2 Samuelova 14
1 Srozuměv pak Joáb syn Sarvie, že by naklonilo se srdce královo k Absolonovi,
Əmdi Zǝruiyaning oƣli Yoab padixaⱨ ⱪǝlbining Abxalomƣa tǝlmüriwatⱪanliⱪini bayⱪidi.
2 Poslav do Tekoa, a povolav odtud ženy moudré, řekl jí: Medle, udělej se, jako bys zámutek měla, a oblec se, prosím, v roucho smutku, a nepomazuj se olejem, ale buď jako žena již za mnoho dní zámutek mající nad mrtvým.
Xuning üqün Yoab Tǝkoaƣa adǝm ǝwǝtip u yǝrdin danixmǝn bir hotunni ǝkǝldürüp uningƣa: Sǝndin ɵtünǝy, ɵzüngni matǝm tutⱪan kixidǝk kɵrsitip ⱪariliⱪ kiyimi kiyip, ɵzüngni ǝtirlik may bilǝn yaƣlimay, bǝlki ɵzüngni ɵlgüqi üqün uzun waⱪit ⱨazidar bolƣan ayaldǝk ⱪilip
3 I půjdeš k králi a mluviti mu budeš vedlé řeči této. A naučil ji Joáb, co by měla mluviti.
[Dawut] padixaⱨning ⱪexiƣa berip uningƣa mundaⱪ degin, — dedi. Xundaⱪ ⱪilip, Yoab demǝkqi bolƣanlirini u ayalƣa ɵgǝtti.
4 Protož mluvila žena ta Tekoitská králi, padši na tvář svou k zemi, a poklonu učinivši, řekla: Spomoz, ó králi.
Xuning bilǝn Tǝkoaliⱪ bu ayal padixaⱨning aldiƣa berip, tǝzim ⱪilip, bax urup: I padixaⱨim, meni ⱪutⱪuziwalƣayla, — dedi.
5 I řekl jí král: Což jest tobě? Odpověděla ona: Zajisté žena vdova jsem, a umřel mi muž můj.
Padixaⱨ uningdin: Nemǝ dǝrding bar? dǝp soridi. U jawap berip: Mǝn dǝrwǝⱪǝ bir tul hotunmǝn! Erim ɵlüp kǝtti;
6 Měla pak služebnice tvá dva syny, kteříž svadili se spolu na poli, a když nebyl, kdo by je rozvadil, udeřil jeden druhého a zabil ho.
Dedǝklirining ikki oƣli bar idi. Ikkisi etizliⱪta uruxup ⱪelip, ariƣa qüxidiƣan adǝm bolmiƣaqⱪa, biri yǝnǝ birini urup ɵltürüp ⱪoydi.
7 Aj, teď povstala všecka rodina proti služebnici tvé, a řekli: Vydej toho, jenž zabil bratra svého, ať ho zabijeme za život bratra jeho, kteréhož zamordoval, nýbrž zahubíme i dědice. A tak uhasí jiskru mou, kteráž pozůstala, aby nezanechali muži mému jména a ostatku na zemi.
Mana, ⱨazir pütün ɵydikilǝr dedǝklirigǝ ⱪarxi ⱪopup, inisini ɵltürginini bizgǝ tutup bǝrgin; inisining jenini elip, ⱪǝtl ⱪilƣini üqün biz janƣa jan alimiz. Xuning bilǝnmu miras alƣuqini yoⱪitimiz, dǝwatidu. Ular xundaⱪ ⱪilip yalƣuz ⱪalƣan qoƣumni ɵqürüp, erimgǝ nǝ nam nǝ yǝr yüzidǝ ǝwladmu ⱪaldurƣili ⱪoymaydu, — dedi.
8 Tedy řekl král ženě: Navrať se do domu svého, a jáť poručím o tobě.
Padixaⱨ ayalƣa: Ɵyünggǝ barƣin, mǝn ǝⱨwalƣa ⱪarap sǝn toƣruluⱪ ⱨɵküm qiⱪirimǝn, — dedi.
9 I odpověděla žena Tekoitská králi: Nechť jest, pane můj králi, na mne ta nepravost, a na dům otce mého, král pak a stolice jeho ať jest bez viny.
Tǝkoaliⱪ ayal padixaⱨⱪa: I, ƣojam padixaⱨ, bu ixta gunaⱨ bolsa, ⱨǝmmisi mening bilǝn atamning jǝmǝti üstidǝ bolsun, padixaⱨ wǝ uning tǝhti bilǝn munasiwǝtsiz bolsun, — dedi.
10 Řekl také král: Bude-li kdo mluviti co proti tobě, přiveď ho ke mně, a nedotkneť se tebe více.
Padixaⱨ: Birǝr kim sanga [bu toƣruluⱪ] gǝp ⱪilsa, uni mening ⱪeximƣa elip kǝlgin, u seni yǝnǝ awarǝ ⱪilmaydiƣan bolidu, — dedi.
11 Tedy ona řekla: Rozpomeň se, prosím, králi, na Hospodina Boha svého, aby se nerozmnožili mstitelé krve k zhoubě a nezahladili syna mého. I odpověděl: Živť jest Hospodin, žeť nespadne vlas syna tvého na zemi.
Ayal jawab berip: Undaⱪta padixaⱨ Pǝrwǝrdigar Hudalirini yad ⱪilƣayla, ⱪanƣa ⱪan intiⱪam alƣuqilarning oƣlumni yoⱪatmasliⱪi üqün, ularning ⱨalak ⱪilixiƣa yol ⱪoymiƣayla, — dedi. Padixaⱨ: Pǝrwǝrdigarning ⱨayati bilǝn ⱪǝsǝm ⱪilimǝnki, Sening oƣlungning bir tal qeqi yǝrgǝ qüxmǝydu, — dedi.
12 K tomu řekla žena: Nechť promluví, prosím, služebnice tvá pánu svému králi slovo. Kterýžto odpověděl: Mluv.
Lekin ayal: Dedǝkliri ƣojam padixaⱨⱪa yǝnǝ bir sɵzni degili ⱪoyƣayla, dewidi, u: Eytⱪin — dedi.
13 I řekla žena: Proč jsi tedy myslil podobnou věc proti lidu Božímu? Nebo mluví král řeč tuto jako ten, kterýž sebe vinného činí, poněvadž nechce zase povolati vyhnaného svého.
Ayal yǝnǝ mundaⱪ dedi: Əmdi sili nemixⱪa Hudaning hǝlⱪigǝ xuningƣa ohxax ziyanliⱪ bir ixni niyǝt ⱪildila? Padixaⱨ xu gepi bilǝn ɵzini gunaⱨkar ⱪilip bekitiwatidu, qünki u ɵzi paliƣan kixini ⱪayturup ǝkǝlmidi.
14 Všickniť jsme zajisté nepochybně smrtelní a jako vody, kteréž rozlity jsouce po zemi, zase sebrány býti nemohou, aniž se Bůh na něčí osobu ohlédá; ovšemť i myšlení svá vynesl, aby vyhnaného nevyháněl od sebe.
Dǝrwǝⱪǝ ⱨǝmmimiz qoⱪum ɵlüp, yǝrgǝ tɵkülgǝn, ⱪaytidin yiƣiwalƣili bolmaydiƣan sudǝk bolimiz. Lekin Huda adǝmning jenini elixⱪa ǝmǝs, bǝlki Ɵz palanƣinini Ɵzigǝ ⱪayturup ǝkilixkǝ ilaj ⱪilidu.
15 Nyní pak, že jsem přišla ku pánu svému králi mluviti řeči tyto, příčina jest, že mne strašil lid. Protož řekla služebnice tvá: Budu nyní mluviti králi, snad naplní král žádost služebnice své.
Əmǝliyǝttǝ, mening ƣojam padixaⱨⱪa xu ix toƣrisidin sɵz ⱪilƣili keliximning sǝwǝbi, hǝlⱪ meni ⱪorⱪatti. Lekin dedǝkliri: Bu gǝpni padixaⱨⱪa eytay! Padixaⱨ bǝlkim ɵz qɵrisining iltimasini bǝja kǝltürǝr, degǝn oyda boldi.
16 Neboť vyslyší král a vysvobodí služebnici svou z ruky muže, chtějícího vyhladiti mne i syna mého spolu z dědictví Božího.
Qünki padixaⱨ anglixi mumkin, qɵrisini ⱨǝm oƣlumni Hudaning mirasidin tǝng yoⱪatmaⱪqi bolƣan kixining ⱪolidin ⱪutⱪuzup ⱪalar.
17 Řekla také služebnice tvá: Vždyť mi bude slovo pána mého krále k odtušení; (nebo jako anděl Boží, tak jest pán můj král, když slyší dobré aneb zlé, ) a Hospodin Bůh tvůj bude s tebou.
Xunga dedǝkliri, ƣojam padixaⱨning sɵzi manga aramliⱪ berǝr, dǝp oylidim. Qünki ƣojam padixaⱨ Hudaning bir pǝrixtisidǝk yahxi-yamanni pǝrⱪ ǝtküqidur. Pǝrwǝrdigar Hudaliri sili bilǝn billǝ bolƣay!
18 A odpovídaje král, řekl ženě: Medle, netaj přede mnou toho, nač se já tebe vzeptám. I řekla žena: Mluv, prosím, pane můj králi.
Padixaⱨ ayalƣa jawab berip: Sǝndin ɵtünimǝnki, mǝn sǝndin sorimaⱪqi bolƣan ixni mǝndin yoxurmiƣaysǝn, dedi. Ayal: Ƣojam padixaⱨ sɵz ⱪilsila, dedi.
19 Tedy řekl král: Není-liž Joáb jednatel všeho tohoto? I odpověděla žena a řekla: Jako jest živa duše tvá, pane můj králi, žeť se nelze uchýliti na pravo aneb na levo ode všeho toho, což mluvil pán můj král; nebo služebník tvůj Joáb, onť jest mi rozkázal, a on naučil služebnici tvou všechněm slovům těmto,
Padixaⱨ: Bu gǝpliringning ⱨǝmmisi Yoabning kɵrsǝtmisimu, ⱪandaⱪ? — dedi. Ayal jawab berip: I, ƣojam padixaⱨ, silining janliri bilǝn ⱪǝsǝm ⱪilimǝnki, ƣojam padixaⱨ eytⱪanliri ongƣimu, solƣimu ⱪaymaydiƣan ⱨǝⱪiⱪǝttur. Dǝrwǝⱪǝ silining ⱪulliri Yoab manga xuni tapilap, bu sɵzlǝrni dedǝklirining aƣziƣa saldi.
20 A abych tak příkladně vedla řeč tuto, způsobil to služebník tvůj Joáb. Ale pán můj moudrý jest jako anděl Boží, věda, což se koli děje na zemi.
Yoabning bundaⱪ ⱪilixi bu ixni ⱨǝl ⱪilix üqün idi. Ƣojamning danaliⱪi Hudaning bir pǝrixtisiningkidǝk ikǝn, zeminda yüz beriwatⱪan ⱨǝmmǝ ixlarni bilidikǝn, — dedi.
21 A protož řekl král Joábovi: Aj, již jsem to učinil. Jdiž tedy, přiveď mládence Absolona.
Xuning bilǝn padixaⱨ Yoabⱪa: Maⱪul! Mana, bu ixⱪa ijazǝt bǝrdim. Berip u yigit Abxalomni elip kǝlgin, dedi.
22 I padl Joáb na tvář svou k zemi, a pokloniv se, poděkoval králi, a řekl Joáb: Dnes jest poznal služebník tvůj, že jsem nalezl milost před očima tvýma, pane můj králi, poněvadž jest král naplnil žádost služebníka svého.
Yoab yǝrgǝ yiⱪilip bax urup, padixaⱨⱪa bǝht-bǝrikǝt tilidi. Andin Yoab: I ƣojam padixaⱨ, ɵz ⱪulungning tǝlipigǝ ijazǝt bǝrginingdin, ɵz ⱪulungning sening aldingda iltipat tapⱪinini bügün bildim, — dedi.
23 Tedy vstav Joáb, odšel do Gessur, a přivedl Absolona do Jeruzaléma.
Andin Yoab ⱪozƣilip, Gǝxurƣa berip Abxalomni Yerusalemƣa elip kǝldi.
24 I řekl král: Nechť se navrátí do domu svého, ale tváři mé ať nevidí. A tak navrátil se Absolon do domu svého, ale tváři královské neviděl.
Əmma padixaⱨ: — U mening yüzümni kɵrmǝy, ɵz ɵyigǝ barsun, degǝnidi. Xunga Abxalom padixaⱨning yüzini kɵrmǝy, ɵz ɵyigǝ kǝtti.
25 Nebylo pak žádného muže tak krásného jako Absolon ve všem Izraeli, aby takovou chválu měl. Od paty nohy jeho až do vrchu hlavy jeho nebylo na něm poškvrny.
Əmdi pütkül Israil tǝwǝsidǝ Abxalomdǝk qirayliⱪ dǝp mahtalƣan adǝm yoⱪ idi. Tapinidin tartip qoⱪⱪusiƣiqǝ uningda ⱨeq ǝyib yoⱪ idi.
26 A když střihával vlasy hlavy své, (měl pak obyčej každého roku je střihati, protože jej obtěžovaly, i střihával je), tedy vážíval vlasy hlavy své, a bývalo jich dvě stě lotů váhy obecné.
Uning qeqini qüxürgǝndǝ (u ⱨǝr yilning ahirida qeqini qüxürǝtti; qeqi eƣirlixip kǝtkǝqkǝ, xunga uni qüxürǝtti), qeqini padixaⱨning «ɵlqǝm taraza»si bilǝn tartsa ikki yüz xǝkǝl qiⱪatti.
27 Zrodili se pak Absolonovi tři synové a jedna dcera, jejíž jméno bylo Támar, kteráž byla žena vzezření krásného.
Abxalomdin üq oƣul wǝ Tamar isimlik bir ⱪiz tuƣuldi. Ⱪizi tolimu qirayliⱪ idi.
28 I byl Absolon v Jeruzalémě dvě létě, a tváři královské neviděl.
Abxalom padixaⱨning yüzini kɵrmǝy, Yerusalemda toptoƣra ikki yil toxⱪuqǝ turdi;
29 A protož poslal Absolon k Joábovi, chtěje ho poslati k králi. Kterýžto nechtěl přijíti k němu. I poslal ještě podruhé, a nechtěl přijíti.
Abxalom Yoabⱪa adǝm mangdurup, ɵzini padixaⱨning ⱪexiƣa ǝwǝtixini ɵtündi, ǝmma u kǝlgili unimidi. Abxalom ikkinqi ⱪetim uning yeniƣa adǝm ǝwǝtti, lekin Yoab kelixni halimidi.
30 Tedy řekl služebníkům svým: Shlédněte dědinu Joábovu vedlé pole mého, kdežto má ječmen; jděte a spalte jej. I zapálili služebníci Absolonovi dědinu tu.
Xuning bilǝn Abxalom ɵz hizmǝtkarliriƣa: — Yoabning meningkigǝ yandax arpa teriⱪliⱪ bir parqǝ etizliⱪi bar. Berip uningƣa ot ⱪoyunglar, dǝp buyrudi. Xundaⱪ ⱪilip, Abxalomning hizmǝtkarliri Yoabning bu bir parqǝ etizliⱪiƣa ot ⱪoydi.
31 A vstav Joáb, přišel k Absolonovi do domu jeho, a řekl jemu: Proč jsou služebníci tvoji zapálili dědinu mou?
Andin Yoab ⱪozƣilip Abxalomning ɵyigǝ kirip uningdin: Nemixⱪa hizmǝtkarliring etizliⱪimƣa ot ⱪoydi! — dǝp soridi.
32 Odpověděl Absolon Joábovi: Aj, poslal jsem k tobě, řka: Přiď sem, a pošli tě k králi, abys řekl jemu: I proč jsem přišel z Gessur? Lépe mi bylo ještě tam zůstati. Protož nyní nechať uzřím tvář královu. Pakliť jest na mně nepravost, nechť mne rozkáže zabiti.
Abxalom Yoabⱪa jawab berip: Mana, mǝn sanga adǝm ǝwǝtip: Ⱪeximƣa kǝlsun, andin padixaⱨning ⱪexiƣa manga wakalitǝn barƣuzup uningƣa: Mǝn nemixⱪa Gǝxurdin yenip kǝlgǝndimǝn? U yǝrdǝ ⱪalsam, yahxi bolattikǝn, dǝp eytⱪuzmaⱪqi idim. Əmdi padixaⱨ bilǝn didarlaxsam dǝymǝn; mǝndǝ ⱪǝbiⱨlik bolsa, u meni ɵltürsun, — dedi.
33 Tedy přišel Joáb k králi a oznámil to jemu. I povolal Absolona. Kterýž přišed k králi, poklonil se na tvář svou až k zemi před ním. I políbil král Absolona.
Xuning bilǝn Yoab padixaⱨning ⱪexiƣa berip, uningƣa bu hǝwǝrni yǝtküzdi. Padixaⱨ Abxalomni qaⱪirdi; u padixaⱨning ⱪexiƣa kelip, padixaⱨning aldida tǝzim ⱪilip bax urdi; padixaⱨ Abxalomni sɵydi.
