2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
E falou Davi ao SENHOR as palavras deste cântico, o dia que o SENHOR o livrou da mão de todos os seus inimigos e da mão de Saul.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
E disse: O SENHOR é minha rocha, e minha fortaleza, e meu libertador;
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
Deus de minha rocha, nele confiarei: Meu escudo, e o poder de minha salvação, minha fortaleza, e meu refúgio; Meu salvador, que me livrarás de violência.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Invocarei ao SENHOR, digno de ser louvado. E serei salvo de meus inimigos.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Quando me cercaram ondas de morte, E ribeiros de iniquidade me assombraram,
As cordas do Xeol me rodearam, e laços de morte me tomaram desprevenido. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Tive angústia, invoquei ao SENHOR, E clamei a meu Deus: E ele ouviu minha voz desde seu templo; Chegou meu clamor a seus ouvidos.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
A terra se moveu, e tremeu; Os fundamentos dos céus foram movidos, E se estremeceram, porque ele se irou.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Subiu fumaça de suas narinas, E de sua boca fogo consumidor, Pelo qual se acenderam carvões.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
E abaixo os céus, e desceu: Uma escuridão debaixo de seus pés.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Subiu sobre o querubim, e voou: Apareceu-se sobre as asas do vento.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Armou tendas de escuridão ao redor de si; nuvens negras e espessas, carregadas de águas.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Do resplendor de sua presença Se acenderam brasas ardentes.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
O SENHOR trovejou desde os céus, E o Altíssimo deu sua voz;
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Lançou flechas, e desbaratou-os; Relampejou, e consumiu-os.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Então apareceram as profundezas do mar, E os fundamentos do mundo foram descobertos, À repreensão do SENHOR, Ao sopro do vento de seu nariz.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Estendeu sua mão do alto, e arrebatou-me, E tirou-me de copiosas águas.
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Livrou-me de fortes inimigos, De aqueles que me aborreciam, os quais eram mais fortes que eu.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Atacaram-me no dia de minha calamidade; Mas o SENHOR foi meu apoio.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Tirou-me para um lugar amplo; Livrou-me, porque se agradou de mim.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Remunerou-me o SENHOR conforme minha justiça: E conforme a limpeza de minhas mãos ele me pagou.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Porque eu guardei os caminhos do SENHOR; E não me apartei impiamente de meu Deus.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Porque diante de mim tenho todas suas ordenanças; E atento a seus estatutos, não me retirarei deles.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
E fui íntegro para com ele, E guardei-me de minha iniquidade.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Remunerou-me, portanto, o SENHOR conforme minha justiça, E conforme minha limpeza diante de seus olhos.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Com o bom és benigno, E com o íntegro te mostras íntegro;
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
Limpo és para com o limpo, Mas com o perverso és rígido.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
E tu salvas ao povo humilde; Mas teus olhos sobre os altivos, para abatê-los.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Porque tu és minha lâmpada, ó SENHOR; o SENHOR dá luz às minhas trevas.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Pois contigo avançarei contra uma tropa, e com o meu Deus saltarei uma muralha.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
O caminho de Deus [é] perfeito; a palavra do SENHOR [é] purificada, é escudo é de todos os que nele confiam.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Porque que Deus há a não ser o SENHOR? Ou quem é forte a não ser nosso Deus?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Deus é o que com virtude me corrobora, e o que tira os obstáculos do meu caminho;
34 Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
O que faz meus pés como de cervas, E o que me assenta em minhas alturas;
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
O que ensina minhas mãos para a luta, e proporciona que com meus braços quebre o arco de bronze.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Tu me deste também o escudo de tua salvação, E tua benignidade me acrescentou.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Tu alargaste meus desfiladeiros debaixo de mim, Para que não titubeassem meus joelhos.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Perseguirei a meus inimigos, e os quebrantarei; E não me voltarei até que os acabe.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Os consumirei, e os ferirei, e não se levantarão; E cairão debaixo de meus pés.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Cingiste-me de força para a batalha, E fizeste prostrar debaixo de mim os que contra mim se levantaram.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Tu me deste o pescoço de meus inimigos, De meus aborrecedores, que eu os destruísse.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Olharam, e não houve quem os livrasse; Ao SENHOR, mas não lhes respondeu.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Eu os esmiuçarei como pó da terra; Eu os pisarei como à lama das ruas, e os dissiparei.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Tu me livraste das brigas dos povos; Tu me guardaste para eu que fosse cabeça de nações: Povos que eu não conhecia me serviram.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Os estrangeiros se sujeitaram a mim; ao ouvirem, me obedeciam.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Os estrangeiros desfaleciam, E tremiam em seus esconderijos.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Viva o SENHOR, e seja bendita minha rocha; Seja exaltado o Deus, a rocha de meu salvamento:
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
O Deus que me vingou, E sujeita os povos debaixo de mim:
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
E que me tira dentre meus inimigos: Tu me tiraste em alto dentre os que se levantaram contra mim: Livraste-me do homem de iniquidades.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Portanto eu te confessarei entre as nações, ó SENHOR, E cantarei a teu nome.
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Ele que engrandece as saúdes de seu rei, E faz misericórdia a seu ungido, A Davi, e à sua semente, para sempre.
