za nás, aby slovo Páně rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás,
Elles, brør, bed for oss at Herrens ord må hava framgang og syna seg herlegt liksom hjå dykk,
2 A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech jest víra.
og at me må verta utfria frå dei uliklege og vonde menneskje; for trui er ikkje kvar manns sak.
3 Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás, a ostříhati bude od zlého.
Men Herren er trufast, han skal styrkja dykk og vara dykk frå det vonde.
4 Doufámeť pak v Pánu o vás, že to, což vám předkládáme, činíte i činiti budete.
Me hev den tiltru til dykk i Herren, at de både gjer og kjem til å gjera det som me byd dykk.
5 Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží, a k trpělivému očekávání Krista.
Men Herren styre dykkar hjarto til å elska Gud og til å venta på Kristus med tolmod!
6 Přikazujemeť pak vám, bratří, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddělovali od každého bratra, kterýž by se choval neřádně, a ne podlé naučení vydaného, kteréž přijal od nás.
Men me byd dykk, brør, i vår Herre Jesu Kristi namn, at de held dykk frå kvar ein bror som ferdast uskipeleg og ikkje etter den lærdom som de fekk av oss.
7 Nebo sami víte, kterak jest potřebí následovati nás, poněvadž jsme se nechovali mezi vámi neslušně.
For de veit sjølve korleis de skal etterfylgja oss; for me livde ikkje uskipeleg millom dykk;
8 Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.
og me åt ikkje heller brød hjå nokon for inkje, men i strev og møda arbeidde me natt og dag, for at me ikkje skulde vera nokon av dykk til tyngsla,
9 Ne jako bychom neměli k tomu práva, ale abychom se vám za příklad vydali, abyste nás následovali.
ikkje for det at me ikkje hev rett til det, men at me kunde gjeva dykk eit fyredøme i oss sjølve, so de skulde etterfylgja oss;
10 Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám předkládali: Kdo nechce dělati, aby také nejedl.
for då me var hjå dykk, baud me dykk og dette, at um nokon ikkje vil arbeida, skal han heller ikkje eta.
11 Slyšímeť zajisté, že někteří mezi vámi chodí nezpůsobně, nic nedělajíce, ale v neužitečné věci se vydávajíce.
Me høyrer nemleg at sume ferdast uskipeleg millom dykk, so dei ikkje arbeider, men fer med slikt som ikkje kjem deim ved.
12 Protož takovým přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.
Men slike byd og påminner me i Herren Jesus Kristus, at dei skal arbeida i stilla og eta sitt eige brød.
13 Vy pak, bratří, neoblevujte dobře činíce.
Men de, brør, vert ikkje trøytte av å gjera det som godt er!
14 Pakli kdo neuposlechne skrze psání řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, aťby se zastyděl.
Men um nokon ikkje lyder vårt ord her i brevet, so merk dykk honom; hav ikkje samkv me med honom, so han må blygjast!
15 A však nemějte ho za nepřítele, ale napomínejte jako bratra.
og haldt honom ikkje for ein fiende, men påminn honom som ein bror!
16 Sám pak ten Pán pokoje dejž vám vždycky pokoj všelijakým způsobem. Pán budiž se všemi vámi.
Men han, fredsens Herre, gjeve dykk fred alltid i alle måtar! Herren vere med dykk alle!
17 Pozdravení mou rukou Pavlovou, což jest za znamení v každém listu. Takť obyčejně píši.
Helsing med mi, Paulus’ hand, som er eit merke i kvart brev. Soleis skriv eg:
18 Milost Pána našeho Jezukrista se všechněmi vámi. Amen.
Vår Herre Jesu Kristi nåde vere med dykk alle!
