< 2 Královská 8 >

1 Mluvil pak Elizeus k ženě té, jejíhož byl syna vzkřísil, řka: Vstaň a jdi, ty i čeled tvá, a buď pohostinu, kdežkoli budeš moci byt míti; nebo zavolal Hospodin hladu, a přijdeť na zemi za sedm let.
Ie amy zao nisaontsy ty hoe amy rakemba amañ-anadahy nam­pisotrafe’e t’i Elisà: Miavota, le mañaveloa rekets’ o añ’an­jom­ba’oo le mitaveaña amy ze mete itaveaña’o, fa nikaike san-kerè t’Iehovà; vaho hivo­trak’ an-tane atoy fito taoñe izay.
2 Vstavši tedy žena, učinila vedlé řeči muže Božího, a odešla s čeledí svou, a bydlila pohostinu v zemi Filistinských sedm let.
Aa le niongake i rakembay ty amy saontsi’ indatin’ Añahareiy vaho nienga rekets’ o añanjomba’eo nitaveañe fito taoñe an-tane’ o nte-Pelistio.
3 I stalo se, že když pominulo těch sedm let, navrátila se ta žena z země Filistinské, a šla, aby prosila krále za dům svůj a za pole své.
Ie nimodo i fito taoñey le nimpoly boak’ an-tane’ o nte-Pelistio i rakembay; naho nimb’eo hitoreo i anjomba naho tane’ey amy mpanjakay.
4 Mezi tím král mluvil s Gézi, služebníkem muže Božího, řka: Vypravuj mi medle o všech věcech velikých, kteréž činil Elizeus.
Ie amy zao, nisaontsy amy Gekazý mpitoro’ indatin’ Añaharey i mpanjakay, ami’ty hoe: Ehe, atalilio amako, ze he’e ra’elahy nanoe’ i Elisà.
5 A když on vypravoval králi, kterak obživil mrtvého, aj žena, jejíhož syna vzkřísil, prosila krále za dům svůj a za pole své. I řekl Gézi: Pane můj králi, to jest ta žena, a tento syn její, kteréhož vzkřísil Elizeus.
Natalili’e amy mpanjakay amy zao ty nampihereña’e ho veloñe i nivetrakey, vaho ingo i rakemba nampisotrafeñe i ana-dahi’eiy, hitoreo i anjomba’e naho i tane’ey amy mpanjakay. Le hoe t’i Gekazý: O ry talèko mpanjaka, intoy i rakembay, ingo i ana-dahi’e nampihereñe’ i Elisà ho veloñey.
6 Tedy tázal se král ženy, kteráž vypravovala jemu. I poručil král komorníku jednomu, řka: Ať jsou navráceny všecky věci, kteréž byly její, i všecky užitky pole, ode dne, v němž opustila zemi, až po dnes.
Aa ie nañontane i rakembay i mpanjakay, le nitalilia’e. Aa le tinendre’ i mpanjakay ty mpifehe, ami’ty hoe: Hene ampolio ama’e o niazeo, naho ty voka’ i tete’ey sikal’ amy andro nienga’e i taney am-para henane.
7 Potom přišel Elizeus do Damašku, král pak Syrský Benadad stonal. I oznámeno jemu těmito slovy: Přišel muž Boží sem.
Nivotrake e Damesèke t’i Elisà, ie nisiloke t’i Benehadade mpanjaka’ i Arame, le natalily ama’e ty hoe: Fa pok’ eo indatin’Añaharey.
8 I řekl král Hazaelovi: Vezmi v ruce své dar, a jdi vstříc muži Božímu, a zeptej se Hospodina skrze něho, řka: Povstanu-li z nemoci této?
Le hoe i mpanjakay amy Kazaele; endeso ravo­ravo am-pità’o le akia mifañaoña amy ‘ndatin’Añaharey, vaho ampañontaneo aze t’Iehovà, ty hoe: Hibodañe ami’ ty areteko toy hao iraho?
9 A tak šel Hazael vstříc jemu, vzav s sebou dar, a všeliké věci výborné Damašské, břemena na čtyřidcíti velbloudích, a přišed, stál před ním a řekl: Syn tvůj Benadad, král Syrský, poslal mne k tobě, řka: Povstanu-li z nemoci této?
Aa le nimb’eo t’i Kazaele hifañaoña’e reketse ravoravo am-pita’e naho ze hene raha soa’ i Damesèke, kilankan-drameva efapolo, vaho nimb’eo re nijohañe añatrefa’e, nanao ty hoe: Nañirak’ ahy i ana’o Benehadade mpanjaka’ i Aramey hanao ty hoe: Ho jangañe hao iraho amo arete­koo?
10 Odpověděl mu Elizeus: Jdi, pověz jemu: Zajisté mohl bys živ zůstati. Ale Hospodin mi ukázal, že jistotně umře.
Le hoe t’i Elisà tama’e, Akia, isaontsio: Toe hibodan-drehe; fe nitoroa’ Iehovà t’ie toe hihomake.
11 V tom proměniv muž Boží tvář svou, ukázal se k němu neochotně a plakal.
Le nampifahara’e fiatreke aze ty lahara’e am-para’ t’ie nisalatse; vaho nirovetse indatin’ Añaharey.
12 Jemuž řekl Hazael: Proč pán můj pláče? Odpověděl: Proto že vím, co zlého ty učiníš synům Izraelským. Pevnosti jejich spálíš a mládence jejich zmorduješ mečem, a nemluvňátka jejich rozrážeti budeš, a těhotné jejich zroztínáš.
Le hoe t’i Kazaele: Ino o iroveta’oo ry talèko? le hoe ty natoi’e: Amy te apotako ty hankàñe hanoe’o amo ana’ Israeleo; ho forototoe’o o rova’ iareoo, ho lafae’o am-pibara o ajalahi’eo, ha­dasi’o ho demoke o keleia’eo vaho ho riate’o o rakemba mivesatseo.
13 I řekl Hazael: I což jest služebník tvůj pes, aby učiniti mohl věc tak velikou? Odpověděl Elizeus: Ukázal tě mi Hospodin, že budeš králem Syrským.
Fa hoe t’i Kazaele: Ino ty mpitoro’o? amboa hao t’ie hanao o halosorañe zao? le hoe t’i Elisà: Fa natoro’ Iehovà amako te ihe ty ho mpanjaka’ i Arame.
14 A odšed od Elizea, přišel ku pánu svému. Kterýž řekl jemu: Cožť řekl Elizeus? Odpověděl: Pravil mi, že bys mohl živ zůstati.
Aa le nienga i Elisà re, niheo amy talè’ey mb’eo vaho hoe re ama’e: Ino ty asa’ i Elisà tama’o? Le hoe ty natoi’e: Tinaro’e amako t’ie toe hibodañe.
15 I stalo se nazejtří, že vzal koberec, a namočiv jej v vodě, prostřel jej na tvář jeho. I umřel, a kraloval Hazael místo něho.
Ie te loak’ andro, nandrambe lamba mateveñe, le nalo’e an-drano ao, naho nalama’e an-tarehe’e nametrek’ aze vaho nifehe nandimbe aze t’i Kazaele.
16 Léta pak pátého Jorama, syna Achabova krále Izraelského, a Jozafata krále Judského, počal kralovati Jehoram, syn Jozafatův král Judský.
Ie tan-taom-paha-lime’ Iorame ana’ i Akabe mpanjaka’ Israele, le niorotse nifehe t’Iehorame ana’ Iehosafate mpanjaka’ Iehodà.
17 Ve dvou a třidcíti letech byl, když počal kralovati, a kraloval osm let v Jeruzalémě.
Ie niajalahy telopolo taoñe roe amby te niorotse nifehe; le nifehe valo taoñe e Ierosalaime ao.
18 A chodil po cestě králů Izraelských, tak jako činil dům Achabův; nebo měl dceru Achabovu za manželku. Takž činil zlé věci před očima Hospodinovýma.
Nañavelo an-tsata’ o mpanjaka’ Israeleo re, manahake ty nanoe’ i anjomba’ i Akabey; amy te nitañanjomba’e ty anak’ ampela’ i Akabe vaho nanao haloloañe am-piva­zohoa’ Iehovà.
19 Hospodin však nechtěl zahladiti Judy pro Davida služebníka svého, jakž mu byl zaslíbil, že dá jemu svíci i synům jeho po všecky dny.
Fe tsy naro­tsa’ Iehovà t’Iehodà, ty amy mpitoro’e Davidey, fa nafè’e ama’e te hitoroa’e failo hirehetse nainai’e amo tarira’eo.
20 Ve dnech jeho odstoupil Edom od království Judského, a ustanovili nad sebou krále.
Niola ambanem-pità’ Iehodà tañ’ andro’e t’i Edome vaho nañorem-panjaka hifehe iareo.
21 Tou příčinou táhl Jehoram do Seir, i všickni vozové s ním. A vstav v noci, porazil Idumejské, kteříž jej byli obklíčili, i hejtmany vozů, a lid utekl do stanů svých.
Aa le nits­ake mb’e Tsaire mb’eo t’Iorame rekets’ o sarete’e iabio; le nitroatse haleñe naho zinevo’e o nte-Edome niarikoboñe azeo naho o mpifehe sareteo vaho nitriban-day mb’ an-kiboho’e mb’eo ondatio.
22 Však předce odstoupil Edom od království Judského až do tohoto dne. Takž odstoupilo i Lebno téhož času.
Fe mbe niola ambanem-pità’ Iehoda pak’ androany t’i Edome. Niola ka t’i Libnà henane zay.
23 O jiných pak věcech Jehoramových, a o všem, cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.
Aa naho o fitoloña’ Iorameo naho o raha nanoe’e iabio; tsy fa sinokitse am-bokem-pamoliliañe o mpanjaka’ Iehodao hao?
24 I usnul Jehoram s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davidově, kraloval pak Ochoziáš syn jeho místo něho.
Nitrao-piròtse aman-droae’e t’Iorame, le nalentek’ aman-droae’e an-drova’ i Davide ao; vaho nandimbe aze ho mpifehe t’i Ahkazià ana’e.
25 Léta dvanáctého Jorama syna Achabova, krále Izraelského, počal kralovati Ochoziáš syn Jehorama, krále Judského.
Tamy taom-paha-folo-ro’ ambi’ Iorame ana’ i Akabe mpanjaka’ Israeley le niorotse nifehe t’i Ahkazià ana’ Iehorame mpanjaka’ Iehodà.
26 Ve dvamecítma letech byl Ochoziáš, když počal kralovati, a kraloval jeden rok v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Atalia, dcera Amri krále Izraelského.
Roapolo-ro’amby taoñe t’i Ahkazià te namototse nifehe; le nifehe rai-taoñe e Ierosalaime ao; Atalià, anak’ ampela’ i Omrý mpanjaka’ Israele, ty tahinan-drene’e.
27 A chodil cestou domu Achabova, čině, což jest zlého před očima Hospodinovýma, jako i dům Achabův, nebo byl zetěm domu Achabova.
Nañavelo an-tsatan’ anjomba’ i Aka­be re, nanao haloloañe am-pivazohoa’ Iehovà, manahake ty nanoe’ i anjomba’ i Akabey, amy t’ie vinanton’ anjomba’ i Akabe.
28 Pročež vycházel s Joramem synem Achabovým, na vojnu proti Hazaelovi králi Syrskému, do Rámot Galád; ale porazili Syrští Jorama.
Ie nindre am’ Iorame ana’ i Aka­be hialy amy Kazaele mpanjaka’ i Arame e Ramote-gilade añe; le nahafere Iorame o nte-Arameo.
29 A tak navrátil se král Joram, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští v Ráma, když bojoval s Hazaelem králem Syrským. Ochoziáš pak syn Jehorama, krále Judského, přijel, aby navštívil Jorama syna Achabova v Jezreel; nebo tam nemocen byl.
Nimpoly mb’e Iezreele ao t’Iorame mpanjaka, himelaña’e amo fere natolo’ o nte-Arameo aze e Ramà añeo, ie nialy amy Kazaele mpanjaka’ i Arame. Le nizotso mb’eo hitilike Iehorame ana’ i Akabe e Iezreele ao amy hasilo’ey t’i Ahkazià ana’ Iehorame mpanjaka’ Iehodà.

< 2 Královská 8 >