2 Královská 22

1 V osmi letech byl Joziáš, když počal kralovati, a kraloval jedno a třidceti let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Jedida, dcera Adaiášova z Baskat.

Valo taoñe t’Iosià te namototse nifeleke, vaho nifehe telopolo taoñe raik’ amby e Ierosalaime ao. Iedidae, anak’ ampela’ i Adaià nte-Bots’kate, ty tahinan-drene’e.

2 Ten činil to, což pravého jest před očima Hospodinovýma, chodě po vší cestě Davida otce svého, a neuchyluje se na pravo ani na levo.

Nanao soa am-pivazohoa’ Iehovà re naho nañavelo an-tsata’ i Davide rae’e vaho tsy nitsile mb’an-kavana ndra mb’ankavia.

3 Stalo se pak osmnáctého léta krále Joziáše, že poslal král Safana syna Azaliášova, syna Mesullamova, písaře, do domu Hospodinova, řka:

Ie amy taom-paha-folo-valo-ambi’ Iosià mpanjakay, le nampihitrife’ i mpanjakay t’i Safane, ana’ i Atsaliaho ana’ i Meso­lame mpanokitse mb’ añ’ anjomba’ Iehovà mb’eo, ami’ty hoe:

4 Jdi k Helkiášovi knězi nejvyššímu, ať sečtou peníze, kteréž jsou vneseny do domu Hospodinova, kteréž sebrali strážní prahu od lidu.

Akia mb’amy Kilkià mpisoroñe hamolily o volafoty fa nasese añ’anjomba’ Iehovào, o natonto’ o mpañambin-dalambeio am’ ondatioo;

5 A ať je dadí v ruce řemeslníků představených nad dílem domu Hospodinova, aby je obraceli na dělníky, kteříž dělají dílo v domě Hospodinově, k opravení zbořenin domu,

le ampanesefo am-pità’ o mpanao i fitoloñañeio, amo mpisary i anjomba’ Iehovàio; le hatolo’ iereo amo mpifanehak’ añ’ anjomba’ Iehovào hamboareñe o vakivaky amy anjombaio;

6 Totiž na tesaře a stavitele a zedníky, též aby jednali dříví a tesané kamení k opravování domu.

amo mpandranjio, naho amo mpamboatseo naho amo mpan­dranjy vatoo naho hiviliañe hatae naho vato pinèke hampisomontieñe i anjombay,

7 A však ať počtu nečiní z peněz, kteréž se dávají v ruce jejich; nebo věrně dělati budou.

vaho tsy ampivolilieñe o tolorañe i drala am-pitañeio, amy te matoe ty fitoloña’ iareo.

8 I řekl Helkiáš kněz nejvyšší Safanovi písaři: Knihu zákona nalezl jsem v domě Hospodinově. I dal Helkiáš knihu tu Safanovi, kterýž četl v ní.

Le hoe t’i Kilkià, mpisoroñe, amy Safane, mpanokitse; Nitreako añ’ anjomba’ Iehovà ao ty boke Hake. Le natolo’ i Kilkià amy Safane, vaho vinaki’e.

9 Přišel pak Safan písař k králi, a oznamuje králi tu věc, řekl: Sebrali služebníci tvoji peníze, kteréž se nalezly v domě Páně, a dali je v ruce řemeslníků představených nad dílem domu Hospodinova.

Nimb’ amy mpanjakay mb’eo t’i Safane mpa­nokitse vaho nahere’e amy mpanjakay ty saontsy manao ty hoe: Fa natonto’ o mpitoroñeo o drala niisak’ añ’ anjombao vaho natolo’ iereo am-pità’ o mpitoloñe misary ty anjomba’ Iehovào;

10 Oznámil také Safan písař králi, řka: Knihu mi dal Helkiáš kněz. I četl ji Safan před králem.

le tinaro’ i Safane amy mpanjakay ty hoe: Nanese boke amako t’i Kilkia mpisoroñe. Aa le nivakie’ i Safane añatrefa’ i mpanjakay.

11 A když slyšel král slova knihy zákona, roztrhl roucho své.

Ie jinanji’ i mpanjakay ty enta’ i boke Hakey, le rinia’e o saro’eo;

12 A rozkázal král Helkiášovi knězi, a Achikamovi synu Safanovu, a Achborovi synu Michaia, a Safanovi písaři, a Asaiášovi služebníku královskému, řka:

le linili’ i mpanjakay t’i Kilkia mpisoroñe, naho i Akikame, ana’ i Safane naho i Akbore ana’ i Mikaià naho i Safane mpanokitse vaho i Asaià mpitoro’ i mpanjakay ami’ty hoe:

13 Jděte, poraďte se s Hospodinem o mne i o lid, a o všeho Judu z strany slov knihy této, kteráž jest nalezena; nebo veliký jest hněv Hospodinův, kterýž rozpálen jest proti nám, proto že otcové naši neposlouchali slov knihy této, aby činili všecko tak, jakž jest nám zapsáno.

Akia, añontaneo am’Iehovà ho ahy naho ondatio naho Iehoda iaby o tsara’ i boke nioniñeio, fa akore ty haviñera’ Iehovà misolebotse amantika, ie tsy hinaon-droaen-tika o tsara ami’ty boke toio; hera fonga hanoe’e aman-tikañe o sinokitseo.

14 Tedy šli Helkiáš kněz a Achikam, a Achbor, a Safan a Asaia k Chuldě prorokyni, manželce Salluma, syna Tekue, syna Charchas, strážného nad rouchem; nebo bydlila v Jeruzalémě na druhé straně. A mluvili s ní.

Aa le nimoak’ amy Koldàe mpitoky ampela, vali’ i Salome, ana’ i Tikvà, ana’ i Karkase mpañambin-tsikiñe, mpimoneñe e Ierosa­laime an-kibohom-panokiram-boke ao, t’i Kilkià mpisoroñe naho i Akikame, naho i Akbore naho i Safane vaho i Asaià, le nifañaoñe ama’e.

15 Kteráž řekla jim: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Povězte muži, kterýž vás poslal ke mně:

Le hoe re am’ iereo, Hoe t’Iehovà Andrianañahare’ Israele, Saontsio indaty nañirak’ anahareo amakoy,

16 Takto praví Hospodin: Aj, já uvedu zlé věci na místo toto a na obyvatele jeho, všecka slova knihy té, kterouž četl král Judský,

Hoe ty tsara’ Iehovà: Mahaoniña te hametsahako hankàñe ty toetse toy naho o mpimoneñe ama’eo; toe ze hene enta’ i boke’ vinaki’ i mpanjaka’ Iehoday;

17 Proto že mne opustili a kadili bohům cizím, aby mne popouzeli všelikým dílem rukou svých. Z té příčiny rozpálila se prchlivost má na místo toto, aniž bude uhašena.

amy te naforintse’ iereo iraho naho nañenga aman-drahare ila’e, hanigike ty haviñerako amo satam-pità’ iareoo; aa le hisolebotse ami’ty toetse toy ty haviñerako vaho tsy hakipeke.

18 Králi pak Judskému, kterýž vás poslal, abyste se tázali Hospodina, takto povíte: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský o slovích těch, kteráž jsi slyšel:

Fe hoe ty ho saontsi­eñe amy mpanjaka’ Iehodà nañirak’ anahareo hañontane amy Iehovày: Hoe t’Iehovà, Andrianañahare’ Isra­ele: ty amo tsara inanji’oo,

19 Poněvadž obměkčeno jest srdce tvé, a ponížils se před tváří Hospodinovou, když jsi slyšel, které věci jsem mluvil proti místu tomuto, a proti obyvatelům jeho, že má přijíti v zpuštění a v zlořečení, a roztrhl jsi roucho své, a plakals přede mnou, i já také uslyšel jsem tě, praví Hospodin.

kanao mitrotrotrotro ty arofo’o naho nireke añatrefa’ Iehovà, ie jinanji’o i vinolako ami’ ty toetse toiy naho amo mpimone’eo, t’ie ho fatra naho fatse, vaho te rinia’o o saro’oo vaho nirovetse añatrefako; le toe tsinanoko irehe, hoe t’Iehovà.

20 Protož, aj, já připojím tě k otcům tvým, a pochován budeš v hrobích svých v pokoji, aby neviděly oči tvé ničeho z toho zlého, kteréž přivedu na místo toto. I oznámili králi tu řeč.

Aa le oniño te hatontoko aman-droae’o irehe, le hambineñe an-kibori’o ao an-kanintsiñe, vaho tsy ho isam-pihaino’o ty hankàñe hafe­tsako ami’ty toetse toy. Aa le nahere’ iareo amy mpanjakay i entañe zay.