2 Samuelova 9

1 Tedy řekl David: Jest-li ještě kdo pozůstalý z domu Saulova, abych jemu učinil milosrdenství pro Jonatu?

And David said, Is there yet any who is left of the house of Saul that I may show him kindness for Jonathan's sake?

2 Byl pak služebník domu Saulova, jehož jméno bylo Síba. I zavolali ho k Davidovi. I řekl král jemu: Ty-li jsi Síba? Odpověděl: Jsem služebník tvůj.

And there was of the house of Saul a servant whose name was Ziba, and they called him to David. And the king said to him, Are thou Ziba? And he said, Thy servant is he.

3 Řekl jemu král: Jest-liž ještě kdo z domu Saulova, abych jemu učinil milosrdenství Boží? Odpověděl Síba králi: Ještě jest syn Jonatův chromý na nohy.

And the king said, Is there not yet any of the house of Saul that I may show the kindness of God to him? And Ziba said to the king, Jonathan has yet a son who is lame in his feet.

4 I řekl jemu král: Kdež jest? Odpověděl Síba králi: Tam jest v domě Machiry, syna Amielova v Lodebar.

And the king said to him, Where is he? And Ziba said to the king, Behold, he is in the house of Machir the son of Ammiel, in Lo-debar.

5 Protož poslav král David, vzal ho z domu Machiry, syna Amielova z Lodebar.

Then king David sent, and fetched him out of the house of Machir the son of Ammiel, from Lo-debar.

6 A když přišel Mifibozet syn Jonaty, syna Saulova, k Davidovi, padl na tvář svou a poklonil se. I řekl David: Mifibozete. Kterýž odpověděl: Aj, služebník tvůj.

And Mephibosheth, the son of Jonathan, the son of Saul, came to David, and fell on his face, and did obeisance. And David said, Mephibosheth. And he answered, Behold, thy servant!

7 Řekl jemu David: Neboj se, nebo jistě učiním s tebou milosrdenství pro Jonatu otce tvého, a navrátím tobě všecka pole Saule otce tvého, a ty jídati budeš za stolem mým vždycky.

And David said to him, Fear not, for I will surely show thee kindness for Jonathan thy father's sake, and will restore to thee all the land of Saul thy father, and thou shall eat bread at my table continually.

8 Kterýž pokloniv se, řekl: Co jest služebník tvůj, že jsi se ohlédl na psa mrtvého, jakýž jsem já?

And he did obeisance, and said, What is thy servant that thou should look upon such a dead dog as I am?

9 Zatím povolal král Síby, služebníka Saulova a řekl jemu: Cožkoli měl Saul i všecka čeled jeho, to jsem dal synu pána tvého.

Then the king called to Ziba, Saul's servant, and said to him, All that pertained to Saul and to all his house I have given to thy master's son.

10 Budeš tedy jemu spravovati rolí, ty i synové tvoji i služebníci tvoji, a snášeti budeš, aby měl syn pána tvého pokrm, kterýž by jedl, ale Mifibozet syn pána tvého jídati bude vždycky za stolem mým. (Měl pak Síba patnácte synů a dvadceti služebníků.)

And thou shall till the land for him, thou, and thy sons, and thy servants. And thou shall bring in the fruits that thy master's son may have bread to eat, but Mephibosheth thy master's son shall always eat bread at my table. Now Ziba had fifteen sons and twenty servants.

11 Odpověděl Síba králi: Vedlé všeho, jakž přikázal pán můj král služebníku svému, tak učiní služebník tvůj, ačkoli i Mifibozet mohl by jídati za stolem mým jako jeden z synů královských.

Then Ziba said to the king, According to all that my lord the king commands his servant, so shall thy servant do. As for Mephibosheth, the king said, he shall eat at my table as one of the king's sons.

12 Měl také Mifibozet syna malého, jemuž jméno bylo Mícha; a všickni, kteříž bydlili v domě Síbově, byli za služebníky Mifibozetovi.

And Mephibosheth had a young son, whose name was Mica. And all who dwelt in the house of Ziba were servants to Mephibosheth.

13 A tak Mifibozet zůstával v Jeruzalémě, proto že vždycky za stolem královským jídal; a byl kulhavý na obě noze.

So Mephibosheth dwelt in Jerusalem, for he ate continually at the king's table. And he was lame in both his feet.