2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
Davide rivolse al Signore le parole di questo canto, quando il Signore lo liberò dalla mano di tutti i suoi nemici, specialmente dalla mano di Saul.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
«Il Signore è la mia roccia, la mia fortezza, il mio liberatore, Egli disse:
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
il mio Dio, la mia rupe in cui mi rifugio, il mio scudo, la mia salvezza, il mio riparo! Sei la mia roccaforte che mi salva: tu mi salvi dalla violenza.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Invoco il Signore, degno di ogni lode, e sono liberato dai miei nemici.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Mi circondavano i flutti della morte, mi atterrivano torrenti esiziali.
Mi avviluppavano le funi degli inferi; mi stavano davanti i lacci della morte. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Nell'angoscia ho invocato il Signore, ho gridato al mio Dio, Egli ha ascoltato dal suo tempio la mia voce; il mio grido è giunto ai suoi orecchi.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Si scosse la terra e sobbalzò; tremarono le fondamenta del cielo; si scossero, perché egli si era irritato.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Fumo salì dalle sue narici; dalla sua bocca uscì un fuoco divoratore; carboni accesi partirono da lui.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Egli piegò i cieli e discese; una nube oscura era sotto i suoi piedi.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Cavalcò un cherubino e volò; si librò sulle ali del vento.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Si avvolse di tenebra tutto intorno; acque scure e dense nubi erano la sua tenda.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Per lo splendore che lo precedeva arsero carboni infuocati.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
Il Signore tuonò nei cieli, l'Altissimo emise la sua voce.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Scagliò frecce e li disperse; vibrò folgori e li mise in fuga.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Apparvero le profondità marine; si scoprirono le basi del mondo, come effetto della tua minaccia, Signore, del soffio violento della tua ira.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Dall'alto stese la mano e mi prese; mi fece uscire dalle grandi acque.
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Mi liberò dai miei robusti avversari, dai miei nemici più forti di me.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Mi affrontarono nel giorno della mia rovina, ma il Signore fu il mio sostegno.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Egli mi trasse al largo; mi liberò, perché oggetto della sua benevolenza.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Il Signore mi ricompensò secondo la mia giustizia, mi trattò secondo la purità delle mie mani.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Perché mi sono mantenuto nelle vie del Signore, non sono stato empio, lontano dal mio Dio,
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
perché tutti i suoi decreti mi sono dinanzi e non ho allontanato da me le sue leggi.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
Sono stato irreprensibile nei suoi riguardi; mi sono guardato dall'iniquità.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Il Signore mi trattò secondo la mia giustizia, secondo la purità delle mie mani alla sua presenza.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Con il pio ti mostri pio, con il prode ti mostri integro;
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
con il puro ti mostri puro, con il tortuoso ti mostri astuto.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Tu salvi la gente umile, mentre abbassi gli occhi dei superbi.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Sì, tu sei la mia lucerna, Signore; il Signore illumina la mia tenebra.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Sì, con te io posso affrontare una schiera, con il mio Dio posso slanciarmi sulle mura.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
La via di Dio è perfetta; la parola del Signore è integra; egli è scudo per quanti si rifugiano in lui.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
C'è forse un dio come il Signore; una rupe fuori del nostro Dio?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Dio mi cinge di forza, rende sicura la mia via.
34 Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
Ha reso simili i miei piedi a quelli delle cerve; mi ha fatto stare sulle alture.
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
Ha addestrato la mia mano alla guerra; ha posto un arco di bronzo nelle mie braccia.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Mi hai dato lo scudo della tua salvezza, la tua sollecitudine mi fa crescere.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Fai largo davanti ai miei passi; le mie gambe non vacillano.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Inseguo e raggiungo i miei nemici, non desisto finché non siano distrutti.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Li colpisco ed essi non possono resistere; cadono sotto i miei piedi.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Mi cingi di forza per la battaglia; hai fatto piegare sotto di me i miei avversari.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Mi mostri i nemici di spalle, così io distruggo quelli che mi odiano.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Gridano, ma nessuno li salva, verso il Signore, che a loro non risponde.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Li disperdo come polvere della terra, li calpesto come fango delle piazze.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Tu mi liberi dalle contese del popolo; mi poni a capo di nazioni; un popolo non conosciuto mi serve.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
I figli degli stranieri mi onorano appena sentono, mi obbediscono.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
I figli degli stranieri vengono meno, lasciano con spavento i loro nascondigli.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Viva il Signore! Sia benedetta la mia rupe! Sia esaltato il Dio della mia salvezza!
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
Dio fa vendetta per me e mi sottomette i popoli.
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
Tu mi liberi dai miei nemici, mi innalzi sopra i miei avversari, mi liberi dall'uomo violento.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Perciò ti loderò, Signore, fra i popoli canterò inni al tuo nome.
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Egli concede una grande vittoria al suo re, la grazia al suo consacrato, a Davide e ai suoi discendenti per sempre».
